Prof. Myšpulín v tajemném hradě (nultý díl)

Výpravná kniha Čtyřlístek: První půlstoletí v Třeskoprskách (2019) v přiloženém speciálním čísle Čtyřlístek EXTRA uveřejnila dříve neznámý příběh Prof. Myšpulín v tajemném hradě. Vznikl v roce 1968 nebo 1969 a je to podle všeho úplně první nakreslený příběh se Čtyřlístkem. Dobrodružství má čtrnáct stran a Fifinka v něm ještě vypadá jinak než jsme zvyklí.
Název příběhu zní ovšem povědomě, protože byl později přepracován a zkrácen na devět stran pro třetí číslo Čtyřlístek v tajemném hradě pod názvem Prof. Myšpulín zasahuje.... Liší se od sebe zejména výrazným zkrácením závěru. Jinak se jedná o přibližné překleslení okénko po okénku, kde rozdíl je hlavně v nové podobě Fifinky.
Raná - delší verze příběhu nemá vyplněné komiksové bubliny, což mírně znesnadňuje pochopení, o čem se v příběhu jedná. Předpokládáme, že strany, které se nakonec dostaly v překreslené formě do oficiálního devítistránkového příběhu z třetího čísla, mají prakticky totožné hlášky. Zbytek už je náš pokus o rekonstrukci, červeně a modře jsou zvýrazněny rozdíly oproti příběhu z 3. čísla. V rekonstrukci předpokládáme, že se postavy teprve seznamují.
Zajímavostí je chyba v kontinuitě příběhu: na čtvrté straně má Fifinka na nohou punčochy (asi) a boty, na hlavě dvě mašle ovázané kolem uší a není jí vidět do očí, ale od páté strany dál už je Fifinka zutá, bez punčoch, má jen jednu mašli na vrchu hlavy a (možná i díky tomu) vidíme její oči.

Kniha Čtyřlístek: První půlstoletí v Třeskoprskách vypráví o tom, že Němeček nejprve vytvořil propracovanou maketu prvního čísla, se kterou nabídl projekt nového časopisu v nakladatelství Orbis. Kniha explicitně neuvádí, jestli byl nakreslený příběh Prof. Myšpulín v tajemném hradě už součástí této makety, nebo jestli byl vytvořen až v době schválení časopisu při procesu hledání ideální formy - více se tématem zabýváme v článku Maketa.

Protože byl příběh nakreslen před prvním oficiálně vydaným, dovolili jsme si ho označit jako nultý díl.

Čtěte také:
Maketa
Zajímavé obálky (zavržené obálky)

Prof. Myšpulín v tajemném hradě
Čtyřlístek EXTRA (zvláštní číslo, 2019)
napsal a nakreslil Jaroslav Němeček, 14 stran
Myšpulín jezdí s autem po lese a hledá ztracenou Fifinku. Vůz se mu porouchá a jde požádat o pomoc do blízkého hradu. Myšpulínovi se při cestě krajem porouchá vůz. Jde požádat o pomoc do blízkého hradu. Zkusí zazvonit, je to ale tlačítko na spuštění padacích dveří. Dva padouchové v brnění mu ale vstup nepovolí a dveře zavřou. Myšpulín odposlouchávacím přístrojem zjistí, že Fifinka je na hradě vězněna je na hradě vězněna nějaká dívka. Padouchové chtějí od Fifinky znát místo, kde Myšpulín ukrývá své vynálezy kam schovala mapu k pokladu, ke které se dostala. Fifinka odporuje, tak darebáci přinesou dynamit s důmyslným časovačem, aby Fifince rozvázali jazyk. Myšpulín se rukama prohrabe k Fifince, představí se, a vysvobodí ji dřív, než stačí dynamit vybuchnout. Padouchové zjistí, že Fifi je pryč a neúspěšně střílejí na Myšpulínovo auto. Nasednou tedy do tryskového draka a shodí na auto pumu. Auto se rozloží, což Myšpulína rozzlobí a sestřelí tryskového draka prakem. Myšpulín s Fifinkou přijdou k Pinďovi a Bobíkovi, na jejichž zahrádce se v bahně válí ti dva padouchové. Nedaleko kráčejí Pinďa s rýčem a Bobík s lopatou, když jim padouchové spadnou na hlavu. Pinďa s Bobíkem je vztekle zaženou. Myšpulínovo auto je nepojízdné. Fifinka Myšpulínovi ukáže mapu s pokladem, kvůli tomu byla vězněna. Dvojice se pěšky vydává na cestu za pokladem. Myšpulínova taška je těžká a musí si pod stromem odpočinout. Zatímco se zasní, Fifinka dál studuje mapu. Objeví se padouchové, přepadnou Myšpulína s Fifinkou a ukradnou mapu. Okolo prochází Bobík s Pinďou. Zachrání Myšpulína a Fifinku a ubytují je u sebe v chalupě. Myšpulín a Fifinka vysvětlí Bobíkovi a Pinďovi situaci. Už je noc a Pinďa se v přestrojení za strašáka postaví na poli místo, kde má být poklad. K místu brzy dorazí padouši a vykopou velmi hlubokou díru a v ní najdou hrnec dukátů. Hned se o něj začnou hádat. Pinďa, Bobík a Myšpulín se přestrojí za ducha. Vystrašení padouši mizí prchají pryč. Následuje obrázek s listem čtyřlístku, který má na každém lístku hlavu jednoho z čtveřice hrdinů - parta Čtyřlístku se tímto dala dohromady, dobrodružství Čtyřlístku začínají.

Literární dokončení
napsal Ivo Fencl

(prvních 8 stran přibližně jako v příběhu Prof. Myšpulín zasahuje... z čísla 3)
Myšpulín sestřelí tryskového draka prakem a padouši vyskočí za pomoci padáků: „To jsme to dopracovali.“
Pinďa právě zpívá veselou písničku a vykračují si spolu s Bobíkem vyzbrojeni zahradnickým nářadím, když jim zloduši dopadnou na hlavy. „Tohle si s vámi vyřídíme!“ ujišťuje „padlé anděly“ rozzlobený Pinďa. „Spas se, kdo můžeš,“ volají padouši na úprku a jeden se natáhne. „No, počkejte, až vás doženeme,“ křičí Pinďa rozpřahujíc se rýčem.
Bobík a Pinďa se však zastaví. „To jim stačilo, prohnali jsme je,“ povídá Pinďa.
„Příště si to mohou zkusit,“ říká Bobík.
A zatím? Dokonce vyrovnaný, moudrý Myšpulín se rozbrečí při pohledu na jejich zdemolované autíčko, ale Fifinka ho uklidňuje: „To se dá vždycky spravit.“ A dodá: „Ostatně, mám něco lepšího.“
„Ale to je úžasné,“ uzná Myšpulín - při pohledu na mapu s křížkem, který označuje poklad.
„Půjdeme ho najít,“ řekne Fifinka a Myšpulín se směje: „Za to opravím víc než auto.“ Cestou na vršík si pomyslí: „Továrnu na vynálezy založím.“ Jenže je to daleko.
„Copak mapa klame?“ dumá Myšpulín a jen ta Fifinka optimisticky povídá: „Ještě dvacet kilometrů a jsme na místě.“
„Tak to ne...“ myslí si její funící kamarád. Klesá do trávy. Usne. Únavu mu naštěstí ruší sladký sen o milionu, zatímco energie plná Fifinka dál studuje mapu a nevšimne si obou lotrů, kteří uprchli Pinďovi s Bobíkem. Lotři tu ale jsou: schováni za stromem. Fifinku omráčí. Neušetří dokonce ani snícího Myšpulína, zmocní se mapy. A jen tak se mohlo stát, že Bobík s Pinďou najdou omráčenou Fifinku a šokovaného Myšpulína, toho s boulí na hlavě. „Zřejmě je ti dva přepadli,“ povídá Pinďa kamarádovi.
„Já mu dám napít,“ reaguje Bobík, ale měl aplikovat jiný nápoj, protože takhle má Myšpulín pocit, že uvnitř celý hoří.
„Děkuju - a budeme si pomáhat,“ položí profesor Pinďovi ruku na rameno.
„Zatím ji odnesu,“ uchopí Bobík půvabnou Fifinku a doma ji uloží pod duchnu. Pinďa si poté narazí starý klobouk a jde na pole, kde se - za soumraku - přestrojí za strašáka. Přicházejí oba padouši s mapou: „Poklad je, hle, v místě strašáka.“
Tak se dají do kopáni u strašákových nohou a Myšpulín a Bobík jejich výkon pozorují. „Uvidíme, co najdou,“ povídá Myšpulín.
„Tohle nám stačí,“ raduje se jeden z ničemů, když ze země vyloví hrnec dukátů.
„Ne, jen mně to stačí!“ vyhrkne lakotně druhý.
„Ne! Mně!“ Jejich pěsti se střetnou, dojde ke rvačce. A zatím?
„Jdeme na ně!“ rozhodne Myšpulín. Uchopí spolu s Bobíkem a Pinďou prostěradlo s otvory pro šest očí.
„Jsem trojhlavý démon!“ zvolá Bobík, když ještě i s kyjem stanou u jámy, ve které po pranici skončili zloduši. „A já, démon, nadělám ty dukáty z vás.“
Ničemové se dají v hrůze na útěk. A právě dík tomu všemu (a aniž by nejspíš záleželo na onom bohatství) se dal dohromady Čtyřlístek.