Sherryk Holmepes
napsal Ivo Fencl, Komiks.cz, 8. srpna 2005
doplněno a rozšířeno speciálně pro tyto stránky

Čtyřlístek je dětský časopis a vychází od roku 1969. Sherlock Holmes se tu vyskytoval v letech 1984 až 1990, kdy vyšlo 28 kreslených příběhů Rudolfa Čechury a Marcela Steckera. Ten úplně první se jmenoval Sherlock Holmes a případ s včelou, ten poslední Sherlock Holmes a případ zmizelého psa. Dodejme, že náklad sešitů se pohyboval mezi 170 a 220 tisíci výtisků...

Čtěte také:
Sherlock Holmes (seriál ve Čtyřlístku)

Zaměřme se ale na méně známou skutečnost. Pan Sherlock Holmes vystupuje dokonce i ve VLASTNÍM Čtyřlístku, tedy jako postava přímo z oněch populárních dobrodružství profesora Myšpulína, Bobíka, Pindi a Fifinky. A nejen to. Figuruje zde jako Myšpulínův dobrý přítel.

Pravda, jeho jméno je nepatrně pozměněno, ale ani tak nemůže dojít k omylu. Jde tu o klasického pana Sherlocka Holmese v pláštěnce, čapce a s lulkou. A co se týká jisté antropomorfizace, tu nutno chápat jen jako kresebnou stylizaci. Totéž platí v případě čtyř hlavních hrdinů. Nenesou vlastnosti zvířátek. Jsou to lidé. A tak je to i se slavným detektivem. Ale teď už k rozboru vlastního "účinkování" pana Sherlocka Holmese na stránkách kultovního Čtyřlístku...

1. Dáma s krokodýlem (1971)
Dáma s krokodýlem (Čtyřlístek 13, 1971)
napsala Ljuba Štíplová (pod jménem Miloš Štípl), nakreslil Jaroslav Němeček, 8 stran
"Přátelé, na hradě Krutiburku se koná maškarní ples a budou tam lupiči, kteří chtějí ukrást obraz Dáma s krokodýlem. Potřebuji pomoc!" Těmito památnými slovy týkajícími se plátna malíře Van Rýče vstoupil počátkem roku 1971 do života českých dětí pan Sherryk Holmepes v čísle 13 Dáma s krokodýlem. Příběh Ljuby Štíplové měl jen osm stran. "Milí přátelé. Dnes oslavujeme druhé výročí začátku našich dobrodružství," pronáší v úvodu Myšpulín zachycený ještě s anachronickým cvikrem... A tu zazní zaklepání. "Á, můj přítel Sherryk Holmepes!" rozradostní se Myšpulín. Následuje tvrdá akce proti lupičům, během níž slavný detektiv případ úspěšně vyřeší a dostojí i pověsti mistra převleků. Hned příští sešit číslo 14 Ocelový oř odehrával během natáčení westernu a měl rovněž detektivní charakter, autorka (nadále skrytá pod jménem Miloš Štípl) ale Sherryka nevyužila. Přesto se v dalších sešitech vrátil "a domníváme se, že měl Čtyřlístek právě v tomto období výjimečný náboj a bezděky přesáhl intence svých autorů," napsal 22. února 2001 v Právu básník Vít Janota (1970), zakladatel Společnosti za obrodu Čtyřlístku. I položme si otázku: Nesl týž náboj i velký detektiv?

Určitě! "Napodobeniny originálu jsou neklamným znakem vrcholné popularity," píše o Sherlocku Holmesovi v Nápadech čtenáře detektivek Josef Škvorecký. "Už za Doylova života měl úspěch básník John Kendrick Bangs s parodiemi shrnutými do sbírky Posmrtné paměti Shylocka Homese (Shylock Homes: His Posthumous Memoirs, 1903) a Robert Barr napsal povídku o muži jménem Sherlaw Kombs. Francis Bret Harte mluví v příběhu Ukradená cigártaška o Hemlocku Jonesovi a O. Henry o Shamrocku Jolnesovi. Maurice Leblanc o Holmlocku Shearsovi, respektive Herlocku Sholmesovi, ale to už je licence překladatele Václava Cibuly. R.C. Lehmann pak psal o Picklocku Holesovi, což by šlo česky přeložil asi jako Šperhák Díra, a vážného napodobování Holmese se zúčastnil dokonce i Mark Twain v povídce Dvouhlavňová detektivní povídka (A double-Barreled Detective Story)."

2. Zlatá hokejka (1972)
Zlatá hokejka (Čtyřlístek 20, 1972)
napsala Ljuba Štíplová (pod jménem Miloš Štípl), nakreslil Jaroslav Němeček, 8 stran
Ale ke Čtyřlístku. Sherryk se sem vrátil v příběhu ze sportovního prostředí nazvaném Zlatá hokejka. Namísto v zelené pláštěnce z Dámy s krokodýlem ovšem už nastoupil ve fialově kostkovém plédu a jeho anglické křestní jméno tu nezaznělo. Zato přibylo proměn. Zatímco minule se převlékl jen jedinkrát (a hned vyhrál na maškarním plese), zde byl postupně jak pořadatelem, tak i rozhodčím.

3. Muž přes palubu (1972)
Muž přes palubu (Čtyřlístek 23, 1972)
napsala Ljuba Štíplová, nakreslil Jaroslav Němeček, 8 stran
V čísle Muž přes palubu se Sherryk objevuje potřetí - a za poněkud zvláštních okolností. Je totiž rekreujícím se Čtyřlístkem vyloven z moře, když se přidržuje bóje. S pravým britským klidem gentlemana si ovšem i v této prekérní situaci zapálil lulku a právě dýmem na sebe upozornil. Jak se do vody dostal? Chtěl odhalit vykradače vraků a ti ho vylákali na ryby a hodili přes palubu. Ze světa komiksu ale nakonec neubyl (na rozdíl od jednoho R v jeho křestním jméně) a naopak přibylo "jiu-jitsu", jež využije. Jinými slovy, paní Štíplová jeho charakteristiku dál rozšiřovala.

4. Příliš mnoho detektivů! (1975)
Příliš mnoho detektivů (Čtyřlístek 46, 1975)
napsala Ljuba Štíplová, nakreslil Jaroslav Němeček, 9 stran
A přece... znovu se k němu vrátila až roku 1975 v příběhu Příliš mnoho detektivů!, kdy sehnal pro Čtyřlístek pozvánku na Sjezd slavných detektivů v Grandhotelu Dutá jehla. Křestní jméno "mistra detektivů" zde opět absentuje a jeho práce se (a to je zoufalé) omezila na společenské představování svých kolegů: "To je Bernard Din. Světové eso. A zde Rin Tintin, slavný zvěd z Texasu. Mistr Filipes a lord Setr, moji přátelé, vyřešili už řadu případů." (Jde tu ovšem o narážku na Sayersové lorda Petra, známou postavičku kreslených filmů, legendárního psa Hollywoodu a snad i na agenta Bull-Doga Drummonda...)

5. Vynález na přání (1976)
Vynález na přání (Čtyřlístek 54, 1976)
napsala Ljuba Štíplová, nakreslil Jaroslav Němeček, 8 stran
V roce 1976 v příběhu Vynález na přání pro změnu Holmepes sehnal už jenom lístky i na hokej. Už zcela pasivní účast Holmepsova v tomto dílu také vysvětluje, proč se asi stal i jeho labutí písní. Ač detektiv, absolutně zde nepátrá (to zůstává zcela na Myšpulínovi) a omezuje se na hlášky typu "Že by podvod?" anebo ujištění "Musíš!" (ve chvíli, kdy se Fifinka Myšpulína nabroušeně zeptá: "Můžeš mu to zarazit?"). A tak nakonec nebýt Holmepsovy lulky, kterou oddaně zapůjčí Myšpulínovi coby jednu ze součástek "na koleně" zrobené antivysílačky, zůstal by "slavný detektiv" v tomto Čtyřlístku naprosto plonkovým... Jeho účinkování tedy vcelku právem skončilo, anžto si s ním autorka jaksi nevěděla rady, a detektivování pak už vždycky obstarával Myšpulín. Nu, a až za (pro děti až příliš dlouhých) osm let "nastoupil" pan Čechura se skutečným Holmesem.

Odhalme ještě jednu nenápadnou, ale závažnou skutečnost. Holmepes ze Čtyřlístků totiž kupodivu není soukromníkem, nýbrž pracuje ve službách policie!

Ano, jistě, mate nás civil, tedy šat už Sirem Arthurem Conanem Doylem mu poskytnutý. Ale všimněme si: již v Dámě s krokodýlem má Sherryk postavení velícího důstojníka a s podřízenými se věru nijak nehandrkuje... A snad jen do vysílačky zůstává takto ležérní: "Tady ťuhýk, tady ťuhýk, podejte hlášení...!" Nu, a ve Zlaté hokejce se pak tvář uniformovaného strážníka na skútru přímo rozzáří, sotvaže jeho ucho zaslechne jméno slavného detektiva. A že mám svézt Fifinku za Holmepsem? "Samozřejmě!" zasalutuje vzorově.

Můžeme se také ptát: jaký byl vlastně Holmepsův vztah k Fifince?

Nu, oba jsou kresebně symbolizováni jako pejsci, že... a to je od ostatních i vymezuje. Fifinka, ovšem... upřednostňovala obvykle Myšpulína před Bobíkem a Pinďou (jak už postřehl nejen Janota) a jak již řečeno, právě Myšpulín byl DOBRÝ Sherrykův přítel.

Ponechme v této chvíli dveře otevřené i dalším badatelům - analytikům... a všimněme si ještě Němečkem hezky vystižené počáteční nedůvěry Bobíka ke Sherrykovi. "Ten vyčmuchal ty, co padělali padesátníky?" ptá se "prasátko" ironicky v Dámě s krokodýlem a jeho pohrdání se neukáže být na místě. Jenže... Možná měl Bobík přece ke své povýšenosti i důvod.

V Příliš mnoho detektivů! totiž pak vypátrá přednášku lorda Setra tak rychle, že tím Sherryka doslova šokuje. Sportsmen Bobík se tedy uplatňuje i na pátračově poli - a jak! Ano, role Sherrykova zvolna upadala... Nic to ale už nemění na faktu, že jako detektiv ve Čtyřlístku Sherlock Holmes obstál. I jako Mistr převleků, dedukcí a zápasu. I co přítel dětí - a to bylo ostatně v těchto příbězích vždy tím hlavním. Tak tedy ČEST Sher(r)ykově památce!

A výzva jeho autorům. Vzkřísit, vzkřísit!!


Po letech...

Tato výzva sice byla po dlouhých čtyřiceti letech vyslyšena a Holmepes se začal opět v příbězích Čtyřlístku sporadicky objevovat.

6. Čtyřlístek v pekle (2016)
Čtyřlístek v pekle (Čtyřlístek 604+605, 2016)
napsal Karel Taufman, nakreslil Jaroslav Němeček, 15 stran
Návrat nebyl ale příliš uspokojivý. Holmepes - z neznámého důvodu nově nazývaný jen Holmpes - totiž má neuspokojivou roli prvního z nových "přírůstků" v pekle, přičemž tito nováčci do plamenů očividně nepatří (dalšími přírůstky jsou muzejní strážní, policistka Citroníková a učitel, který nechával děcka psát příliš písemných prací). Jak se ukáže, "Holmpes" nahoře na světě poslal za mříže už víckrát Chmatáka Josku, který je nyní v pekle vrchním dohlížitelem a očividně se mstí nejen jemu, přičemž součástí pomsty je i plán zmocnit se majetku unesených. Holmpes se však nebrání, nepátrá a nijak ani neprojeví inteligenci. Je to vůbec on? Snad A co pozitivum berme alespoň moment, ve kterém konečně zvíme, že bydlí přímo v Třeskoprskách; a též to, že dokonce ani v království čertů nezanevřel na svou věrnou lulku.

7. Pinďa spisovatelem (2020)
Zloděj úsměvů (Čtyřlístek 689+690, 2020)
napsal a nakreslil Dan Černý, 15 stran
Celé dobrodružství je ve skutečnosti Pinďova detektivní povídka odehrávající se v Londýně roku 1882. Poprvé spatříme, jaké to má Holmepes doma. Má prastarý typ telefonu a po vzoru Sherlocka Holmese vrzá na skřipky - v přítomnosti svého přítele Myšpulsona. Myšpulínem je povolán proti "Štěku Rozparovači", když si policie neví rady, a svědkové mu pouze nejasně popíší záhadného útočníka. Moudří ze svědectví nejsme. Ani on, jak tušil dopředu. Ale zkoumá zbytky po napadení poničených dámských šatů a místo činu, jímž je temný kout ulice Morčue. S přítelem navštíví módního návrháře a zjišťují, má-li nepřátele. Návrhář si vzpomene pouze na kolegu pana Baseta, "podivína a bručouna bez vkusu" a majitele havrana. Ale ten kouká z honosného domu (stále v ulici Morčue) nasupen a nechce Holmepsa přijmout. Havran na jeho rameni dokonce Holmepsovi a Myšpulsonovi vyhrožuje vyklováním očí. Návrhář pak zasáhne Myšpulsona krejčovskou křídou a ta je modré barvy, ač dotyčný jinak užívá barvy růžové. A pak se vynoří sám Štěk s nožem a přesekne Myšpulsonovi vycházkovou hůl. A havran, volající poeovské "víckrát ne", ho zažene. Holmepes s přítelem Štěka pronásledují a ten šplhá na vysoký cihlový komín, odkud skočí na jeřáb a zřítí se. Spadne do dehtu, potom do peří a není divu, že se cítí jako slepice. Holmepes mu z hlavy sejme masku a ukáže se, že to byl sám módní návrhář a že se jednalo o konkurenční boj: chtěl zničit pana Baseta, i řádil v maškaře a snažil se, aby na Baseta padlo podezření. Ale prozradila ho křída a růžově psaný verš na zdi. Za Čtyřlístek a zachráněnou čest tentokrát děkuje detektivovi Holmepsovi Bobík.

8. Poslední záhada (2023)
Poslední záhada (Čtyřlístek 747+748, 2023)
napsal Lukáš Pavlásek, nakreslil Jaroslav Němeček, 15 stran
O tři roky rozději potkáváme Holmepsa opět přímo v Londýně, tentokrát v současnosti. Na obálce dobrodružství je Bobík v uniformě britského strážníka, zvaného právě bobík, ale ve skutečnosti to přestrojení nepodstoupí. Čtyřlístek však hlavní anglické město navštíví, a než je zaskočen policistou, prohlíží si Buckinghamský palác. Mají štěstí, že je maminka policajta-bobíka Češka a vozí mu Čtyřlístek. Policista se fotografuje s Bobíkem a Čtyřlístek pokračuje v prohlídce Londýna návštěvou Muzea Sherlocka Holmese. Jenom Bobíkovi se nezdá, že má muzeum "pouhá" literární postava. Již za chvilku však vesele straší Pinďu psem baskervillským. Před muzeem si Myšpulín vzpomene na Holmepsa. Zvíme, že byl fandou Sherlockových příběhů, a Fifinka připomene jeho první dobrodružství: znovu na původní kresbě vidíme, jak Holmepes přichází návštěvou - na začátku příběhu Dáma s krokodýlem. V muzeu jsou Holmesova dýmka, křeslo, lupa i knihy. Watsonův lékařský kufřík. Bobík najde ve zdi tajnou schránku s dopisem, podle něhož lze rozluštit "poslední" Holmesovu záhadu, jenže muzeum zavírá. Čtyřlístek se skryje za stůl, a když je zamčeno, pokračují v pátrání. Dle šipky se dostanou do truhly s další zprávou a zví, že záhadu odhalí ten, kdo umí hrát na "ušlechtilý" nástroj. Jen Myšpulínovi dojde, že jde o housle. Zatímco Bobík fidlá příšerně. Myšpulín na ně umí a hraje přesně podle not z truhly. Nic se nestane, ale Bobík si všimne, že jsou dvě noty větší: C a H. I v muzeu je přitom pokoj C a uvnitř vitrína H s Holmesovým zápisníkem. Pinďa přijde i na to, jak se skříň otvírá, ale deník nemá popsané listy. Bobík využije Pinďovu skautskou "krabičku poslední záchrany" (fakticky byla vynalezena Foglarem) a rozškrtne zápalku. Nahřívá stránky zápisníku. Objeví se nápis: za "místem k sezení" je prý sklep. A za Sherlockovým křeslem skutečně najdou chodbu do zdi. V tajné místnosti spatří obrazy plné detailů z Holmesových případů a zámek dalších dveřích otevřou díky kódu z cifer pod obrazy. Vstoupí do Sherlockovy pracovny, kde se "ještě" kouří z lulky na stole, a inspirováni dalším nápisem stanou před knihovnou. Fifinku napadne povytáhnout knihu s titulem V nouzi poznáš přítele, knihovna se díky tomu začne otvírat, vyběhne pes Watson a za ním vyjde sám Sherryk Holmepes, který je nyní ředitel Muzea a "únikovku" vymyslel: Čtyřlístek je prvým vítězem a smí nejenom na soukromou prohlídku Buckinghamského paláce, ale přijme je sám Karel III.

9. Harampádov (2025)
Závody ponorek (Čtyřlístek 771+772, 2025)
napsal a nakreslil Dan Černý, 15 stran
U Harampádova objeví rodina ledničku. Vyleká je Čtyřlístek, který je vevnitř. Předvedou Čtyřlístek před starostu a on je vsadí do "kniho-vazby": zavře v knihovně. Myšpulín se obává, že se dostali někam do budoucnosti, ale bohužel si nic nepamatují. Myšpulín předpokládá, že v Třeskoprskách došlo k nějaké katastrofě a oni se před ní právě v ledničce schovali (což připomíná scénu z jednoho dílu Indiana Jonese). Starosta Harampádova jim přidělí práce. Myšpulín má pomáhat mechanikovi, Bobík se stane zápasníkem, Pinďa má prodávat suvenýry a Fifinka vypomáhá v čajovně. Myšpulín nejprve přestaví auto budoucnosti na auto bezpečnější, ale netuší, že zdejší zákazníci prahnou po čmoudu a rachotu. V trafice zatím Pinďa objeví velmi zachovalou stranu třeskoprských novin, kde se píše o krádeži v muzeu. Zmizel keltský poklad. Ráno si přijde k Fifince paní pro "vzpomněnkový" čaj. Tak se ho Fifinka taky napije a vybaví si vše. Zatím Myšpulín předělá auto na hlučné, čmoudivé a rezavé a majitelka vozu, jíž současně patří čajovna, je spokojena; ale dá se na útěk před Čtyřlístkem v lokomotivě. Je to totiž zlodějka Čmajzla Čárová, jak si Fifi vybavila, a sám Sherryk Holmepes je pověřil, aby ji dopadli. To ona, jak odhalil, ukradla keltský poklad, a její stopa mizela u jistých Sestronic: nedaleko se koná sci-fi festival. Holmepes by sám do akce nešel, protože by ho zlodějka poznala, ale ona bohužel poznala i Čtyřlístek a nechala ho vypít čaj vymazávající paměť. Pak je odvezla v lednici za městečko. Lup ukryla jako výzdobu čajovny, respektive součástky auta. Starosta ji pošle do kniho-vazby a Čtyřlístek učiní vzácnými hosty festivalu. A ukáže se, že vše byla jen hra připravená fandy sci-fi.