Genderové stereotypy ve Čtyřlístku

Genderové stereotypy jsou pevně zakořeněné představy o tom, jak by se měli chovat muži a ženy. Jsou to zjednodušené a často i nesprávné názory, které přisuzují určité vlastnosti a role pouze jednomu pohlaví. Tyto stereotypy ovlivňují naše myšlení, chování a vztahy s ostatními. Mohou být škodlivé, protože omezují možnosti jak žen, tak mužů a vytvářejí nerovnost mezi pohlavími. Stereotypy se mohou týkat nejrůznějších oblastí lidského života, jako jsou povolání (např. ženy jsou vhodné pouze pro péči o děti, zatímco muži pro technické obory), vzhledu (např. muži by měli být svalnatí a ženy štíhlé), chování (např. muži by měli být asertivní a ženy empatické), nebo dokonce zájmů (např. muži se zajímají o sport, zatímco ženy o módu).
Ať už genderové stereotypy považujete za důležité téma nebo za nesmysl, v tomto článku se podíváme na to, jak o tématu referují různé zdroje.


Článek

V magazínu Lidových novin Pátek vyšel 26. dubna 2019 dlouhý článek o historii fenoménu třeskoprské čtveřice nazvaný Čtyřlístek 50: Taková normální rodinka. Nakousl i téma genderových stereotypů. V článku je zmíněno, že o Čtyřlístku se píší i bakalářské a diplomové práce s různými náměty a úhly pohledu. Speciálně o tématu stereotypů napsala Petra Czabanová v roce 2007 na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy bakalářskou práci Genderové stereotypy a dětský časopis Čtyřlístek. Z její analýzy vybírá článek některé myšlenky a názory. Po několika citacích a bodech z výzkumu Petry Czabanové, který se zabýval spíš lety sedmdesátými až devadesátými, článek spěje ke shrnutí tohoto tématu.



Kauza nekauza

Podle jednoho rozhovoru z roku 2019 se Jaroslav Němeček zejména v poslední době setkával s negativními reakcemi na mnohdy až stereotypně přísné rozdělení mužských a ženských rolí v komiksu. Prý mu bylo až vyhrožováno za to, že příbězích musí Fifinka jako jediná ženská postava v jinak mužské domácnost jen sloužit, vařit, uklízet a prát, nemá žádná práva a není "genderová". Sám to považuje za hloupost a postavu Fifinky přirovnává ke své mamince. Z jeho vyjádření vůbec nevyplývá, odkud mají námitky a zejména výhrůžné útoky přicházet, jestli se jedná o rozhovory, e-maily, telefonáty, nebo vzkazy na sociálních sítích. Není totiž k dohledání jakékoliv seriózní vyjádření například feministek, kde by takto kritizovaly Čtyřlístek, a ještě k tomu útočně a výhrůžně.

Možná najdeme neorganizované jednotlivce, kteří si opravdově myslí, že by měla mít Fifinka v příbězích (údajně) rovnoprávnější roli, a někteří z nich to vzkazují autorovi (nebo snad redakci) nějakým nevybíravým způsobem. Ale taky to můžou být internetoví trollové, kteří takto vedou své kulturní války diskreditací protistrany přes malicherné a zcela vymyšlené spory.

Po několika letech od kauzy se zdá, že byla spíš zcela umělou a nyní už i vyšumělou. Čtyřlístek a Jaroslav Němeček byli použiti jako figurky pro něčí špinavou hru. Za "rovnoprávnější a genderovější Fifinku" žádná organizace nebo skupina oficiálně nevystoupily. Ale pobouřené reakce proti takovým vágně načrtnutým skupinám a organizacím přicházely zejména od takových, kteří si se zdrojováním moc hlavu nelámou, zveličují, překrucují, pro senzaci nejdou daleko, a vůbec je netrápí, když si protiřečí nebo vědomě lžou.

Odkazy:
Námitky slyším dnes a denně, říká o genderové tematice ilustrátor Čtyřlístku Němeček
Fifinka je submisivní chudák, řvou feministky. Vyhrožují mi, řekl autor Čtyřlístku Němeček
Feministkám Fifinka nevadí. To jen konzervativní pravice zkouší vyprovokovat kulturní válku



Bakalářka

V roce 2007 napsala a obhájila Petra Czabanová na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy bakalářskou práci nazvanou Genderové stereotypy a dětský časopis Čtyřlístek. V teoretické části se věnovala konceptům a teoriím o genderových stereotypech a z nich pak vycházela při obsahové analýze v druhé, analytické části, ke které si vybrala časopis Čtyřlístek a z něj pouze hlavní komiks s třeskoprskou čtveřicí. K výzkumu vybrala sešity ze 70., 80. a 90. let dvacátého století s mírným nahlédnutím i za rok 2000.
Kromě sledování kategorií jako je chování, projevování emocí, verbální projev, interakce s jinými osobami a početní zastoupení, zařadila i kategorii s verbalizovanými stereotypy ohledně pohlaví. K jejímu překvapení se totiž do příběhů dostaly nejen dějové náznaky, ale přímo vyslovená vyjádření.

Pokud máme dlouhou a detailní práci stručně (ale snad výstižně) shrnout, tak autorka téma chápe jako důležité a pro svůj účel nachází ve Čtyřlístku spoustu příkladů, kdy děj posiluje nebo podporuje genderové stereotypy. Velká část z nich je zaměřena na ženské pohlaví a také na zdůrazňování odlišností mezi muži a ženami, což by prý někoho mohlo překvapit vzhledem k tomu, že scenáristkou byla ve sledovaném období především žena - Ljuba Štíplová. Petra Czabanová soudí, že svou roli by vysvětlit doba vzniku příběhů, tedy éra komunismu, kdy byla minimální informovanost a pozornost věnovaná feminismu a genderovým studiím. Jenže podle jejího průzkumu ani devadesátá léta nepřinesla do příběhů více kritičnosti a reflexe genderové tématiky se tedy nedostavila.

Autorka vyzkoumala, že se Fifinka v příbězích uplatňuje především pokud se děj odehrává doma. Fifinka reaguje jen na nejbližší přátele a řeší zejména starosti s péčí o domov. Pokud se příběh odehrává mimo domácí sféru, vystupuje Fifinka spíš v pozadí, zatímco s cizinci komunikují kluci. Celkově není v ději dominantním prvkem posunujícím jej kupředu. Přesto má stále zřejmě lepší postavení než Pinďa, bez kterého by se většina zkoumaných příběhů obešla úplně. Role jsou podle autorky v zásadě přísně vymezené - Myšpulín je rozvážná mužská postava, Bobík impulzivní chlapácká postava, Pinďa je stereotypní nedospělý nebo zženšilý muž a Fifince jsou připisovány ryze ženské charakteristiky (brečí, nerozumí technice, fintí se, pere, vaří, uklízí, nemá ráda nepořádek a hubuje).

Při krátkém náhledu za ročník 2000 má autorka z novějších příběhů v podstatě kladný výsledný dojem. Ne snad z důvodu, že by viděla snahu o vyrovnanější pojetí genderu nebo snahu bořit zavedené stereotypy, ale nenašla příběhy tak nevyvážené jako dříve a výrazně ubylo stereotypních vyjádření.

Celou práci lze najít pod odkazem Digitální depozitář Univerzity Karlovy včetně posudků. Po obšírné teorii přichází na řadu datová analýza včetně grafických ukázek.

Náš posudek

Pokud můžeme udělat posudek na tuto bakalářskou práci také, jako laici v otázkách genderových stereotypů, ale odborníci v oblasti čtyřlístkologie, můžeme napsat asi toto: Autorka velmi pečlivě prochází příběhy, počítá interakce jednotlivých postav Čtyřlístku, zkoumá vyznění jednotlivých situací i přímo promluv mezi postavami, hledá vzácné případy vybočení z obvyklého stavu (například kdy Bobík brečí, Myšpulín je rozzuřený, Pinďa vaří a Fifinka zachraňuje mužské postavy) a nezamlčuje tyto (pozitivní) případy. Ale celkově je (podle našeho názoru) autorka v některých závěrech až příliš příkrá. Pohoršuje se nad některými situacemi a výroky, které jsou myšleny naprosto nevinně (zvlášť v dětském seriálu). Například běžné mírné naschvály a šťouchance mezi postavičkami dodávají na zábavnosti a uvěřitelnosti. I když míří často nejen na Fifinku, ale spolu s ní rovnou na "všechny holky".

Určitě je pravda, že Fifinka je ve Čtyřlístku tou, která se zajímá o módu, příliš nerozumí technice a skoro výlučně ona doma má na starosti vaření a uklízení, zatímco kluci prožívají zábavnou část příběhu. Autorka by (jak jsme snad správně pochopili) uvítala, kdyby nabourání stereotypů bylo aspoň častější, když už je nelze z charakterově ukotveného seriálu úplně odstranit a postavičkám přiklepnout chování, které doposud zastávala jiná postava ze čtveřice. Průzkum Petry Czabanové šel jen kousek za rok 2000, možná by byla s novějšími příběhy spokojenější, Fifinka v nich má mnoho rozličných zájmů (ač jde často jen o zájem na jeden příběh pro účel zápletky) a na čas dostala dokonce svůj vlastní časopis a seriál, ve kterém se starala o koně. Vaření ji ale bavit nepřestane, a pokud na chvíli bude potřebovat pauzu či oddech, zastane ji při přípravě pokrmů či dokonce úklidu některý z kluků nebo Myšpulínův závadný robot. Určité nabourávání stereotypů je prospěšné snad ani tak ne z důvodů genderové vyváženosti, jako spíš pro zamezení jednotvárnosti příběhů Čtyřlístku, jejichž počet už překročil tisícovku. Bobíka si pořád dobírají kvůli tloušťce, Myšpulín je stále šílený vědátor a pokud by si zasloužila nějaká postavička větší péči, protože se na ni trochu zapomíná, tak je jí Pinďa.

Příklady

Z celé vyčerpávající analýzy zde uveřejňujeme jen některé vybrané obrázky s příklady genderových stereotypů. V bakalářské práci byla jako stěžejní zvolena 80. léta. Komentáře k těmto příkladům vycházejí z autorčina textu.

Fifinka na severním pólu (in 6, 1969) - Fifinka se nechá ovlivnit myšlenkami feminismu a pojala "bláznivý nápad", že se vydá balonem na severní pól. Naráží během cesty na mnoho překážek, způsobených její nešikovností, nezkušeností, strachem, technickou neznalostí a fyzickou nedostatečností. Nebýt jejích tří kamarádů, kteří ji vždy v převleku zachrání před nebezpečím či jistou smrtí, byla by dopadla špatně. Kamarádi ale od začátku věděli, že její nápad "ukázat mužům, že se jim ve všem vyrovná", bude mít špatný konec, a tak jí pro jistotu byli vždy nablízku. Myšlenka rovnoprávnosti a feminismus jsou zde prezentovány jako bláznivé poblouznění několika radikálních feministek, které nemůže vést k ničemu dobrému.

Za tygří kůží (in 25, 1972) - Fifinka ruší společný odpočinek marnivým přáním vzešlým z četby ženského časopisu, tedy že chce kožich, které vzápětí doplňuje ještě frází "Já nemám co na sebe!". Myšpulín napomíná nerealisticky se projevující marnivou Fifinku, aby nebrala tak velké zavazadlo na loveckou výpravu za kožichem do Afriky. Jenže ona všechno oblečení jakožto žena potřebuje. Na konci příběhu Fifinka hystericky pláče, že se nepodařilo kožich opatřit (a naštěstí si roztržitý Myšpulín vzpomene, že má doma tygří kožich po babičce).

Racek volá SOS (in 84, 1980) - Létání na rogale není pro holky.

Vzpoura robotů (in 87, 1980) - Všechny holky blázní s opalováním.

Mistři volantu (in 91, 1981) - Po nevydařeném závodu si alespoň ve vraku sedá Fifinka za volant, což Bobík považuje za bláznivý nápad a ihned ji napomíná.

Karamely pro tetu (in 98, 1982) - Fifinka je nerozhodná a zbytečně dlouho nakupuje, muži jsou znechuceni a do výběru dárku se absolutně nezapojují.

Páni opraváři (in 114, 1983) - Fifinka je týden pryč a kluci se pak snaží uklidit celý dům na poslední chvíli. Jejich záměr není diktován pořádkumilovností, ale strachem z výčitek, kterými by je jistě navrátivší se žena zahrnula.

Víkend s Luckou (in 125, 1985) - Fifinčin výrok podporuje v dětských čtenářích normálnost rozdělování hraček na "holčičí" a "klučičí".

Antianopheles (in 140, 1986) - Na zezelenání způsobené pilulkami od Myšpulína reagují mužské postavy s klidem, kdežto Fifinka se hroutí a tato změna vzhledu je pro ni důvodem k pláči. Její citlivost je vysvětlena tím, že je to "holka".

Na koštěti (in 141, 1986) - Fifince se v tomto příběhu zdál sen o zběsilém létání na koštěti, proto při úklidu chaty odmítá na koště sáhnout. Toto rozhodnutí se setkává s nevolí u dvou ze tří mužských postav, které nejsou spokojené s tím, že musí vykonat "ženskou práci".

Rytíř (in 146, 1987) - Čtyřlístek se setkává se strašidlem. Je to prokletý rytíř, který který zabil svou manželku, protože neuměla vařit. Bobík má pro takový důvod k vraždě pochopení.

DUP (in 160, 1988) - Fifinka je prezentována jako slabá bytost. Fifinka sice nesouhlasí, ale celý odsuzující výrok je zbytečný.

V komoře je myš (in 162, 1989) - Stereotypní spojování ženy a strachu z myší. Navíc jde o nesrovnalost s předchozími příběhy - například v příběhu Pozor, zlá myš! (in 38, 1974) si Fifinka přináší domů myš z televizního studia, kde ji dostala jakožto domácího mazlíčka, stará se o ni a je to milovaný člen domácnosti celého Čtyřlístku, dokonce s ostatními spí v posteli.

Superdomácnost (in 279, 1998) - Myšpulín se pomocí několika vynálezů snaží ulehčit Fifince v domácnosti, ta je ale touto snahou překvapena. V závěru příběhu, po několika nesnázích způsobených nespolehlivostí přístrojů, Fifinka s vařečkou v ruce jásá, že bude znovu vařit.