Maketa

Z knihy Čtyřlístek: První půlstoletí v Třeskoprskách (2019) jsme se dozvěděli o tom, že když přišel Jaroslav Němeček v roce 1968 do redakce Orbisu s nápadem na vydávání nového dětského časopisu, přinesl s sebou také propracovanou maketu prvního sešitu.
V tomto článku přinášíme všechny známé informace, soupis věcí neznámých a pokusy o rekonstrukci.

Čtěte také:
Historie Čtyřlístku a zajímavosti
Co přineslo První půlstoletí
Čtyřlístek EXTRA
Prof. Myšpulín v tajemném hradě (nultý díl)
Zajímavé obálky (zavržené obálky)


Dostupné informace

Nejprve si z knihy Čtyřlístek: První půlstoletí v Třeskoprskách (2019) odcitujeme všechny dostupné informace o maketě prvního čísla Čtyřlístku a související informace.

Na str. 19 nejprve kniha popisuje, jak na nápad vytvořit časopis sestavájící především z obrázkových seriálů přišel Jaroslav Němeček s budoucí manželkou Lucií při dovolené v Itálii. Inspiroval se tamějšími barevnými časopisy pro děti, nic podobného u nás tehdy nevycházelo. Po návratu z dovolené společně vymysleli Čtyřlístek. S touto maketou na podzim roku 1968 navštívil nakladatelství Orbis (se kterým již spolupracoval a vyšlo mu tam několik leporel a dětských knih), kde byl projekt schválen a pokročil do další fáze redakčních příprav. Němečkem přinesená koncepce "veselého obrázkového čtení" zůstala takřka beze změny (str. 20-21).
Dále na str. 34 kniha popisuje obsahovou skladbu nově vymyšleného časopisu. Na straně 25 přetiskuje kniha nerealizované obálky prvních čísel (obrázky v odkazu). Spolu s knihou vyšel sešit Čtyřlístek EXTRA, který obsahuje dříve neviděný 14stránkový příběh Čtyřlístku. V sešitu na straně 2 je v obsahu příběh uveden následovně: Na zadní zadní straně sešitu (str. 44) je obsah čísla popsán trochu konkrétněji: Video Co nevíte o Čtyřlístku z oficiálního youtubového kanálu nakladatelství tvrdí, že jako první nakreslil pan Němeček číslo druhé. Během tohoto povídání se objeví v záběru obálka druhého vydaného čísla a následují ukázky z nevydaného čtrnáctistránkového příběhu Prof. Myšpulín v tajemném hradě.



Domněnky

Nevíme, kdy vznikl 14stránkový příběh Prof. Myšpulín v tajemném hradě a jaký byl jeho účel.

• Možná šlo už o součást Němečkovy propracované makety prvního čísla.
• Nebo možná byl až rozpracovaným pokusem o náplň prvního čísla po schválení projektu. Pokusem, který byl zamítnut při hledání ideální formy.

Nevíme ani, o čem se v příběhu mluví, bubliny totiž zůstaly prázdné.

• Předpokládáme, že strany, které se nakonec dostaly v překreslené formě do oficiálního devítistránkového příběhu z třetího čísla, mají prakticky totožné hlášky.
• Předpokládáme, že se postavy v příběhu teprve seznamují. Takže jde o původní první díl, i když část příběhu byla později využita až pro díl třetí.

Nevíme, proč byl nakonec příběh využit ve zkrácené formě až pro třetí číslo.

• Nejspíš proto, že Pinďa s Bobíkem se v něm vyskytují až velmi pozdě a v prvním čísle bylo nutno představit všechny postavy.
• Fifinka v původní verzi vypadala úplně jinak a patrně se tato její podoba v redakci nelíbila, proto byl příběh zcela překreslen bez využití jediného dřívějšího obrázku.

Nevíme, proč byl příběh zkrácen ze 14 na 9 stran, případně proč byla zavržena představa, aby časopis obsahoval takto dlouhý seriál.

• Předpokládáme, že si redakce uvědomovala, že s takto dlouhými komiksovými příběhy nemají doposud české děti zkušenost a byly by pro ně zkrátka moc dlouhé. (Alespoň pro začátek, protože jak víme, druhý ročník obsahoval třicetistránková dobrodružství Čtyřlístku.)
• Možná panovala obava, že bude pro autory těžké psát takto dlouhé příběhy.
• Vzhledem k tomu, že časopis měl zpočátku 24 stránek, zabíral by Čtyřlístek neúměrně mnoho stran. Stran, na které se musel vejít i úvodník, stránky s různými hříčkami a také ilustrované povídání od jiného autora (možná trochu vnucené pro obsahovou pestrost a snadnější schválení). A nezapomínejme taky na dobové problémy s přídělem papíru.

Nevíme, jaký byl účel dvou nerealizovaných obálek prvních čísel.

• Výjev na první obálce pasuje k 14stránkovému příběhu Prof. Myšpulín v tajemném hradě. Myšpulín s brašnou a Fifinka s mapou k pokladu přesně odpovídá tomu, co se odehrává v druhé polovině příběhu. Podle všeho jde tedy o původní obálku prvního sešitu, který by obsahoval původní 14stránkový příběh. Není známo, proč si autoři knihy Čtyřlístek: První půlstoletí v Třeskoprskách nevšimli této spojitosti, nebo proč ji nezdůraznili.
• Výjev na druhé nerealizované obálce neodpovídá žádnému příběhu v prvním ročníku a už vůbec ne příběhu z vydaného druhého čísla. Není známo, jestli existoval ještě nějaký další 14stránkový příběh, který by odpovídal druhé obálce a který se nakonec ztratil.
• Zkusíme předpokládat, že druhá obálka byl jen pokus pro ukázání, jak by vypadaly další titulní stránky nově zvažovaného časopisu. Případně šlo o upoutávku na další číslo, k němuž by byl příběh doplněn později.

Nevíme, co znamená tvrzení z videa o Čtyřlístku, že jako první nakreslil Němeček číslo druhé.

• Jedná se asi o omyl, nikde jinde nebyla tato informace uveřejněna. Správně mělo být řečeno, že jako první nakreslil pan Němeček příběh, který nakonec nebyl vydán, ale jeho část byla přepracována pro číslo třetí.
• Jako méně pravděpodobné by bylo, že Němeček nakreslil příběhy v následujícím pořadí:
  1) Prof. Myšpulín v tajemném hradě (14 stran, parádivá Fifinka, nevydáno),
  2) Čtyřlístek mezi piráty (Bitva s piráty, normální Fifinka, 9 stran, uveřejněno v 2. čísle),
  3) Čtyřlístek (Vynález prof. Myšpulína, 9 stran, normální Fifinka, nový pokus o příběh, kde se dá parta dohromady, uveřejněno v 1. čísle).
  
• Ještě méně pravděpodobněji nám zní, že nejprve nakreslil Němeček nějaký příběh, který se nedochoval a který byl nakonec přepracován do podoby, jakou známe z druhého čísla.

Rekonstrukce makety na základě domněnek

Z dostupných informací i domněnek zkusíme zrekonstruovat Němečkovu maketu prvního čísla. Bohužel nevíme, jestli údajně propracovaná maketa obsahovala úplně nakreslené příběhy, nebo jen nástin. Je tedy možné, že v této kapitole ve skutečnosti nerekonstruujeme maketu, ale až první redakční pokusy o první sešit. Podle dostupných komiksových i nekomiksových stran jsme se v pokusu dostali na 26 stran, které jsme pokusili doplnit tak, aby byl počet stránek dělitelný čtyřmi.

Následující text je fanouškovská spekulace. Napište nám vaše nápady a ohlasy a my zkusíme ještě pátrat, bádat, dotazovat se a zjišťovat.

Maketa má 28 stran. Na rozdíl od vydaného prvního čísla je o 4 strany delší, obsahuje původní - delší příběh Čtyřlístku, ale neobsahuje textové povídání Z vyprávění afrického lovce od jiných autorů. Všechny doplňkové seriály z makety se dostaly do prvního čísla beze změny. Už maketa obsahuje stránky s hříčkami a kvízy.


titulní strana
alternativní obálka #1

Obálku makety prvního čísla máme k dispozici, i když kniha Čtyřlístek: První půlstoletí v Třeskoprskách, která ji přetiskla, o ní mluví jako o nepoužité verzi obálky prvního Čtyřlístku. To je jistě pravda, ale v tom prvním Čtyřlístku byl zároveň jiný příběh.

strana 2
číslo 1 strana 2

Úvodník v maketě je v podstatě stejný jako úvodník vydaného prvního čísla. Maketa neobsahuje vyplněný text.

strana 3
obsah čísla

Na třetí straně makety nacházíme obsah čísla. Tato praxe se do Čtyřlístku dostala až později - od 13. čísla (1971).

strana 4
číslo 1, strana 24

Čtvrtá strana makety nám přináší příběhy Svetříka. Časopis začíná hrdinou, kterého děti už znají, a to z Mateřídoušky a leporel. Maketa ale nemá vyplněné bubliny.

strana 5-18
14stránkový příběh

Dalších 14 stran makety zabírá příběh Čtyřlístku Prof. Myšpulín v tajemném hradě. Příběh začíná celobarevnou stránkou a pokračuje dvěma stránkami jednobarevnými, to odpovídá začátku na straně 5.
Do vydaného prvního čísla se tento příběh nedostane. Ve zkrácené a překreslené formě se objeví až v třetím čísle. A v původní delší a nepřekreslené verzi jej čtenáři spatří až po 50 letech.

strana 19
číslo 1, strana 15

Jednostránkový příběh Kryštofka a Pidivízka. Ve stejné formě se dostal z makety do prvního čísla Čtyřlístku. Maketa ovšem neobsahuje vyplněný text.

strana 20-25
číslo 1, strana 16-21

Pětistránkový příběh kouzelníka Huryjáše a navazující stránka s Huryjášovou hádankou. První číslo Čtyřlístku obsahuje totéž. Maketa nemá vyplněný text v bublinách.

strana 26-27
číslo 1, strana 22-23

Hříčky a legrácky jsou přítomny už v maketě. První číslo Čtyřlístku obsahuje prakticky totéž.

strana 28
alternativní obálka #2

Poslední strana časopisu obsahuje upoutávku na další číslo, i když kreslíř v době přípravy makety nemá příběh připraven. Praxe přetiskování náhledu následujícího čísla se objeví ve Čtyřlístku až od roku 1992.