Psali kdysi o Čtyřlístku
napsal Ivo Fencl, upravil a doplnil chrz

Za mého dětství v sedmdesátých letech jste se v tisku nebo časopisech o Čtyřlístku nedočetli. Ani osmdesátá léta mnoho nezměnila, tedy aspoň do roku 1984, kdy snad poprvé došlo k určitému zlomu, a tedy i rozhovory s tvůrci Čtyřlístku v Československé televizi (té skutečné i v časopise) v souvislosti s patnáctým výročím prvního čísla.
Mediální zájem se znásobil až po roce 1989. Nové články hodnotily seriál i historii (například při příležitosti 200. čísla v roce 1992), porovnávaly českou klasiku s konkrurencí komiksů valících se ze zahraničí, aby nakonec mohly prohlásit, že Čtyřlístek obstál a vyhrál.
V tomto přehledu se podíváme na články, článečky a letmé zmínky o Čtyřlístku v novinách a časopisech zhruba do roku 2000.

Čtěte také:
Dobová kritika
5 krátkých rozhovorů (rozhovory s tvůrci ve starých časopisech)
Všeobecně o Čtyřlístku - odkazy (další články dostupné na internetu)
Čtyřlístek: První půlstoletí v Třeskoprskách (2019, str. 270-271)



Panorama dětem
časopis Tvorba 21/1986, 28. května 1986, "ks"

Článeček se zabývá nakladatelstvím Panorama a jeho produkcí pro děti. Šestý odstavec článku:

Literatura pro děti a mládež
týdeník Nové knihy, 25. června 1986, J. Halamková

Rozhovor s "vedoucí redaktorkou redakce dětské užité grafiky" v nakladatelství Panorama Zuzanou Šmerglovou. Dotazovatelka-redaktorka J. Halamková se v úvodu přiznala, že nemá přesnou představu, co vlastně z redakce "vychází" (tj. ven), na což se jí dostalo této odpovědi: Ilustrované sešity měly být správně psány s velkým I, protože se jednalo o sešitovou edici věnovanou mj. komiksu.
Druhá otázka J. Halamkové končila poté větou ve smyslu, co "pěkného" připravují v oné redakci pro menší děti a jejich rodiče, kteří jsou samozřejmě "v první řadě", tj. ještě před Jiskrami, vedoucími pionýrů a školními družinami. Odpověď uzavíral tento odstaveček: Z dnešního hlediska jde pouze o banální zmínky, ale věřte či vzpomínejte, že i ty byly roku 1986 stále ještě výjimkou.


Obrázkové čtení
noviny Svobodné slovo, 9. července 1986, Marta Švagrová

Článek v rubrice Nad dopisy čtenářů pojednává o kreslených seriálech u nás i ve světě (včetně historie) a mj. zmiňuje Foglarovy Rychlé šípy. Ještě předtím tu ale najdeme odstavec věnovaný Čtyřlístku:

Do redakce došlo
časopis Vlasta 2/1988

Rubrika o nově vydaných knihách pro dospělé i děti z různých nakladatelství. Co do redakce došlo z Panoramy:

Z nových knih
noviny Rudé právo, 25. října 1988

Rubrika o nově vydaných knihách pro dospělé i děti. Podívejme se, jaké dětské knížky vyšly společně s "komiksovým románem" Čtyřlístku:

Dvoustý Čtyřlístek
noviny Svobodné slovo, 30. listopadu 1992, "avl"

Poznámka k vydání 200. čísla dětského časopisu. Hodnotí seriál i historii.


Ferda Mravenec, český superman...
týdeník Květy, číslo 11/1993, Jaroslav Jurajda

• Na mušce přihlouplých seriálů jsou naše děti
• Český Čtyřlístek dusí zahraniční kýče
• Jde v životě opravdu jen o peníze a násilí?

Po tomto úvodu třístránkový článek doplněný spoustou obrázků vystupuje kriticky k přívalu cizích comicsových příběhů, kterými až okatě opovrhuje. Situaci na začátku roku 1993 popisuje jako dobu, kdy už porevoluční vlna zájmu o cizí comicsy opadla, všechno už se neprodá. A děti se vracejí k osvědčené klasice a vybírají si. Dále se článek věnuje "comicsové negramotnosti" čtenářů způsobené předešlými desetiletími, ve kterých vycházel prakticky jen Čtyřlístek, i když česká comicsová tradice existuje a tvoří ji například "český superman" Ferda Mravenec nebo Rychlé šípy a "osamělý prorok" Kája Saudek. Pak následuje odstavec věnovaný Čtyřlístku. Článek pokračuje kritikou překladatelské práce, například v sešitech Růžového pantera do řeči prosakuje slovenština kvůli slovenskému vydavateli, méďa Pusík má zase těžkopádnou germánskou češtinu... Následuje dopis od čtenáře, který nechce dětem vysvětlovat materialismus strýčka Skrblíka a jak můžou postavičky donekonečna přežívat kruté a zjevně smrtelné údery. Autor článku vidí jediné východisko, být dětem po boku a svým chováním jim sloužit za příklad v normálně fungující rodině. A do prvních comicsů se začíst společně s dětmi a vysvětlovat.
Článek - na sudých stránkách barevný - obsahuje na liché stránce černobílou reprodukci části strany z komiksového příběhu Strašidla v nesnázích z roku 1992, na které Myšpulín odhaluje, že tajemství přízraku kostlivce spočívá v černém převleku. Doplněn je následují popisek:

Přežijí hrdinové z Třeskoprsk americkou komiksovou invazi?
S výtvarníkem a ředitelem nakladatelství Čtyřlístek Jaroslavem Němečkem o kreslených seriálech pro malé čtenáře.
noviny Plzeňský deník, 7. prosince 1995, Jiří Šantora

Zatímco tento článek a rozhovor přemítá o budoucnosti Čtyřlístku, následující článek už konstantuje, že to pro Čtyřlístek dopadlo dobře.


Čtyřlístek odolal úředníkům i Šmoulům
Bobík je Jaroslavu Němečkovi nejbližší, ale svou přízeň autor rozděluje spravedlivě
Lidové noviny, 14. listopadu 1998, Marie Homolová

V pravidelné rubrice Seznamte se s (ne)známými autory známých děl se v Lidových novinách dostalo v roce 1998 i na Jaroslava Němečka a Čtyřlístek, pár měsíců před třicetinami komiksového časopisu a seriálu. Nejspíše úplně poprvé se zde dozvídáme datum vydání prvního čísla Čtyřlístku 15. května 1969. Článek shrnuje historii Čtyřlístku. Tehdy nejspíš mezi prvními přináší dnes už velmi známé informace - datum vydání prvního čísla, předobraz Třeskoprsk v Doksech, zelený nábytek v modřanském domečku Němečkových a pokračování vynucené velikou čtenářskou odezvou. Dětský časopis měl být okrajovou zálěžitostí nakladatelství. Navíc komiks, pro jistotu pojmenovaný jako veselé obrázkové čtení. Svou bitvu Čtyřlístek vyhrál, ale aby se mu přistřihla křídla, směl to být jen občasník bez statutu časopisu, zkrátka "knihovnička". Ke Čtyřlístku se brzy připojila i nepohodlná satirička Ljuba Štíplová (o které Václav Lacina řekl: "Kdyby ses podepsala pod hymnu, tak ji zakážou."), která ale směla psát pro děti. Čtyřlístek nemoralizuje, výchovný účinek spočívá v přátelství hlavních hrdinů, kteří ovšem mají své chyby. Jaroslav Němeček věnuje všem stejnou péči, přesto má nejradši Bobíka. Čtyřlístek bojoval o svou existenci za minulého "východního" režimu (mimo jiné brojil proti "pokleslému buržoaznímu žánru" činovník svazu spisovatelů Otakar Chaloupka), stejně jako si musel vydobýt své místo v devadesátých letech s přívalem konkurence ze Západu. Čtyřlístek ovšem vlnu Šmoulů a ostatních přestál. Článek končí konstatováním, že si Čtyřlístek dokázal zachoval tvář a nezabředl v reklamě jako třeba Rumcajs.