Propagace alternativních léčebných metod ve Čtyřlístku
napsal Jozev dŘevník Borovský

Je zajímavé sledovat, jak se do příběhů vycházejících v časopise Čtyřlístek psaných autorem Karlem Ladislavem (vlastním jménem Jiří Čehovský, toho času dlouholetý šéfredaktor) čas od času daří propašovat tu dovedně skrytý, tu nepokrytě neskrytý pokus o propagaci homeopatie.

Výsledky tohoto konání, zřejmě motivovaného kladným vztahem autora k této alternativní léčebné metodě (je jejím propagátorem a autorem několika knih), můžeme poprvé spatřit ve Čtyřlístku č. 196 roku 1992. V této době vyšly na posledních stranách sešitu krátké příběhy o Čtyřlístku, monotematicky zaměřené vždy na jednu konkrétní postavičku. V tomto příběhu s názvem Myšpulín a stroj na učení se prof. Myšpulín připravuje studiem knih na vědecký kongres, přestože už mu zbývá prostudovat jen pouhých 1000 stran, není mu ze strany okolí stále dopřáváno klidu a tak se rozhodne splnit věčný sen dětí a vytvořit vynález, který od něj stále prostřednictvím dopisů požadovali - stroj na učení. Poté co je dokončen, uvádí prof. Myšpulín funkci stroje těmito slovy: "Na jedné straně vložíme vědomosti... na druhé hlavu. Za hodinu budu všechno umět jako nic!" Což okamžitě na sobě názorně demonstruje. Po dokončení výukové procedury je ale profesor značně otupělý, zmatený a mechanicky reprodukuje právě naučenou látku: "Homeopatie je nejúčinnější léčebná metoda. Homeopatické léky jsou tyto: baryta carbonica baptisia" a na dalším obrázku pokračuje ve vyjmenovávání velkého množství homeopatických přípravků.

Další Čtyřlístkem, kde se nachází propagace homeopatické medicíny je č. 213 z roku 1993 s názvem Sportem ke zdraví. Zde se homeopatický lék dostal přímo do hlavního příběhu, ve kterém opět Myšpulín podává starým a nemohoucím čertům "pro posílení homeopatický lék z čertího kopyta". Hned na dalším obrázku vidíme čerty radostně a s úsměvem běžet se slovy "Něco na tom je!"

Poslední výskyt, který jsem zaznamenal pochází z roku 2000 a Čtyřlístku č. 307, a tentokrát se nachází v příběhu Rexíka s názvem Rexík cyklistou. Zde se už jedná o naprosto zjevnou a ničím nekamuflovanou propagaci homeopatie - postačí stručná synopse: Rexík se má zúčastnit cyklistického závodu, ale jeho soupeř mu den před závodem způsobí vážná zranění. Lojzík doporučí Rexíkovi navštívit homeopata. Ten Rexíkovi naordinuje lék se slovy "Stačí jedna tabletka arniky C30 a do rána jste zdráv!" Druhého dne skutečně Rexík opět běhá a v rozhovoru pro TV řekne, že mu pomohl homeopatický lék. Vysílání ale sleduje dvojice jakýchsi vědců (zde zjevně zatupující zastánce konvenční medicíny a skeptické kritiky alternativních metod). Vysílání komentují slovy: "To není možné, homeopatie je přece zcela nevědecká disciplína!" Rozhodnou se, že jestli Rexík byl mrzákem, musí jím i zůstat, neboť v opačném případě by to byla, dle slov jednoho z vědců "nemístná propagace nevědeckých léčebných metod." Natáhnou Rexíkovi přes cestu špagát aby tak způsobili havárii při jeho jízdě na bicyklu. K nehodě dojde, ale Rexíkovi se nic nestane, zato oba vědci utrpí lehčí zranění. Další průběh závodu je pro nás v tuto chvíli nepodstatný. Důležitá je až závěrečná část, ve které si zraněný a poražený Rexíkův soupeř stěžuje na bolesti hlavy, načež mu Rexík poradí aby užil homeopatický lék. Soupeř tak učiní a okamžitě se raduje: "Už mě hlava nebolí!" Tragikomickým paradoxem je, že toto vyřkne (a doprovází úsměvem s hvězdami nadšení v očích) ještě před tím, než vůbec homeopatický lék vloží do úst. Jedná se jen o tvůrčí licenci kreslíře Němečka, nebo tím chtěl autor Ladislav naznačit, že za skutečný princip fungování homeopatických léků považuje placebo efekt? Ať tak či onak, na další stránce zdrcení vědci smutně sledují radost čerstvě uzdraveného a smutně konstatují že "ta konkurenční medicína funguje!".