![]() |
|||||||
![]() ![]()
![]() ![]()
|
Knihovnička Čtyřlístek » Události a rozhovory » Čtyřlístek baví už 40 let! Čtyřlístek baví už 40 let!napsal Tomáš Kábrt, Náchodský swing, květen 2009 ![]()
40 let... Historie Čtyřlístku začala v roce 1969, kdy se v nakladatelství Orbis objevil tehdy 24letý Jaroslav Němeček s prvním příběhem, nazvaným Vynález prof. Myšpulína. Redakce realizaci nápadu povolila a čtyři zvířecí postavičky se tak mohly pokusit zaujmout dětské publikum. To zareagovalo okamžitě a s nebývalou intenzitou a vynutilo si na Němečkovi další díly. Nutno poznamenat, že autor s tím, že by příhody Čtyřlístku mohly mít nějaké pokračování, zprvu vůbec nepočítal. ![]() Zájem o komiks byl zvláště v 70. a 80. letech obrovský a nakladatelství (po Orbisu nakl. ÚV KSČ Panorama) neměla šanci poptávku uspokojit. Tomu nepomohl ani fakt, že byl tento klasický komiks vydávaný jako "Knihovnička", což mu umožnilo dosáhnout 220 tisíc výtisků. V té době vycházel šestkrát až devětkrát ročně. Po revoluci se na české knižní scéně objevilo nakladatelství Čtyřlístek, které ve vydávání tohoto časopisu pokračuje dodnes. V posledních letech vychází za rok 20 čísel. Mimo to se objevují jeho hrdinové i v magazínu Čtyřlístek Speciál (od roku 1993) nebo Čtyřlístek CD-Romek (v letech 2001-2005). Čtyřlístek v průběhu své existence několikrát vycestoval i za železnou oponu. Pár kompletně přeložených čísel vyšlo v Řecku a na zkoušku vyšlo také jedno číslo v angličtině a němčině. Do světa (konkrétně do Rumunska) se také dostaly počítačové hry a již zmiňovaný CD-Romek. Typický český komiks Čtyřlístek je považován za typický český komiks. I ten má ale předchůdce v cizině - Jaroslav Němeček se nechal podle svých slov ovlivnit (vedle Rychlých šípů a Kulihráška) zejména francouzským Pifem. K inspiračním vlivům ještě jednu perličku - čtveřice kocour, fenka, čuník, KOZLÍK se objevila už v roce 1967 v Mateřídoušce a autoři jejích dobrodružství Zdeněk Karel Slabý a Dagmar Lhotová si jsou čtyřlístkovského částečného plagiátorství moc dobře vědomi. Dokládají to slova dámské poloviny manželského dua: "Nikdy jsem nepochopila, proč Němeček pro své příběhy zvolil tak podobnou skupinu zvířátek, kterou přece už musel znát z Mateřídoušky, a raději jsem to ani nekomentovala..." ![]() Typickými prvky Čtyřlístku jsou absence násilí (s výjimkou potyček hrdinů mezi sebou) a také absence klasického protivníka. I zde platí výjimka - v počátcích seriálu byl učiněn pokus o zapojení tzv. pana Zádrhela, který ale brzy zmizel. Čtyřlístek je pak klasickou "týmovkou". Nikdo není hlavním hrdinou a o úspěchu tak rozhoduje týmová práce, která dělá partu neporazitelnou. Teoretici považují Čtyřlístek za revoluční hlavně tím, že hrdinové používali slovní obraty, které se do té doby v dětských komiksech nevyskytovaly, příběhy vůbec nebyly triviální a dialogy byly psané progresívně. K příběhové obsažnosti pak přispěly časově poměrně vzdálené přeskoky mezi políčky. Úspěchu Čtyřlístku jistě prospěla i apolitičnost jeho příběhů. Tu umožnila příslušnost k nakladatelství Panorama (v Mladé frontě se vyžadovala aktuální témata, v Albatrosu převažovalo komerční zaměření) a to, že scénáře více méně nikdo nečetl. Čtyřlístek totiž v Panoramě spadal někam mezi užitnou grafiku a knižní redakci a vše mu tak procházelo. V případě, že tomu tak nebylo a někdo na Čtyřlístek tlačil, aby se např. zúčastnil prvomájového průvodu, ohradila se Ljuba Štíplová tím, že prase do prvomájového průvodu přeci nepatří... Další podoby Čtyřlístku V průběhu let zkoušeli různí tvůrci přenést příběhy Čtyřlístku i do jiného média, než je časopis. Jako první vznikl v roce 1993 animovaný seriál, který vyšel na třech videokazetách (dvakrát Ahoj kamarádi, jednou Čtyřlístek a ti ostatní). Hlasů postav se ujali známí herci a dabéři (M. - Jiří Bruder, B. - Vlastimil Bedrna, P. - Oldřich Kaiser, F. - Jana Paulová). Řeč byla ale "zrychlena" a podobala se tak řeči šmoulů. ![]() Ani tím ale výčet inovací nekončí - v roce 2004 se totiž Čtyřlístek dostal na divadelní jeviště. Může za to Divadlo Minor a hra pojmenovaná jednoduše Čtyřlístek!. V roce 2007 tvůrci inspirovaní partou z Třeskoprsk zašli ještě dál, když vytvořili hudební kapelu Čtyřlístek, která dokonce vydala už i CD. Hudbu na něj složil Matěj Homola (Wohnout) a texty napsal Lou Fanánek Hagen. Písně nahrál Čtyřlístek ve složení: Fifinka - zpěv, Bobík - bicí, Myšpulín - elektronické nástroje, Pinďa - kytary. Ti další Čtyřlístek ale není jen komiks o dobrodružstvích Fifinky, Bobíka, Pindi a Myšpulína. Časopis byl od samého počátku doplňován dalšími komiksy, jejichž množství po 40 letech dosahuje téměř počtu osmdesáti. Ani jeden ale nezískal takovou oblibu, jako titulní komiks, a to je kreslili i takový výtvarníci, jako byl Adolf Born, Miloš Nesvadba nebo Radek Pilař. Mezi nejznámější jmenujme např. Káťu a Škubánka, Semtamťuka, Poldu a Oldu nebo Anču a Pepíka. Sběratelská vášeň Vzhledem k omezenému počtu výtisků (viz Historie) a silnému citovému vztahu, který si k němu čtenáři v průběhu let vytvořili, je Čtyřlístek ideální volbou pro sběratele. Hlavním předmětem zájmu jsou samozřejmě časopisy, sbírají se ale také předměty s Čtyřlístkem spojené - leporela, puzzle, omalovánky, ale např. i čajové obaly a visačky. Parodie a jiná dílka O oblibě Čtyřlístku svědčí i řada parodií, které se v průběhu posledních let hlavně na internetu objevily. Autoři svá dílka tvoří tak, že naskenují časopis, vymažou repliky jednotlivých postav a do nich s větší či menší invencí vkládají jiná slova různých témat. ![]() Speciální místo pak musíme věnovat Lukáši Bertovi, který převzal němečkovský výtvarný styl a aplikoval ho na knihu F. M. Dostojevského Zápisky z podzemí. Vznikl tak zbrusu nový příběh našich čtyř hrdinů, který se přikládal zdarma k jednomu z oficiálních časopisů. Vzhledem k tomu, že byl tento počin bakalářskou diplomovou práci na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně, zajistil jeho autorovi titul. A nakonec nelze zapomenout na temný komiks Dětem vstup zakázán, který vydalo v roce 2003 Sdružení přátel Čtyřlístku a který nabízí na zvířecí hrdiny trošku jiný, o poznání brutálnější pohled. Dokladem budiž přiznání jednoho z autorů, že jim celý projekt lehce přerostl přes hlavu, což na druhou stranu může limitované edici (111 kusů) značně přidat na atraktivitě... Zdroje: chrz.wz.cz, www.reflex.cz, www.komiks.cz, neviditelnypes.lidovky.cz úvodní foto: Martin Kábrt |
![]() ![]() ![]()
|
|||||
Čtěte také (5 náhodně vybraných článků)
|
|||||||
![]() |