Knihovnička Čtyřlístek » Analýzy a hodnocení » Komiksácké termíny a Čtyřlístek
další články z kategorie Analýzy a hodnocení
Komiksácké termíny a Čtyřlístek

Komiksácké termíny a Čtyřlístek I komiksy mají svůj vědní obor, své specifické termíny, publikace a odborné stati. Pro hlubší vnoření do problematiky existuje mnoho jiných zasvěcenějších článků, my si v tomto článku aslespoň stručně objasníme několik komiksáckých pojmů a ukážeme, jak se dotýkají Čtyřlístku nebo nějakého jiného seriálu z časopisu. Mnohé z termínů nejsou výlučně komiksové, často současně patří do oblasti literární, televizní či filmové.

Bubliny
Bubliny jsou obláčky použité pro zobrazení mluvené řeči, vyústění bubliny vede k mluvčímu. Komentovaný seriál je obrázkový příběh bez bublin - místo nich zapisuje text pod obrázky, není v něm jen přímá řeč, ale i popis zobrazeného děje.
Čtyřlístkovský komiks vždy obsahuje bubliny. Přitom samozřejmě nepočítáme čtyřlístkovské omalovánky, leporela ani ilustrované knihy (nebo ilustrované části příběhů v číslech 7-12). V časopise ale dříve vycházely komentované seriály s textem pod obrázkem místo v bublinách (nebo místo textu zapsaného blízko mluvčího) - např. Kryštofek a Pidivízek, Komisař Drábek nebo Astronaut Cvoček se hlásí.


Panel a strip
Jednomu zarámovanému obrázku komiksového příběhu se říká panel. Jedna řada panelů vedle sebe se nazývá strip (anglické slovo pro proužek). Krátkým komiksům, které mají pouze jeden řádek (výjimečně více) se proto také říká strip. Takové komiksy se objevují zpravidla v denních novinách.
V časopise Čtyřlístek jsou zejména delší příběhy. Mezi ty stripové ale patří Šnekoviny (vždy uveřejněny minimálně tři najednou), půlstránkové příběhy seriálu Kocour Bob nebo jednotlivé stránky Střapečka a Metličky o čtyřech panelech. Čtyřlístek si také vyzkoušel formu stripu. Pokud nepočítáme reklamní příběhy, jedná se především o dvouřádkové minipříběhy v časopise Vlasta.


Sequel, prequel a příběh na pokračování
Sequelem nazýváme takový komiks (film, hru...), který pokračuje v příběhu dříve vydaného díla. Zatímco za příběh na pokračování můžeme označit delší vyprávění rozkouskované na více dílů (ale epizody můžou mít uzavřený děj).
U Čtyřlístku se s plnohodnotnými sequely nesetkáváme, každý příběh je samostatný, nerozvíjí starý příběh, nanejvýš se na něj mírně odkazuje. Jedině snad s výjimkou příběhů Mamut Jogi a Vločka, dcera Jogiho.
S komiksy na pokračování je to u Čtyřlístku pestřejší, ale nikdy nešlo o hlavní seriál Čtyřlístku - např. Až na kraj světa, který vycházel na pokračování na posledních stránkách ročníků 1992 a 1993 nebo reklamní komiks propagující cédéčko Superkapela z Třeskoprsk.
Z dalších seriálů v časopisu jsou na pokračování např. Záhada ztraceného motýla, Morgavsa & Morgana a Meloun & Sirka.
Jako prequel se označuje příběh (nebo jiné umělecké dílo), který dějově a časově předchází už dříve uveřejněnému příběhu. Tuto definici asi nejlépe splňuje příběh Druhá planeta seriálu Sedmikráskov z výročního dvojčísla 664+665. Slavíme narozeniny (2019). Dozvíme se zde, co předcházelo dávnému dobrodružství Čtyřlístku ze 104. sešitu Třetí planeta (1982).
Více o tématu v článku Čtyřlístek na pokračování.


Grafický román a komiksové album
Grafický román je komiksová kniha složená z komiksového obsahu. Úžeji by šlo termín vyhranit jako knihu delšího rozsahu s jedním rozvinutým komiksovým příběhem. Za komiksové album se většinou označuje komiks francouzského typu - zhruba padesátistánková publikace formátu A4. U Čtyřlístku se spíš používá prostý termín komiksová kniha, nehledě na její rozsah nebo počet příběhů v ní. První komiksové knihy Čtyřlístku z let 1988-1992 by šlo označit za grafické romány, byly to opravdu dlouhé příběhy s kapitolami. A chceme-li něčemu říci komiksové album, mohlo by to být sešitové vydání Strašidel v nesnázích nebo publikace z let 2006-2012, které mají měkkou obálku, protože tvrdá obálka už svádí k termínu kniha.


Remake
Remake znamená předělávka. U komiksu se tím míní opětovné zpracování toho samého příběhu, který může být napodruhé o jisté prvky doplněn či ochuzen. Může jej nakreslit tentýž ilustrátor nebo i jiný. Neoznačují se tak ale příběhy, které si sice námětově jsou podobné, ale děj je výrazně jiný.
Čtyřlístek má dva příklady remaků: Příběhy Dobrodružství u pyramid (1996) a Tajemství pyramidy (2001) mají téměř totožný děj, což nezamaskuje ani vedlejší postava navíc. Druhým případem je příběh Kámen mudrců (2005), který byl rozšířen do scénáře pro čtyřlístkovský film. Při té příležitosti vznikla také delší a přepracovaná verze komiksu pojmenovaná opět Kámen mudrců (2012), všechny obrázky byly namalovány znovu.
Více o předělávkách a velmi podobných příbězích v článku Čtyřlístek přes kopírák.


Reboot
Reboot v literatuře (filmu, u počítačových her...) značí situaci, kdy autoři "zahodí" všechny dříve uveřejněné příběhy a celý fikční svět nám začnou vyprávět zase znova od začátku, obvykle od seznámení hlavních hrdinů. Napodruhé může příběhy nakreslit a napsat někdo jiný, může se inspirovat dříve uveřejněnými příběhy, některé postavy ponechat, jiné zrušit nebo přetvořit. Na rozdíl od remaku, který přepracovává jeden dříve uveřejněný příběh, je reboot předělávkou kompletně celého seriálu, nenavazuje na dřívější mytologii (rozvíjený děj) seriálu, ale může se na ni chytře odkazovat.
Čtyřlístek samozřejmě reboot nezažil, ale dva ze seriálů v časopise ano - 1) televizní skřítek Karajda (verze z let 1993-1996) a Karajda (verze z let 2004-2005) - v obou případech autorkou Věra Faltová; 2) vynalézavý klučina Binky (1991-1993) a Binky kontra T-Max (2013-2015) - obě verze připravil autor Bof.
V několika případech začal komiksový seriál vycházet v jiném časopise a jeho reboot, nebo alespoň nenavazující pokračování přinesl Čtyřlístek - více v článku Příbuzné a navazující seriály.


Spin-off
Spin-off je odvozenina od existujícího díla (v našem případě komiksu), z kterého si půjčuje téma nebo postavy a rozvíjí s nimi samostatná dobrodružství.
Seriály Alenka a Vašek (1969-1982) a Semtamťuk (2000-2004) sdílejí postavu titulního vynálezce, další postavy jsou jiné ale zaměření seriálu zůstalo. Tento případ je někde na pomezí mezi spin-offem a rebootem. Seriál Rexík (1994-2009) by šlo označit za spin-off Čtyřlístku. V čtyřlístkovském příběhu Pravěké dobrodružství (křížovkový speciál, 1992) se dozvídáme, že v pravěku žila rozvinutá civilizace dinosaurů. Seriál Rexík tento nápad rozvíjí ve svém prvním díle, kdy se inteligentní ještěr přenese strojem času do současnosti - více v samostatném článku.
Seriály Ahoj, tady Fifi (2011- ) ze Čtyřlístku Speciál i stejnojmenného magazínu jsou spin-offem hlavního seriálu Čtyřlístku. Dobrodružství v něm zažívá (zpočátku) pouze Fifinka. V pozdějších dílech se stále častěji začali objevovat tři kluci ze Čtyřlístku, nejprve jako výrazně vedlejší postavy, až nakonec některé díly už nebyly k rozeznání od běžného čtyřlístkovského dobrodružství.

Crossover
Crossover (překřížení) v literatuře, filmu i komiksu značí taková dobrodružství, kdy se v jednom příběhu střetnou postavy z dvou nebo více samostatných seriálů (sérií).
Tryskošnek a další dva seriály autora Dana Černého se střetly v příběhu Fanouš vs. Jelita vs. Tryskošnek ve sborníku Komiks v Brně. Čtyřlístek hostoval v seriálu Rexík, v příběhu příznačně nazvaném Rexík a Čtyřlístek porazili Zádrhela, který terorizoval Rexíkovo město. Ve výročním dvojčísle 664+665. Slavíme narozeniny (2019) zavítal Čtyřlístek dokonce do 8 seriálů - příběh Morgavsy a Morgany navíc žertovně termín crossover použil v ději.

Fan fiction a pastiš
Fan fiction je dílo vycházející z díla již existujícího a sepsané jeho fanouškem. Většinou nemá fan fiction komerční ambice a šíří se především prostřednictvím internetu, často jen využívá známé postavy, ale dostává je do dobrodružství, které by původní autor nezamýšlel (ale nezesměšňuje je, to by byla parodie). Pastiš (z francouzského pastiche) je napodobenina jiného díla, většinou se snaží působit, jako by jej napsal sám původní autor. Někdy nejde jednoznačně určit, jestli jde o fan fiction nebo pastiš.
Mezi fan fiction patřil čtyřlístkovský román Čtyřlístek a mistrovství světa vynálezců autora Ondřeje Nečase, původně byl uveřejněný jen na webu. Jenže pak nabídl text redakci, té se zalíbil, Jaroslav Němeček opatřil vyprávění doprovodnými kresbami a román byl vydán jako oficiální ilustrovaná kniha (vydán byl sice jen v elektronické formě, ale přesto se tím fan fiction zoficializovalo a přestalo být fan fiction.)
Za pastiše se běžně označují příběhy Sherlocka Holmese, které už nenapsal původní autor Arthur Conan Doyle, ale některý z jeho pokračovatelů. Českým zástupcem byl Rudolf Čechura, který který napsal několik povídek a rozhlasových her o slavném detektivovi. Pro Čtyřlístek připravil scénáře pro 28dílný komiksový seriál nazvaný Sherlock Holmes. (Některé z námětů byly využity vícekrát a povídka byla zadaptována na rozhlasovou hru či komiksový příběh.) Za stoprocentní napodobeninu ovšem Čechurovy povídky nejde, autor posouvá Sherlocka Holmese (už stoletého) do současnosti a ani styl Doyla záměrně nepřejímá.

Merchadise
Za merchandise (z anglického merchandise - zboží, obchodovat) v komiksové oblasti označujeme jakékoliv nekomiksové zboží, na kterém se vyskytují postavičky z komiksu (trička, hrníčky, bombóny, stavebnice, společenské hry...) nebo hračky představující samotné postavičky (figurky, loutky, plyšáci). Takové zboží tedy podporuje prodej časopisu a knih a naopak známý hrdina vydělá výrobci triček, klíčenek nebo plyšáků. Čtyřlístek má s touto oblastí dlouhodobé zkušenosti a to jak se sběratelskými předměty, tak sběratelskými publikacemi (jako jsou omalovánky a kalendáře). Z dalších komiksových seriálů z časopisu se takto prosadily zejména takové, které děti znají ve formě animovaného seriálu - večerníčku.

Cameo
Cameo je anglický termín, který se česky hovorově přeloží jako štěk. Jde o krátké účinkování známé osoby/postavy v příběhu (filmu, pořadu). Většinou má jít o překvapení, takže nejsou zmiňována předem (u komiksů na obálce, u filmů v titulcích).
Několikrát se Čtyřlístek objevil v seriálu Rexík a (hlavně) naopak a spousta seriálových kamarádů přišlo Čtyřlístku gratulovat na konci výročního 200. čísla.
Současní tvůrci vedlejších seriálů mají ve zvyku camea používat, propojují více svých vlastních seriálů ze Čtyřlístku nebo i se seriály, které uveřejňují v jiných časopisech. Mnohdy se také obsadí do příběhu sami a většinou na to čtenář ani nepřijde.

Parodie
Parodie je přetvoření původního obsahu (formou satiry) do směšného charakteru. Imituje originální dílo, na něco naráží, zdůrazňuje chyby nebo naopak záměrně dělá vše přehnaně dokonale (přehání dokonalost či bezchybnost). Komiks může odvyprávět příběh jako parodii na nějaký žánr nebo známou předlohu (třeba taky komiksovou).
I když i Čtyřlístek občas nějaký žánr paroduje, hlavně vznikalo přibližně v letech 2000-2010 spousta parododií samotného Čtyřlístku, zejména doplňováním nových textů do bublin. Více samostatném článku.

Reedice, dotisk, reprint
Reedice značí opakované vydání (druhé, třetí,...) a to velmi obecně (první vydání mohlo být v sešitu a druhé je v knize, změní se titulní strana a podobně). Spousta příběhů Čtyřlístku ze sešitu i z komiksových knih se dočkalo reedice. Také mnohé seriály ze Čtyřlístku mají druhá a souborná vydání.
Dotisk je dodatečné vydání po vyprodání titulu, zejména knih. Obsah se vůbec neliší, maximálně obsahuje informaci o tom, že je to dotisk (případně i z jiného roku). Knížky 20 x Čtyřlístek a Haló, tady Čtyřlístek byly velmi rychle rozebrány a nakladatelství vydalo dotisk. Velké knihy Čtyřlístku také mají dotisky, někdy bylo sice doplněno na titulní stranu navíc číslo, nebo se mírně změnilo barevné ladění.
Reprint značí opakovaný tisk, přetisk. Obecně může znamenat totéž jako reedice, úžeji vymezeno se jedná o speciální druhé vydání po letech, které co nejvěrněji kopíruje vydání první. Takovým případem jsou Historické Čtyřlístky z let 1991-1992, které napodobují 22 let stará čísla velmi přesně, obsahuje i další seriály, ale textové strany mění nebo vynechává.

Souborné vydání a omnibus
Souborné vydání je taková publikace, která obsahuje více komiksových příběhů dříve vydaných samostatně v sešitech nebo komiksových knihách. Zatímco reedice může být jen druhé vydání knihy s jedním příběhem, konkrétnější termín souborné vydání značí více příběhů pospolu, někdy nahodile vybraných, někdy řazených chronologicky podle data prvního vydání. Příběhy může vybírat naprosto náhodně z komiksových knih, sešitů nebo zvláštních čísel a vytvořit novou kombinaci. Souborná vydání mohou být také kompletní - obsahovat úplně všechny dříve vydané příběhy, a to v jednom svazku nebo klidně v několika (číslovaných) knihách. Příklady kompletních vydání seriálů ze Čtyřlístku - Anča a Pepík (chronologické vydání ve třech svazcích a později znovu v pěti svazcích), Semtamťuk (celý seriál v jedné knize), Viktorka (první série seriálu ve společné knize).
Omnibus, zejména u amerického komiksu, značí souborné vydání vícera komiksových alb v jedné knize, často též v chronologickém pořadí. Čtyřlístek nevychází ve formě komiksových alb, proto nemá ani pravověrný omnibus. Nejblíže termínu jsou Velké knihy Čtyřlístku, které ovšem z původních vydání vynechávají další seriály a stránky z časopisu, proto jde spíše o souborná chronologická vydání příběhů ze Čtyřlístku.

Adaptace a kánon
Adaptace značí převedení převedení literárního námětu (příběhu) z jedné formy do jiné (například komiksového příběhu do televizního seriálu nebo filmu). Někdy jsou adaptace naprosto věrné, jindy si dost detailů upraví podle sebe, vezmou si jen nejzákladnější příběhovou kostru nebo zkombinují více námětů dohromady. O adaptacích čtyřlístkových příběhů pojednává speciální článek.
Kánon u fiktivního díla značí takové příspěvky, které uznává tvůrce a fanoušci jako oficiální. Díla ostatní - nekanonická - jsou například vytvořena fanoušky, nebo se jedná o příběhy adaptované do jiné formy (v základní formě je dílo známé jako komiks a nekanonické může být jeho filmové nebo divadelní ztvárnění). V případě Čtyřlístku můžeme prohlásit, že veškerá komiksová díla jsou kanonická, zatímco příběhy z omalovánek, z namluvených cédéček, z filmu, z ilustrovaných knih, počítačových her a podobně nejsou kanonická a děj v nich obsažený s komiksovými příběhy nesouvisí a nenavazují se na sebe (z úhlu pohledu komiksových příhod se ty nekomiksové "nestaly"). Protože se v nekomiksových dílech často jedná o adaptaci příběhů z komiksu, by bylo těžké tvrdit, že Čtyřlístek prožil velmi podobný příběh dvakrát a pokaždé trochu jinak. Kánon nám zkrátka říká, které příběhy považujeme za základní a které za odvozené (a to i přesto, že jej napsali a vydali oficiální tvůrci). Nekanonickými příběhy Čtyřlístku se zabývá celá kategorie článků Neobvyklé příběhy Čtyřlístku a také částečně Krátké příběhy Čtyřlístku. Které příběhy zařadit do kánonu a které ne, to záleží často jen na shodě fanoušků. Někteří fanoušci můžou považovat za pravé čtyřlístkovské příběhy jen ty ze základní řady Čtyřlístku, jiní dokonce přidají časové hledisko a uznají jen příběhy do roku 1990, tj. z Knihovničky Čtyřlístek. Na těchto stránkách máme také třídicí systém.

Sdílený fikční vesmír
Z pohledu komiksu je pojmem sdílený vesmír označován soubor komiksových seriálů, které vytvářejí různí tvůrci a obsahují různé postavy, ale svět, ve kterém se tyto seriály odehrávají, je pro ně společný. Události v jenom seriálu jsou přímo zmíněny v seriálu druhém a navzájem se ovlivňují. Prvním náznakem toho, že se události zmíněné ve více seriálech odehrávají ve stejném fikčním světě jsou zmínky v textu, oboustranné narážky na postavy a události z jiného seriálu. Dalším krokem jsou crossovery, kdy se postavy z dvou různých seriálů potkají ve společném příběhu. Opravdový sdílený vesmír by měl znamenat ale více než jen občasné návštěvy postav z jiného seriálu, měly by mít společný sdílený dlouhodobější děj, který se částečně odehrává v jednom seriálu a částečně v dalších, a přesto obstojí i samostatně. V americkém pojetí je naprosto běžné, že všechny komiksové řady vydané jedním komiksovým nakladatelstvím se odehrávají ve stejném fikčním světě. A podobně filmové adaptace těchto komiksů - existují filmy s jednotlivými hrdiny samostatně, ale současně se v nich odehrává dlouhodobý příběh napříč všemi filmy.
V českém komiksovém prostředí takový podobný případ máme taky - Petr Kopl (autor čtyřlístkovského seriálu Morgavsa a Morgana) adaptuje knihy viktoriánské literatury do komiksové série (sdíleného vesmíru nazvaného) Victoria Regina. Samostatné komiksové knihy spolu zdánlivě nesouvisí, naprosto obstojí samy o sobě, ale postavy se mezi příběhy různě prolínají a dohromady tvoří větší příběh, který vyvrcholí v budoucí společné knize.
Jinak nelze takovou propracovanou dějovou provázanost mezi českými komiksovými seriály očekávat, zejména ne dětskými. Přesto se v článku Němečkův komiksový vesmír pokoušíme z legrace všechny kreslené seriály Jaroslava Němečka propojit mezi sebou a hledat netušená spojení mezi Čtyřlístkem a dalšími hrdiny tohoto tvůrce.

Retroaktivní kontinuita
Retroaktivní kontinuita (anglicky krátce retcon) - vztaženo ke komiksu - je takový postup, kdy nám autor vyjeví novou skutečnost z historie děje seriálu, se kterou se v době psaní původního příběhu nepočítalo, ale nutně ji potřebuje pro odvyprávění nového příběhu. Autor si tak vymyslí nová fakta kvůli novému dobrodružství a potřebuje tato fakta zpětně - retroaktivně - zasadit do kontinuity (dlouhodobého rozvíjení děje) seriálu. Nezáleží na tom, jestli tím mění dílo své, nebo je seriál dílem více tvůrců. V ideálním případě doplní tuto informaci šikovně tak, že tím nevznikne spor s existujícími skutečnostmi a příběhy. V horších případech se snaží některou dříve oznámenou informaci nebo zobrazený děj označit za neplatné, že se to ve skutečnosti stalo trochu jinak, což se dá udělat většinou jen neobratně (byl to sen, někdo lhal a podobně).
Příběhy Čtyřlístku se navzájem dost rozporují, domeček vypadá pokaždé jinak, Pinďa najednou začne chodit do školy, postavy chtějí poprvé navštívit místa, kde už dříve byly, a podobně. Příběhy spolu příliš nesouvisí, neodkazují se a nenavazují na sebe, nemají pevnou rozvíjející se linku - kontinuitu, nejde ji tedy proto ani zpětně narušovat. Spousta nekonzistencí se objevuje s každým dalším příběhem. Přesto jeden záchytný bod hledat můžeme - jak se ti čtyři vlastně seznámili? Příběh z 1. čísla popisuje, jak Fifinka s Myšpulína musejí uprchnout před záškodníkem Zádrhelem. Fifinka zná Bobíka s Pinďou, v jejichž srubu by se mohli schovat, a tak se všichni spolu poprvé setkají. Jenže ve speciálním 47. čísle je popsáno, jak se všichni poznali už za mladých let. Tento a dalších pár nesouladů popisuje článek Tajnosti Čtyřlístku.

Čtěte také (5 náhodně vybraných článků)
Slavomír SvitalskýSlavomír Svitalský Hrady a zámkyHrady a zámky Slovenské knihySlovenské knihy Příběhy 1970Příběhy 1970 Krátké číslo 7Krátké číslo 7
Toto nejsou oficiální stránky časopisu Čtyřlístek, ty najdete na adrese www.ctyrlistek.cz
Toto nejsou oficiální stránky časopisu Čtyřlístek, ty najdete na adrese www.ctyrlistek.cz

nahoru