wz






logo

© Pavel Chrz 2001 - 2017

Knihovnička Čtyřlístek » Seriály v publikacích » Strašidelný pradědeček: rozbor
Strašidelný pradědeček: rozbor
napsal Ivo Fencl

Strašidelný pradědeček: rozbor Bylo to v první půli roku 1974. V časopise Ohníček se po letech blížil do finále komiks Mořští vlci a ač jeho tvůrci Vojtěch Steklač (scénář) a Věra Faltová (kresba) chystali pro tytéž zadní strany hned další seriál Karáskova dobrodružství, pojednou je napadlo rozšířit svou tvorbu i do dalších médií. A tím šťastně vyhlédnutým médiem se stala právě knihovnička Čtyřlístek...

Čtěte také:
Strašidelný pradědeček (seriál ve Čtyřlístku)
Strašidelný pradědeček: reedice


Seriály o strašidelném pradědečku Hugovi, které Steklač (nar. 1945) a Faltová (nar. 1932) Čtyřlístku vzápětí nabídli, byly pojaty velmi novátorsky. A to tak, že přímo filmově.
Komiks má ovšem s filmem hodně společného, a tak se Steklač této skutečnosti chutě chopil a předepsal spolutvůrkyni Faltové úvody částí velice stylizovaně - a již jako přímé součásti imaginárního filmového pásu (a na něm tedy vizuálně zachycené). A co víc, tvůrci zábavně napodobili i úvodní titulkové pasáže filmů, a tak tu čteme nejen slova "scénář Vojtěch Steklač", ale i: "Kamera Věra Faltová". Načež vždy následují i obrázky pro nezbytnou rubriku "HRAJÍ"...
"Promítáním" díla na čisté stránky Čtyřlístku a taky "režií" pak byl pověřen sám jeho titulní hrdina Hugo neboli strašidelný to pradědeček hradního kastelána Růžičky. A ještě něco. Zatímco v Ohníčku se Vojtěch Steklač coby autor komiksů po roky potutelně skrýval pod pseudonymy Kapr a Růžek, tady nejenže hned "vybalil" celé jméno i příjmení, ale k němu rovnou i fotografii. Respektive aspoň v prvním pokračování. A také Věra Faltová tedy svou podobenku chutě dodala, byť se vtipně přimalovaným knírkem.
Nu, a v tomto neměnně filmovém pojetí vydrželi pak Steklač s Faltovou zásobovat Čtyřlístky po celých devět čísel (35-56), a to v letech 1974-1977. A mimochodem: KONEC jejich seriálu ve svazečku Chyťte ho! se kryje i s koncem Steklačovy komiksové kariéry vůbec, neboť scénáře seriálu už mezitím přestal psát i pro Ohníček, kde byl jeho Karásek dne 5. 9. 1976 nahrazen Barbánkem Jiřího Havla (nar. 1924).

Ale k Pradědečkovi. Ve Čtyřlístcích postupně vyšly tyto okolo něj se točící příběhy:Strašidelný pradědeček
1. Dobrodružství doktora Bublíka (35, 1974)
2. Ježci se nedají (37, 1974)
3. Nejkrásnější obraz (40, 1975)
4. Poškození se trestá (41, 1975)
5. Bílá paní na Kokrštejně (44, 1975)
6. Záchrana doktora Boublíka (46, 1975)
7. Nejezte to, Boublíku! (50, 1976)
8. Počkej příště, Ludvíku! (55, 1976)
9. Noční návštěva (56, 1977)

Typickým pro filmovou metodu tvoření celého cyklu je opětovné úvodní uvádění hlavních postav, jimiž byl vedle pradědečka-mušketýra (schopného se např. zmenšovat, létat anebo procházet zdí) i jeho vnuk, kastelán Štětka, a taky doktor Bublík alias Boublík.
A k nim se pak vždy družila i řada postav významných už jen pro ten který díl. Celá série se odehrává na nedobytném státním hradě Kokrštejn - a zde je její stručný obsah:

1. Dobrodružství doktora Bublíka
Záhada bílého koně (Čtyřlístek 35, 1974)
napsal Vojtěch Steklač, nakreslila Věra Faltová, 6 stran
Během prohlídky hradu vystoupí Hugo z obrazu, aby zachránil čest svého pravnuka, jemuž není existence strašidel věřena jistým dr. Bublíkem. Předvede tedy Hugo doktorovi mj. i procházení zdí a létání a Bublík uvěří a panu kastelánovi dokonce slíbí, že o pradědečkovi napíše do novin. Jenže závěrečný společný let obou bohužel končí Bublíkovým pádem do kopky sena a jeho následným pobytem v Protistrašidlové léčebně profesora Lev-rexe.

2. Ježci se nedají
Strašidla táhnou (Čtyřlístek 37, 1974)
napsal Vojtěch Steklač, nakreslila Věra Faltová, 6 stran
Druhý díl přivádí na scénu čtyřčlennou pionýrskou družinu Ježci, která má v Kokrštejně klubovnu (a jejíž člen Arnošt je kastelánovým synem). Klubovnu chce hochům sebrat hostinský Tvrzník a nahradit ji hospodou. Družina vedená klukem "Profesorem" tedy navštíví hradní obrazárnu, a to o půlnoci, kdy Hugo procitá, a rozzlobené strašidlo se Tvrzníkovi zjeví a doručí mu pomocí šípu i dopis, v němž mu pohrozí i další opeřenou střelou. Ne-li smrtí. A Tvrzník své plány ovšem změní - a pradědeček je za svůj chrabrý čin zvolen čestným členem družiny.

3. Nejkrásnější obraz
Záhadný APOBAB (Čtyřlístek 40, 1975)
napsal Vojtěch Steklač, nakreslila Věra Faltová, 6 stran
Znalec umění z galerie, vědec Petrlík přijede na Kokrštejn vybrat obrazy na pražskou výstavu, ale pradědův portrét označí za bezcennou mazaninu. To Huga dopálí a uzme z odjíždějícího vozu obrazy, aby je v Praze nahradil sám sebou.

4. Poškození se trestá
Emír má zelenou (Čtyřlístek 41, 1975)
napsal Vojtěch Steklač, nakreslila Věra Faltová, 6 stran
Ekologický díl. Kastelán Štětka vypráví návštěvníkům o marném dobývání hradu rytířem Ryšavou bradou, který se i s družinou utopil v příkopě. Ten je už dnes plný odpadu a Hugo se za všechny zběsilé turisty pomstí aspoň rodině Hrabánkově, když jejich autu změní kola v čtverce a když jim odjezd povolí až po vyčištění příkopu.

5. Bílá paní na Kokrštejně
Vládci peřejí (Čtyřlístek 44, 1975)
napsal Vojtěch Steklač, nakreslila Věra Faltová, 6 stran
Na hrad přijedou režisér Doudleba a kameraman Suchánek, aby s hvězdou Adélou Mráčkovou natočili film o bílé paní. Po půlnoci nafintěný pradědeček hrající dívku uvítá v domnění, že je pravým strašidlem, a ona svým útěkem pokazí záběr a zklame režiséra. Snad Steklač i opravdu snil o zfilmování těchto svých čtyřlístkovských příběhů, jak nás tu ne poprvé napadne.

6. Záchrana doktora Boublíka
Příliš mnoho detektivů (Čtyřlístek 46, 1975)
napsal Vojtěch Steklač, nakreslila Věra Faltová, 6 stran
V tomto dílu přejmenoval nedbalý Steklač dr. Bublíka na Boublíka a vrátil se k němu do ústavu, kde je nebožák podrobován vodoléčbě. Když to Štětkův praděd pomocí křišťálové koule spatří, přiletí na pomoc, avšak až ve chvíli, kdy umučený Boublík prohlašuje, že na strašidla nevěří. Hugo ovšem řediteli léčebny předvede takovou levitaci, až umožní vodoléčbu pro změnu zas jemu, zatímco Boublíka odnese až do své obrazárny.

7. Nejezte to, Boublíku!
Signály z neznáma (Čtyřlístek 50, 1976)
napsal Vojtěch Steklač, nakreslila Věra Faltová, 6 stran
Třetí a poslední z příběhů s dr. Boublíkem. Hugo si pozve kolegy ze sousedních zřícenin (bílou paní, bezhlavého rytíře...) a Boublík, který nepozván rovněž přijel na návštěvu, se jich sice nepoleká, nešťastně však požije "strašidelnou krmi" a příšerně se rozloží a zhranatí. Jen díky nákypu ze tmy ho pak může Hugo zase sestříhat do původní podoby, aby jej ještě doléčil čajem ze smuteční vrby.

8. Počkej příště, Ludvíku!
Tajemství zamčené truhly (Čtyřlístek 55, 1976)
napsal Vojtěch Steklač, nakreslila Věra Faltová, 6 stran
Kastelán Štětka svého vnuka nechce vzít na výstavu, ale pradědeček jeho vůz dohoní a ve městě si dá partii šachu se zde vystavovaným samočinným počítačem Ludvíkem, který však ve "hře králů a strašidel" zvítězí. Praděček pak sice robota za údajnou pýchu promění v dětské počitadélko, kouzlo však má za chvíli pominout a Hugo si před další partií radši dostuduje knihu Teorie šachu.

9. Noční návštěva
Chyťte ho! (Čtyřlístek 56, 1977)
napsal Vojtěch Steklač, nakreslila Věra Faltová, 6 stran
O půlnoci tentokrát pradědečka navštíví Sněhurka a sedm trpaslíků a zazpívají si známou píseň Hej hou, trpaslíci jdou. Tím však vzbudí Hugova vnuka Štětku, jenž o návštěvě neměl vůbec vědět, anžto na hradě žádná další strašidla nechce. A ráno? Na prohlídku Kokrštejna se dostaví třída 5. B s učitelkou Pěnkavovou a Sněhurka s trpaslíky se před nimi tak tak schovají do obrazu.

A to je vše. A snad jediným nedostatkem, který by šel sérii vytknout, je občasná nastavovaná kaše, která se nachází ve zdlouhavých úvodech několika z příběhů (extrémní je to u toho posledního). Jenže Věra Faltová kreslila tak pěkně, že se tato nedějovost ztrácí - a dá rozhodně snadno odpustit. To více už vadí, že autor v druhém pokračování uvedl na scénu i Hugova pravnuka Arnošta a jeho tři kamarády, aniž by jim pak umožnil další existenci... A trochu divné je i to, že kastelánovo jméno Štětka autor (snad bezděky?) přejal ze Švandrlíkova cyklu povídek o Kopytu a Mňoukovi, kde se jmenuje hradní kastelán zrovna tak... Vcelku však není třeba se divit, že se Pradědeček dočkal po dvaceti a pak i pětadvaceti letech i samostatných knižních vydání ve svazečcích Čtyřlístek a jeho přátelé 2/94 (1994), kde vyšly díly 1, 6, 7 a 9, a Eldorádo kreslených příběhů (2001), kde vyšly díly 2, 3, 4 a 1 (v tomto zmateném pořadí)...
Zatímco první část Pradědečka tedy už byla reeditována dvakrát, dosud ani jednou se to nepoštěstilo dílům pátému a osmému. Ale třeba se někdy dočkáme ještě i nějakého souborného vydání.




Čtěte také (5 náhodně vybraných článků)
Morgavsa & Morgana
Morgavsa & Morgana
Třeskoprsky a okolí
Třeskoprsky a okolí
Mince
Mince
Příběhy 2006
Příběhy 2006
Strážci
Strážci
Toto nejsou oficiální stránky časopisu Čtyřlístek, ty najdete na adrese www.ctyrlistek.cz