wz






logo

© Pavel Chrz 2001 - 2017

Karáskova dobrodružství
napsal Ivo Fencl

Karáskova dobrodružství 44dílný seriál Karáskova dobrodružství vycházel v časopise Ohníček, ročníky XXV a XXVI z let 1974 (od 10. 9.) až 1976 (10. 8.). Pod pseudonymem Kapr je napsal Vojtěch Steklač a nakreslila Věra Faltová, autoři seriálu ze Čtyřlístku Strašidelný pradědeček (1974-1977). Věra Faltová nakreslila ještě mnoho dalších seriálů pro Čtyřlístek i jiné časopisy.


Čtěte také:
Strašidelný pradědeček (příbuzný seriál od stejných autorů)
Seriály Věry Faltové

Odkaz:
Daildeca - Databáze ilustrátorů dětských časopisů - komiks k přečtení


1.
Emil a jeho pes spolu stolují, ale taky pak před společnou vycházkou umyjí nádobí. Pes mluví, ale jen před Emilem.

2.
Karásek nejen že jde po zadních, ale i pozdraví pana Malinu, který to v šoku sdělí příslušníku VB. Pro toho ale Karásek zase už jen štěká.

3.
Karásek se zapojí do kopané a prokopne míčem okno. Emilovi rodiče ho chtějí dát z domu. První tři nepojmenované epizody vlastně tvoří samostatný příběh.

4. Na chatě
Dědeček a tatínek rozhodnou, že se bude na zahradě zavlažovat po sousedově vzoru, Karásek a Emil se pokusí "hledat naftu" na nedaleké planince, pes prokopne krumpáčem potrubí a soused najednou zavlažovat nemůže. Opět se rozhoduje, že pes musí pryč.

5. Návštěva
Rodina nemá dost koláčků, takže je pes běží koupit v převleku za dědouška, který ovšem svým tryskem budí pozornost. Aby návštěvě vydržely jediné dva koláčky, Emil a Karásek je předtím přilepili k talíři.

6. Na rybách
Karásek sní, co by mu splnila zlatá rybka: Jako detektiv by jménem zákona zajal tygřího lupiče. Na špičce Mount Everestu by se postavil na tlapku. Uzvedl by obří kost. Zatímco sní, zabere Karáskovi sumec, strhne ho do vody a zmocní se udice, kterou pak varovně předvede pěti mladým.

7. Malování
Tatínek spadne a maminka radši zavolá malíře Vonáska. Emil a Karásek mu ale ve dveřích řeknou, že by to stálo moc peněz, on se urazí... a kluk a pes skutečně vymalují.

8. Klouzačka
Emil, Karásek a dědeček si chtějí udělat klouzačku před domem, ale paní Málková je vyžene a mrazem sleduje i na hřiště. "To je pořád samé sportování, kdyby se raději koukali na televizi," štětí se a klouzačku posype popelem. Karásek ji ale zamete ocáskem. Všichni tři upadnou a dojde tak na slova paní Málkové, ale jen proto, že stála v cestě.

9. Góóól!
Zatímco rodiče odejdou do kina, pes a vnuk si staví věž z kostek. Děd rozhodne, že to není nic pořádného, a hrají s ním tudíž v pokoji fotbal. Je zničena váza. Děd slíbí Emilovým rodičům, že pejska vyplatí, ale když se podívají do pokoje, zjistí, že šlo jen o pleskání hrou Černý Petr.

10. První ples
Jde o ples pionýrského oddílu, na který jde Emil, ale Karáska nevezme. Ten chce ujet s cirkusem, ale v maringotce se vyleká medvědí kůže s hlavou. Napodruhé odhalí její mrtvost, uzme ji a přijde v ní na ples, kde vyvolá paniku.

11. Tajemství bedny
Teprve tímto pokračováním začíná souvislý příběh. Dědeček učí Karáska aportovat a pes omylem přinese cizí slamák. Soused Vodička si stěžuje u Emilova táty, kterž zpřísní režim tak, že Karásek konstatuje: "Nejvyšší čas, abychom zmizeli z tohoto domu..." Děda poté vezme vnuka a psa na půdu, aby jim v truhle ukázal svou mapu, ale ta je pryč.

12. Horolezecký příběh
Na mapě prý byl příběh dědova mládí, ve kterém se děda přátelil s jistým Žitomírem Lalokem. Oba byli sportovci a často lezli v Alpách. Jednou ale zdivočelý orel překlofl lano a dědeček se sice zachytil levou rukou na výstupku, ale dole ho čekala smrt...

13. Lavina
Orel se snažil dědečka srazit (což trochu připomíná Dickensovu povídku Skalní hnízdo), ale Lalok ho chytil do lasa, osedlal a vytáhl Emilova dědu k sobě na orlí hřbet. Emil a Karásek to právem považují za výmysl a mají pravdu: děda ve skutečnosti skočil do Žitomírovy náruče, po čemž je pohřbila lavina. Naštěstí se objevil mluvící bernardýn.

14. Kde je mapa?
Dědu napadne, že mapu mohl ukrást soused Vodička, kterého znali se Žitomírem jako velikého šplhouna a zároveň nešiku na tělesná cvičení (obdoba Bohouška z Boříkových lapálií).

15. Dědeček přemýšlí
Hrdinové přijdou až za Vodičkovy dveře, ale pohne se klika. Utečou zpátky na půdu a děda jim prozradí, že poklad náležel Ralokovi. "Proč jsi ho ale už dávno nevypátral sám?" ptá se Karásek. "Milerád vám to vysvětlím, ale až příště." (Tento díl lze jednoznačně nazvat vycpávkovým a dokonce působí, jako by autor ještě nevěděl, co dál.)

16. Špión
Mapa je prý zašifrovaná. Karásek má plán. Opět se převlékne, tentokrát za kontrolora elektroměru, a hle, Vodička skutečně doma luští tzv. huronskou šifru: u křížku na mapě je napsáno záhadné slovo.

17. Honička
Vodička navštíví Dům hádanek a kouzel, kam ho sledují. Radostně vyběhne a odjíždí taxíkem. Hrdinové ho sledují dalším taxíkem.

18. Stíhání
Vodička vystoupí na nádraží, Karásek si půjčí dědovy šaty a schválně do něj vrazí u pokladny. Zjistí tak, že má Vodička jízdenku do Puklice nad Lítavkou, ale Vodička ho pozná a odhalí, že je sledován.

19. Vodičkův skok
Karásek pozoruje Vodičku v jeho kupé a ten ho spatří dírou v novinách, zatáhne za záchrannou brzdu, skočí oknem do křoví a běží k půjčovně motorových člunů u řeky.

20. Na člunu
Při honičce člunů spadne Vodička, který neumí plavat, do vody a setká se s chobotnicí.

21. Chobotnice
Karásek Vodičku před chobotnicí zachrání a toho prý přešla touha po dobrodružství. Mapu vydá.

22. U cíle
Karásek si jako poklad představuje obří kost, ale místo toho dojedou člunem k dřevěnému "doku Ž. Raloka". Děda urazí zámek a ve stavení sice nic není, ale pak si všimnou ponorky venku pod hladinou. (Pravda, trochu zvláštní, že si léta ponorky nevšiml nikdo jiný.) V ponorce je mj. i bedna s mapami podmořských pokladů, které na svých poutích zakreslil Žitomír Ralok. (22 pokračování odpovídá dvou prázdninovým dvojčíslům.)

23. Plovoucí ostrov
Nazvou ponorku Nautilem a dědeček vybere "nejlepší" mapu, na níž je plovoucí a občas dokonce podvodní ostrov, kde ukryl poklady kapitán Drake. Hrdinové netuší, že o ostrově ví i profesor Picpus.

24. Dědictví
Picpus je vynálezce a Drakeův, ale i Vernův potomek. Ve stařičkém autě jede na pozvání k notáři, který mu předá Drakeův testament (bylo ho možno otevřít teprve roku 1975). Na mapě bohužel chybějí zeměpisné souřadnice.

25. Nautilus v nesnázích
Zatímco dědeček v Nautilu počítá rychlost v uzlech na skutečném provaze s uzly, Karásek a Emil spatří na moři tečku. Půjčí si od dědy dalekohled a spatří křižník Alberta Picpuse. "Asi nějaký neškodný blázen," domnívá se Emil. Tu Nautilus napadnou jídla lační pilouni a proříznou mu trup.

26. Trosečník
Boj s pilouny je vynechán a Emil rovnou hlásí vítězství. Poslední otvor v ponorce prý ucpal tričkem. Mezitím vypukla bouře, ale taky o tu přijdeme. Ne o Picpuse. Stal se nedobrovolným plavcem, ale střídavě se ponořuje a vynořuje: stejně jako všemi hledaný ostrov. Hovor v Nautilu slyší dva mluvící delfíni.

27. Trosečník
(stejnojmenné pokračování předchozího dílu) Jeden z delfínů jménem Hugo vezme Picpuse na hřbet a vynese ho na hladinu. Dobrotiví delfíni dopraví Picpuse na ostrov a jelikož nejen mluví, ale i chodí po ploutvích, jsou mu i zbudovat vor.

28. Záhadná propast
(Titulní propast se v dílu ještě nevyskytuje!) Nad Robinsonem dostane vynálezce nápad, že druhého delfína pojmenuje Pátek a sobě bude říkat Crusoe. Delfíny zatím znepokojí Geigerův počítač, který má Hugo na krku. Zatímco zaznamenal zvýšenou radioaktivitu, "pátek" zase zachytil otřesy půdy. Tu dojde k zemětřesení, které zničí profesorovu chýši.

29. Tajemství kráteru
Dědeček zatím z Nautilu spatřil plovoucí ostrov a probudí Karáska s Emilem. Ukazuje se, že jde o ostrov, na kterém je taky Picpus, a kromě zemětřesení tu vybuchla sopka. Picpus visí na větvi nad propastí, větev se zlomí a on se zachytí na kraji kráteru. "Běda... Co to vidím?"

30. Tajemství kráteru
(stejnojmenné pokračování předchozího dílu) Kráter vede do jeskyně, z níž profesora pozoruje minimálně sedm různobarevných brontosaurů. Když mu dojdou síly, spadne jim přímo mezi čenichy. Ačkoli Picpus mluví o býložravosti, obři váhají, zda neochutnat. Shora je mezitím zbystří i naši hrdinové.

31. Jak na brontosaura
Karásek skočí k Picpusovi a vyhrožuje jednomu z brontosaurů, že ho sežere. Tím "stádo" rozesměje, až nahoru zase létají kameny. Zvířata sice přímo smíchy nepuknou, jak říká děda, ale udělá se jim zle a usnou. Picpus děkuje Karáskovi. (Zvláště tento díl upomíná, a to i kresebně, na Nepraktova a Švandrlíkova Seka a Zulu a konkrétně na setkání tygříka Drápka z tohoto komiksu a brontosaura Punti.)

32. Poklad
Picpus a naši hrdinové zahájí společné pátrání, po kterém si poklad chtějí rozdělit na čtvrtiny. Ukazuje se však, že delfíni mají na ostrově celé středisko (připomínající snad až centrum kosmických letů v Houstonu) a používají tzv. videovysílačku. Tou vidí jak Picpuse, tak truhlu plnou zlata a náhrdelníků.

33. Vzpomínky delfína Huga
"Zemětřesení vždy znamenalo návštěvu velké koule..." vypráví Hugo synovci. Ve skutečnosti míní spíš létající talíř, při jehož přistání se lámaly palmy a padaly opice. Z "koule" naposledy vystoupili dva mimozemšťané s drátky na hlavách, ale delfínů si nevšímali, zmizeli v křoví a když e objevili, nesli záhadné krabice. Žádný slušný delfín neobtěžuje cizince, takže nedošlo k bližšímu seznámení, ale bylo i nadále jasné, že je potápějící se ostrov čerpací stanicí.

34. Kdo hledá, najde
Delfín Hufo se synovcem nyní sledují hledání pokladu lidmi. Místo něj Karásek vyhrabe krtka.

35. Zlatý korýš
Krtek mluví a je nositelem Zlatého krtýše za zpěv písně "Ó, poklade, jež jsi v hloubi nedaleko hlásné trouby" (Správně mělo být JENŽ.) Jde o starou lidovou píseň ostrova, nicméně ji prý složil "jakýsi starý pirát" (Tento motiv bezděky inspiroval Iva Fencla k zápletce jeho románu pro nakl. Akcent "Gotická kobka".) Hrdinové najdou v džungli mýtinu s mohylou z kamení, na které skutečně leží hlásná trouba.

36. Mohyla
V kamení je tabulka s nápisem Enyky benyky co je dole je a není pro ostrovní návštěvníky. Karásek troubou slavnostně zahajuje výkop. I tento díl komiksu je poněkud nadbytečný.

37. Co to bude?
Orangutan trefí Picpuse do hlavy kokosovým ořechem (další dějová vycpávka) a Karásek slyší z jámy pípání a nerad by po krtkovi vykopal i slepici.

38. Marťané zasahují
Karásek najde čtyři kovové, tikající a pípající krabice, když tu se vynoří nasupení delfíni a vzápětí z druhé strany i létající talíř.

39. Marťané se zlobí
Delfíni chtějí vydat krabice. Z talíře vystoupí po žebříku mimozemšťané Ypsilon a Zet-or a chtějí vrátit zásoby. Jejich vykopání na sebe bere Karásek a má být ztrestán.

40. Pomsta
Zet-or provede mocné marťanské kouzlo. "Ať se všechno změní v jedno," řekne - a všichni hrdinové se stanou Karáskovými dvojníky, byť zpočátku každý ve své velikosti.

41. Kouzlo
V tomto díle jsou všichni čtyři psi už stejně velcí a sami sebe neumí podle vzhledu identifikovat. Pravda, Picpus má dál motýlka... Odmítá ovšem hryzat kosti, protože má taky falešný chrup. Hrdinové chtějí nejprve Marťany poprosit o milost, ale pak prosí Karásek jenom delfíny, aby se za ně přimluvili.

42. Delfín, přítel člověka
Huga je nutno přemlouvat dvakrát, ale nakonec chce ukázat, že má dobré srdce. Marťané právě nastupují do talíře a kvůli Hugovi se nad lidmi ustrnou: "Ať jsou zase to, co byli, čáry máry fuk!!" Jenže hrdinům zůstanou psí hlavy! "Čudili, mučili, čar..." řekne tedy ještě Marťan...

43. Na moři
Hrdinové už doběhli k Nautilu a chtějí odplout, když je volají delfíni, kteří teprve přišli na to, čemu lidé říkají poklad, a ten i přinesli na břeh. Nepotřebují ho. Karásek však pojednou taky nic nechce! Dědeček se podívá na břeh dalekohledem a truhla je (tentokrát) plná mincí. "Pěkně se leskne, ale co s ním?" ptá se Emil. Tu konečně počne Karásek snít aspoň o kuřecích stehýnkách, ale Picpus prohlásí, že se nesmí ztratit jediná vteřina. Proč? Aby světy informovali o Marťanech.

44. Cesta domů
"Tak dobrodružnou cestu jsme podnikli pro nic za nic," štětí se však dědeček a Picpuse taky chladí: nikdo jeho vědecké zprávě neuvěří. Tu se na nebi znovu objeví létající talíř Marťanů a tentokrát vypadá jako zlatý. "Co když nás napadnou?" dostane Emil strach. A skutečně, padá bomba. Už-už by se ponořili, ale kovová krabice se dotkne paluby a zůstává ležet. Až Karásek v ní pozná marťanské palivo a dědeček ho hodí do lodní pece. Nautilus se vznese a "vynalezli" tím létající ponorku. Doletí až nad své městečko a špičkou se zapíchnou do trávníku. Šťastné přistání!





Čtěte také (5 náhodně vybraných článků)
Petr Chvojka
Petr Chvojka
Starší příběh on-line
Starší příběh on-line
Další Němečkoviny
Další Němečkoviny
Příběhy 1992
Příběhy 1992
Příběhy 2017
Příběhy 2017
Toto nejsou oficiální stránky časopisu Čtyřlístek, ty najdete na adrese www.ctyrlistek.cz