wz






logo

© Pavel Chrz 2001 - 2017

Rozdíly v reedicích
sestavil chrz

Rozdíly v reedicích Druhé vydání příběhů Čtyřlístku nevyšlo vždy ve stejné podobě jako při premiéře. Většinou se změní barevný odstín (nebo se barvy změní úplně), texty jsou nově vysázeny, nebo dokonce celé stránky jsou nahrazeny a změněny. Na několik takových případů upozorňuje následující přehled.
Samostatný článek je věnován rozdílům ve Velkých knihách Čtyřlístku. Chybné pořadí Čtyřlístků 4 a 5 v první velké knize je probráno v článku Který Čtyřlístek má číslo 4.

Čtěte také:
Reedice příběhů z časopisů
Reedice příběhů z komiksových knih
Přejmenované příběhy Čtyřlístku
Velké dobrodružství třikrát jinak
Rozdíly ve Velkých knihách Čtyřlístku
Původní, alternativní a neoficiální názvy
Přehled opětovných vydání příběhů Čtyřlístku
Přehled různých vydání komiksových knih


Nesprávné pořadí Čtyřlístků 7 a 8

Druhé vydání Čtyřlístků Velké dobrodružství Čtyřlístku (Čtyřlístek 7, 1970) a Létající koberec (Čtyřlístek 8, 1970) nazvané Historické Čtyřlístky (reedice, 1992) přináší pospolu oba příběhy / obě čísla v jednom velkém sešitě. Příběhy jsou řazeny v opačném pořadí než při premiéře. Nikde ovšem taky není řečeno, že by se tato reedice o chronologické řazení snažila.



Barevný a redukovaný Čtyřlístek

Ve výše zmíněné reedici čísel 7 a 8 jsou černobílé (nebo spíš béžové) a barevné úplně jiné stránky než původně. Reedice byla určitě kolorována nově, protože na těch stránkách, které jsou v obou vydáních buď shodně barevné nebo shodně béžové, je poznat mírný rozdíl.
Navíc je u čísel 7 a 8 spousta stránek vynecháno, zejména textových. Aby se i po redukci pravidelně střídaly vícebarevné a jednobarevné dvojstránky, musely být omalovány i ty, které byly v prvním vydání béžové a naopak. V třetím vydání ve velké knize jsou barevné zase jen ty stránky jako v prvním vydání, a protože i tato reedice vynechává textové stránky, tak se v ní už střídají barevné a černobílé velmi nepravidelně.
Podrobné porovnání v článku Velké dobrodružství třikrát jinak.

1. vydání vlevo: Velké dobrodružství Čtyřlístku (Čtyřlístek 7, 1970)
2. vydání vpravo: Historické Čtyřlístky (reedice, 1992)
3. vydání stejné jako první: Prvních dvanáct příběhů Čtyřlístku (1. velká kniha Čtyřlístku, 2002)



Alternativní začátek čísla 7

V prvním vydání začíná Velké drobrodružství Čtyřlístku 2 stránkami s textem.
Čtyřlístek vyloví z moře láhev s pozdravným vzkazem od Zádrhela a začíná vzpomínat, jak se to všechno tehdy semlelo. Následuje retrospektivní komiksový příběh.
V druhém vydání s názvem Historické Čtyřlístky (reedice, 1992) jsou tyto stránky nahrazeny dříve neuveřejněnou obrázkovou stránkou, která ale určitě pochází z roku 1970. Zádrhel oznamuje své bandě, že se dozvěděl, že Myšpulín chce sestrojit nového robota. Padouch vymyslel plán, jak Myšpulínova robota získat a použít ho na vykrádání bank. Dál příběh pokračuje jako v prvním vydání.
Příběh byl asi postupem času přepracován, nebo se nedůležitá stránka musela vypustit, protože příběh přesahoval počet stran sešitu.
V knižním souborném vydání Prvních dvanáct příběhů Čtyřlístku (1. velká kniha Čtyřlístku, 2002) není ani jeden z těchto začátků. Podrobné porovnání v článku Velké dobrodružství třikrát jinak.



Jiné barvy

Reedice sešitových i knižních příběhů jsou převážně nově kolorovány. V některých případech je použito nově počítačového vybarvení. Pouze Velké knihy Čtyřlístku dodržují obarvení prvního vydání, jako základ berou původní čísla a nikoliv černobílé originály. I zde se najdou ovšem jisté rozdíly v kontrastu, nebo v mírných korekcích dřívějších nedobarvených nebo chybně omalovaných ploch. Dokonce i různé dotisky té samé velké knihy mohou obsahovat rozdíly barevného vyznění.



Rozdílný obrázek

Na prvním obrázku příběhu Ďáblova stěna sedí Čtyřlístek v kině a sleduje film. Kromě toho, že následné reedice jsou úplně nově omalovány, záběr na plátně je pokaždé jiný.
Knížka o českém komiksu 1922-2012 Signály z neznáma (2012) obsahuje první dvě strany příběhu jako ukázku přímo z archívu autora. Pan Němeček asi poskytl verzi stránek z novější doby, protože obsahují obrázek na filmovém plátně a jsou omalovány jako ve třetím vydání!

1. vydání vpravo nahoře: Ďáblova stěna (Čtyřlístek 39, 1974)
2. vydání vlevo dole: 20x Čtyřlístek (reedice, 1986)
3. vydání vpravo dole: Záhada bílého koně (reedice, 1995)
4. vydání stejné jako první: Proslulé příběhy Čtyřlístku (3. velká kniha Čtyřlístku, 2004)

Podobně dopadl i jeden obrázek v příběhu Přistání v divočině - když Čtyřlístek přelétá v Myšpulínově letadle nad krajinou, je při prvním vydání v sešitě Přistání v divočině (Čtyřlístek 31, 1973) jako pozadí využita fotografie s budovami.
V druhém vydání v knize Záhada bílého koně (reedice, 1995) ale přelétá nad ledabyle namalovanou krajinkou.
Při třetím vydání ve velké knize Slavné příběhy Čtyřlístku (2. velká kniha Čtyřlístku, 2003) je zpátky fotografie.



Originálnější než originál

Nejen že souborná vydání jsou obvykle jinak vybarvena, ale u příběhu Černá sobota se dokonce povedlo, že v druhém vydání je použita jiná replika, ale evidentně původní zamýšlená, kterou nakonec pro 1. vydání pozměnili. Houby byly asi chybně omalovány nahnědo a z žampiónů se musely stát v promluvové bublině hřiby. Zmínka o "bílé sobotě" dává v reediční nově omalované žampiónové variantě jednoznačně lepší význam.

1. vydání vlevo: Černá sobota (Čtyřlístek 96, 1981)
2. vydání vpravo: 20x Čtyřlístek (reedice, 1986)
3. vydání stejné jako první: Báječné příběhy Čtyřlístku (4. velká kniha Čtyřlístku, 2006)



Opravené pořadí stránek

Při prvním vydání příběhu Muší kapky v sešitě Muší kapky (Čtyřlístek 122, 1984) byly poslední dvě strany zařazeny v přehozeném pořadí (to byl první a naštěstí i poslední případ chybného řazení stran). Reedice v knize Velký bengál (reedice, 1994) pořadí opravila a příběh konečně dával smysl (viz obrázky pod textem).

Jenže 3. vydání ve velké knize Veselé příběhy Čtyřlístku (6. velká kniha Čtyřlístku, 2007) má pořadí zase původní - špatné.



Vymazaný název příběhu

Při prvním vydání měly příběhy Vodnická historie a Elixír neviditelnosti grafický název vepsán na první komiksové stránce. Druhé vydání už nápis nemá, názvy příběhů jsou uvedeny na předcházících nekomiksových stranách (a které byly přítomny už u prvního vydání). Není jisté, jestli byl pro druhé vydání nápis vymazán a obrázek dokreslen, nebo jestli byl spíš pro první vydání název dodatečně do obrázku vmontován. Podle nepřirozeně malého prvního panelu u příběhu Elixír neviditelnosti by se dalo odvodit spíš to druhé, a reedice by tedy ukázala víc z originální kresby než první vydání.

1. vydání vlevo: Vodnická historie (komiksová kniha, 1998)
2. vydání vpravo: Čtyřlístek a elixír neviditelnosti (komiksová kniha - reedice, 2015)


1. vydání vlevo: Vodnická historie (komiksová kniha, 1998)
2. vydání vpravo: Čtyřlístek a elixír neviditelnosti (komiksová kniha - reedice, 2015)



Překreslená reedice

Mezi prvním a druhým vydáním příběhu Jak se chodí do pohádky uběhlo 29 let.
Vydavatelství k tomu napsalo: "Kniha poprvé spatřila světlo světa v roce 1988, tedy před devětadvaceti roky. To už je úctyhodná řádka let! A protože se nám i dnes knížka líbí, rozhodli jsme se, že ji zpřístupníme i vám, dnešním čtenářům. Ovšem v době, kdy knížka vznikla, nebyly bohužel tiskárny na úrovni, na jakou jsme zvyklí dnes. A proto jsme se rozhodli, že knížku upravíme z gruntu znovu."
Co to znamená? Redakce asi neměla k dispozici originály a proto jsou všechny kresby překreslené!
Že je titulní strana knížky nakreslena nově je celkem běžné, i nové vysázení textu. U některých reedic už dříve také bylo přikročeno k novému vybarvení. Ale zde byly byly navíc všechny obrázky nakresleny znovu. Sice se nejspíš obtahovaly původní linky přes průsvitný papír, ale docela nedokonale a rozdíly jsou patrné běžným okem. Na příkladech je to vidět zejména na velikosti očí postaviček (mnohem větší), tvaru Pinďových uší (už nejsou tak špičaté) a taky Pinďově obličeji (nově je hlava jednotažně kulatá), celkově sklouzává kresba překreslujícího ilustrátora k dnešnímu pojetí, zvyk je zvyk. Dále v knize jsou i další příklady (nos už nevystupuje z obličeje postavičkám ven, v několika případech ujede kresba úplně).
V roce 1988 vyšel ve stejné knize ještě příběh Poklad kapitána Kida. Jeho reedice vyšla už v roce 2004, a taky se musela obejít bez originálních kreseb, protože zjevně naskenovali starou knihu. V tomto případě ale nedošlo na překreslování a musí se přiznat, že s nekvalitními tiskárnami u původního vydání měla asi redakce pravdu. Vybarvení příběhu po tomto skenovacím procesu je velmi matné, vybledlé a nevýrazné a nejspíš to lépe udělat nešlo.
V anketě č. 117 jste měli rozhodnout jestli přece jen neměla redakce vydat přesnou reedici, byť by skeny nevypadaly zrovna pěkně, nebo jestli bylo překreslení správným krokem. Mírná většina vybrala přesnou reedici. Knihovnička Čtyřlístek míní, že překreslení byl správný nápad, ale měl se udělat precizně.



1. vydání vlevo: Poklad kapitána Kida/Jak se chodí do pohádky (komiksová kniha, 1988)
2. vydání vpravo: Jak se chodí do pohádky se Čtyřlístkem (komiksová kniha - reedice, 2017)







Čtěte také (5 náhodně vybraných článků)
Jiří Poborák
Jiří Poborák
Šéfredaktor
Šéfredaktor
Ilustrované sešity
Ilustrované sešity
Příběhy 2002
Příběhy 2002
Krátké filmy
Krátké filmy
Toto nejsou oficiální stránky časopisu Čtyřlístek, ty najdete na adrese www.ctyrlistek.cz