Rendlík & Hopík: rozbor
napsal Ivo Fencl
Kdo je vlastně autorem duchařského seriálu
Rendlík & Hopík inspirovaného známou
televizní sérií
Randall a Hopkirk,
zůstává tak trochu záhadou. Celý projekt, jak se zdá, si vymyslila a prvních pět dílů napsala Michaela Tvrdíková.
Pod šestý díl však se už podepsal
Petr Karmín, což bylo krycí jméno básníka
Pavla Šruta, autorkou sedmé a osmé části se stala Alena Riegrová...
a zbylá tři pokračování opět dodala "firma" Karmín alias Šrut.
Čtěte také:
Rendlík & Hopík (seriál ve Čtyřlístku)
Seriál vyšel v letech 1971-1973 ve Čtyřlístcích 14-31, ale není nijak výrazně či "smířlivě" ukončen,
takže by šlo klidně už zítra pokračovat dvanáctým dílem.
Výtvarníkem, který stmelil celek dodaný třemi tvůrci, dvěma autorkami a jedním autorem, byl Jordan Popov,
a seriál tvořily samostatné příběhy, obvykle šestistránkové. Taky však pouze pětistránkové (7. díl)
anebo dokonce jen čtyřstránkové (10. a 11. díl). Celek tedy tvoří 59 stran, přičemž každá je po čtyřlístkovsku tvořena třemi řadami obrázků,
a to umístěných po dvou, přičemž jen výjimečně tvořil "řádku" jen jediný obrázek. Celkem je okének 339.
Zajímavostí jsou tu záhlaví - u jednotlivých pokračování. Vždy na nich sice vidíme oba titulní hrdiny,
pokaždé však jsou zachyceni trochu jinak, v poněkud pozměněném postoji anebo, v případě Rendlíka, v aktuálním úboru...
Seznam příběhů:
1. Duch v záloze (14, 1971)
2. Prázdniny s duchem (15, 1971)
3. Duch na hradě Krutiburku (16, 1971)
4. Vánoce s duchem (19, 1972)
5. Poklad u tří smrků (21, 1972)
6. Ukradený Sultán (23, 1972)
7. Podzimní soutěž draků (24, 1972)
8. Mezi kouzelníky (25, 1972)
9. Velké závody kolem bloku (27, 1973)
10. Duch prérie (29, 1973)
11. Babička je správná (31, 1973)
V pozadí cyklu
Rendlík a Hopík se, jak už řečeno, nachází kultovní britský seriál
Randall a Hopkirk (1969-1970),
který se v originále jmenoval přesněji, a to
Randall and Hopkirk (Deceased) neboli
Randall a Hopkirk - zesnulý.
A jenž byl v USA uváděn pod ještě polopatičtějším titulem
Můj parťák duch.
Tato série známá i u nás (a po revoluci dokonce jednou zopakovaná) dosáhla 26 dílů (u nás však bylo vysíláno při premiéře pouze 17 dílů, při repríze 18 dílů),
každý z nichž trval necelou hodinu (50 minut), a připomeňme, že hrdina Jeff Randall je tu detektivem,
kterému ze záhrobí pomáhal jeho zesnulý přítel Marty Hopkirk, přičemž dvojici při pátrání doplňuje Hopkirkova vdova Jane.
Ta ovšem zesnulého manžela na rozdíl od Randalla vůbec nevidí a nemá tedy ani sebemenší tušení,
že nějaký přízrak pomáhá jejich detektivní kanceláři řešit případy. A vlastně NIKDO - mimo bývalého přítele Jeffa - nedokáže ducha Hopkirka spatřit
a ani nahmatat, a tak je o zábavu postaráno, neboť právě a jen Randall vídá kamaráda procházet zdí do lupičských doupat a právě jenom on chápe,
co Jane okultně roztřásá hrnek s čajem a čí mocný fuk je ve skutečnosti průvanem, který ji tak straší, ale briskně přitom odstraní
z dosahu nepříhodné listiny.
Scenáristé si naštěstí stanovili velmi rozumně omezující hranice, takže Marty Hopkirk si sice létá na libovolnou vzdálenost
a umí vyslechnout i ty nejintimnější rozhovory, není však s to zadržet smrtící nůž, vyrazit padouchovi revolver
anebo odstranit karafu s jedem. I zůstává tak zcela nedotknutelnou figurou, která dokáže jen varovat - a ještě k tomu pouze jelimánka Jeffa.
A zbytek napětí? To obstarává Randallova trapná nejistota, když neví, kdy je a kdy zase není svým přítelem sledován během svého neobratně
se vyvíjejícího vztahu s Jane...
Veselý a příhodně neviditelný duch Hopkirk všechna pátrání své bývalé ženy a svého přítele usnadňoval tak mistrným způsobem,
že v seriálu nakonec sledujeme řadu opravdu neobvykle bizarních příběhů - a snad není ani divu, že roku 2000 vznikla i nová
a samozřejmě už barevná verze tohoto seriálu, byť už zůstalo jen u třinácti dílů...
Čtyři tvůrci českého Rendlíka a Hopíka využili v šestém obrázku své epopeje i jeden záběr z původního seriálu
a zužitkovali jej právě ve chvíli, kdy si kluk Rendlík na televizní seriál vzpomene. I on by totiž potřeboval ducha,
jak se dovídáme, a to aby s jeho pomocí zakamufloval pětku v "žákajdě". A tu se mu to splní. A ducha získá ve chvíli,
kdy se mu zjeví přízrak chlapce, který se utopil pod ledem rybníka. A pak už neviditelný Hopík pomáhá Rendlíkovi obdobně
jako pomáhal Hopkirk Randallovi.
On ovšem při zkoušení z násobilky sedmi (1), ve fotbalové brance, při hodu míčkem a při lukostřelbě (2), při pouštění draků (3, 7),
při zdobení vánočního stromku i při lyžování (4), při vykopávání domnělého pokladu (5), v boji se zloději (6, 10), při kouzlení (8),
na cyklistických závodech (9) a konečně i během babiččiny návštěvy (11).
Mimo ústřední dvojice se v příbězích opakovaně objevuje i anonymní párek nepřátelských kluků (díly 5, 6, 9 a 10),
jejichž podoba však je tak nestálá (a zvláště v pokračování pátém se liší), že zůstává otevřenou otázkou, jde-li opravdu stále
a jen o jednu a tutéž dvojici.
V souvislosti s množstvím autorů, kteří se pod seriál Rendlík a Hopík podepsali, se jen ještě zmiňme o motivu pouštění draků,
který od Michaely Tvrdíkové (využila ho ve 3. pokračování) přebrala a který rozvinula Alena Riegrová v pokračování sedmém.
Zatímco původní autorka nechala své hrdiny soutěž draků ihned opustit v letu za dobrodružstvím, Riegrová to napravila
a věnovala soutěžení a podvádění pomocí ducha hned celý díl.
I všimněme si dále v této souvislosti ještě i Hopíkovi schopnosti mocně foukat.
Právě ta Rendlíkovi přečasto pomáhá, protože fyzičtěji se duch našeho světa ani dotknout nemůže, jak bylo přejato už
z původního seriálu pro televizi...
A ještě něco! Nikomu jistě nevadícím nedostatkem celého příběhu je přítomnost nezodpovězené otázky,
proč si Hopík vybral pro pomáhání právě a pouze Rendlíka - a nikoho jiného. Randall a Hopkirk byli přece I ZAŽIVA přátelé,
zatímco Rendlík a Hopík se zaživa vůbec neznali... Ale do toho už zkrátka neryjme a radši znovu obdivujme přízrak,
který díky síle svého fuku nahrazuje dokonce i lyžařský vlek! Anebo který si celkem dvakrát i zastraší na nefalšovaném hradě.
Při opětovném porovnávání s britskou inspirací však skutečně zarazí, že pouze a jenom ve DVOU případech z jedenácti
se Hopík uplatňuje obdobně jako Hopkirk, totiž v boji s protizákonnou zlodějnou. Právě oba tyto díly napsal básník
Pavel Šrut,
zatímco ženy-autorky námět zcela odkriminalizovali a dá se říct že zinfantilnili. Nevadilo!