Neverbální komunikace ve Čtyřlístku
napsal David Prokopič, 2006

Druhy neverbální komunikace ve Čtyřlístku
Původně jsem se chtěl věnovat rozboru pouze jednoho díla, ale po několika pokusech jsem to musel vzdát, neverbální komunikace v jednom díle je opravdu mizivá. Vztahy mezi hlavními hrdiny jsou pevně dány a většina situací se odehrává s jasně daným, čitelným cílem a za pomoci základních emocí. Proto jsem se rozhodl podrobit menšímu zkoumání jednotlivé druhy neverbální komunikace:

1. proxemika (vzdálenosti)
Co se týče projevů proxemiky, je to ve Čtyřlístku vyřešeno poměrně zajímavě, tímto způsobem sociální vztahy mezi jednotlivými členy jsou řešeny opravdu minimálně, proxemikou by se zde jen dala nazvat důležitost toho, kdo právě vypouští nejdůležitější bublinu v daném okénku, ale nedá se to označit za pravidlo. Hlavně díky malému prostoru které styl kresby dovoluje, nelze proxemicky vyčíst náklonnost, či averzi v jednotlivých situacích.

2. haptika (doteky)
Projevů haptiky najdeme ve Čtyřlístku jen minimálně, ale přesto najdeme. Jedná se však veskrze o tyto projevy: poplácaní po rameni, objetí, poklepání na rameno a podání ruky. Zvláště pak podání ruky, kterému se z hlediska neverbální komunikace přikládá takový význam je zde vyřešeno vždy stejně. Druhy doteků jsou zde spíše přátelské či neutrální a jejich dynamiku a intenzitu není díky podmínkám možné moc sledovat.

3. gestika (gesta)
Je ve Čtyřlístku též využívaná velmi málo, gesta postavy používají de facto jen v případech, kdy chtějí na něco upozornit, něco zdůraznit, či předvést velikost. Vlastně celkově zde fungují jen jako doplněk, vše podstatné je napsané v bublinách, či vyjádřeno okolnostmi.

4. mimika (výrazy tváře)
Postavy Čtyřlístku v běžných okénkách nemají obočí, oční víčka,vrásky ani jiné specifické rysy lidského obličeje. Přesto, pokud je třeba zobrazit a hlavně zvýraznit některou ze sedmi hlavních emočních mimických výrazů (1. Štěstí - neštěstí, 2. Neočekávané překvapení - splněné očekávání, 3. Strach a bázeň - pocit jistoty, 4. Radost - smutek, 5. Klid - rozčilení, 6. Spokojenost - nespokojenost, 7. Zájem - nezájem) najednou se tyto atributy přikreslí. Nutno podotknout, že ve vyjadřování emocí u jednotlivých postav je autor opravdu mistr a čtenáři je vždy zcela jasné o jakou emoci se právě jedná.

5. posturologie (postoje)
Postoje samotné jsou ve Čtyřlístku běžným jevem a celkem dobře reflektují dané situace. Jev zvaný posturologické echo se ve Čtyřlístku vyskytuje opravdu minimálně, dle mého názoru to ani není ani tak důležité, vztahy mezi postavami se dají vyjádřit pomocí jiných metod a pro vyvíjení nějakých "vztahů" tímto způsobem není ve Čtyřlístku důvod ani prostor.

6. zrakový kontakt
Zrakový kontakt je tu hodně opomíjen, avšak stejně jako u posturologie není zas tak důležitý, vztahy dokážeme vypozorovat z ostatních znaků. Hlavně jevy spojené se zrakovým kontaktem jako jsou: doba výdrže, četnost, sled pohledů, objem pohledů či pohyby očí sledovat vůbec nemůžeme.

7. paralingvistika
Paralingvistika je poměrně zajímavě vyřešená. Výšku tónu řeči, rychlost, plynulost, intonaci a členění sledovat nemůžeme. Ale hlasitost, objem,správnost výslovnosti a chyby ano a to díky samotnému textu, jeho barvě a stylu a díky ohraničení a výplni bublin.

Závěr
Celkově moc neverbální komunikace ve Čtyřlístku neobjevíme a když, tak se jedná stále o jedny a ty samé modely. Čtyřlístek, stejně jako mnoho jiných komiksů je určený k tomu, aby pobavil. Hlavním účelem je sdělit nějaký příběh, jednotlivé obrázky a dialogy jsou určené k tomu aby příběh posouvaly dopředu a ne proto, abychom mohli zkoumat zda mezi Myšpulínem a Fifinkou není nějaký náznak zájmu. A pokud autor chce na něco upozornit, upozorní na to jasně čitelnou formou, tak že nemusíme číst mezi řádky. Důkazem toho, že to takhle funguje je již 37letá existence Čtyřlístku.