Čtyřlístek plagiátem? Kocour Vavřinec a spol.
napsal Ivo Fencl
Rozhovor s manželi Zdeňkem Slabým
a Dagmar Lhotovou, tvůrci kocoura
Vavřince a jeho tří přátel (i o seriálu
Ježek František).
Čtěte také:
Kocour Vavřinec a jeho přátelé -
seznam dílů komiksu, knih a seriálů
Konkurenční Čtyřlístek - Vavřinec, Mojmír, Otylka a Spytihněv (porovnání)
Ježek František (seriál ve Čtyřlístku)
Barbánek
Seriály Věry Faltové
Odkazy:
Dagmar Lhotová: maminka kocoura Vavřince
Kocour Vavřinec oslavil 40 let
Kocour Vavřinec vrací úder
Pane doktore, vy jste znám co spoluautor CELKEM PĚTI knížek o kocouru Vavřincovi (1969-1980), které se v posledních letech vrátily v reedicích.
Ano, to jsem.
Než se vás zeptám na Čtyřlístek, tak mi, prosím, odpovězte na tohle. KDO vlastně roku 1967 vymyslil pro Mateřídoušku onu čtveřici KOCOUR-FENKA-ČUNÍK-KOZLÍK? Vy - anebo vaše paní Dagmar Lhotová?
Onoho času byl kreslený seriál skoro tabu. Přesto Mateřídouška vždy nějaký drobný komiks získala - a otiskla. Vábilo nás však vymyslet seriál, který by na jejích stránkách vydržel déle. Dva i tři roky. A který by si děti mohly zamilovat.
Posadili jsme se tedy s Dagmar Lhotovou a s ilustrátorkou Věrou Faltovou, kterou jsme si zvolili, protože se nám zdála pro takový úkol přímo předurčena, a uvažovali jsme a probírali nejrůznější eventuality, zamítali jsme a opět navrhovali, až se nám objevila čtveřice kocour Vavřinec, rozmazlená psí holčička Otylka, prasátko Mojmír (snílek a básník) a jako čtvrtý neruda kozel Spytihněv.
Výtvarnou podobu pak našim těmto postavám pak dodala Věra Faltová. Nedá se tedy říci, kdo přesně vymyslel co, takže ty postavičky jsou stejně Dagmar Lhotové jako moje.
A ještě hezká příhoda. Když vyšlo jedno z prvních pokračování, obdrželi jsme rozhořčený dopis od rodiny z Podolí, že musíme seriál okamžitě zastavit, protože právě tato jména mají oni a my si z nich děláme legraci.
Seriál nakonec nevycházel tři roky, nýbrž deset let.
Přesně tak - a děti si ony postavičky skutečně zamilovaly. Navíc pak i se mstivou myší Julií a se psím zápasníkem Hubertem. A nakladatelství Albatros díky tomu přišlo i s návrhem knižního zpracování a v průběhu doby vyšlo (i přes nepřízeň kulturních mocipánů) těch knížek PĚT... A co víc, o našich hrdinech byly dokonce napsány diplomové práce, jejichž autoři viděli zřetelnou českou vývojovou linku Lada - Sekora - Faltová. A nakonec jsme se dočkali i reeditování v BB Artu.
Tatáž čtveřice (jen místo kozlíka je tu zajíc) se ovšem zjevila po dvou letech (roku 1969) i v prvním Čtyřlístku a vrací se díky němu dodnes. Žárlili jste?
Na plagiáty se nežárlí, k plagiátům může člověk cítit pouze útrpnost. Ostatně jsem ani Čtyřlístek příliš nesledoval, mojí doménou byla Mateřídouška, časopis, který byl v oné době skutečně na úrovni.
A teď vy, paní Lhotová. Domníváte se, že je tato nápadná podobnost jen čistě náhodná?
Nesledovala jsem Čtyřlístek pravidelně a Němečkovy seriály spíš pomíjela, ale nikdy jsem nepochopila, proč pro své příběhy zvolil tak podobnou skupinu zvířátek, kterou přece už musel znát z Mateřídoušky. A tak... No, raději jsem to nekomentovala a vlastně se tím radši nikdy příliš nezabývala.
Čtyřlístek je dnes pro své tvůrce zlatým dolem - dost možná. A co kocour Vavřinec a jeho tři přátelé pro vás?
O to přece nejde. Ale je fajn, že existuje i televizní seriál o tomto kocourkovi a že byl Vavřinec před časem využit i pro Divadlo bez opony a také Divadlo loutek v Ostravě připravuje premiéru podle komiksové knihy Kocour Vavřinec, detektiv sportovec.
I vy jste ovšem posléze psala komiks do Čtyřlístku. Ježka Františka.
Ano, ale ten byl kombinován i s prózou - a navíc i s návody na různé hry a rukodělnou činnost. O Františkovi teď - mimochodem - vychází i zbrusu nová publikace Šťastnou cestu s ježkem Františkem (BB art).
Ano, ale ve Čtyřlístku se objevil už roku 1973 (číslo 26) a stejně jako Vavřince ho kreslila věrná vám Věra Faltová.
Přesně tak. A už roku 1981 se díky ní zrodila i první Františkova samostatná knížka Jak ježek hledal déšť (Albatros).
Dá se říci, že je tenhle ježek vašemu světu obrazotvornosti tímtéž, čím třeba Zdeňku Milerovi zůstává jeho krteček?
Snad je tímtéž, ale hlavně.... Byla to tenkrát ve Čtyřlístku i nová šance a změna.
Opravdu?
Ano. Ježek František mi poskytl jiné a nové možnosti a vyznačoval se tím, že měl vždy i jednoho partnera, se kterým navázal pevné přátelství. Byl sice nezkušený, ale dovedl se v různých situacích i tak rychle zorientovat. A především pomáhal - a v té knížce o dešti navíc seznámil nejmladší čtenáře s koloběhem vody v přírodě.
Mimochodem, znala jste knihu Kmotr ježek (1931) od Josefa Haise Týneckého, když jste Františka vymýšlela? Ta totiž zrovna roku 1971 znovu vyšla, a to s takřka komiksovými obrázky Heleny Zmatlíkové...
Ne, předlohu pro čtyřlístkového Františka jsem žádnou neměla a Kmotra ježka neznala. Víte, zvolit si právě toto pichlavé zvířátko jako hrdinu budoucích příběhů Čtyřlístku, to byla spíše náhoda. Ale nepopírám, že i seznamování s ježky, které jsem potkávala v zahradách, tady mohlo být inspirující.
V zahradách?
Ano, a mně je vůbec hodně blízká zahrada. S ní totiž souvisí pohyb, nápad, změna, světlo, krása, překvapování, potěšení - i tvoření. Ale samozřejmě se nevzdávám ani kontaktu s tou přírodou, která je hned za plotem takové zahrady.
No, tak vám oběma moc děkuji za rozhovor.