Střapeček a Metlička: rozbor
napsal Ivo Fencl

Doménou řádky příběhů beze slov o Střapečkovi a Metličkovi nebyl jen Čtyřlístek (1975-1978), ale později hlavně měsíčník Sluníčko, kde se v letech 1983-1990 objevovali převážně na zadní straně.
Během tří let vydal Bronislav Liberda na stránkách "knihovničky" celkem čtyřiadvacet celostránkových komiksů (77 obrázků) o těchto hrdinech a vydával je po čtyřech, takže celek vyšel na šest Čtyřlístků.
Mezi předposledním vydáním Střapečka a Metličky roku 1977 (Čtyřlístek 56) a tím docela posledním roku 1978 (Čtyřlístek 69) vyšlo celých tucet čísel BEZ těchto skřítků, takže už je čtenáři dávno odepsali...
Střapeček a Metlička tu však byli - a musím říct, že některými věrnými čtyřlístčany i z duše nenáviděni. Anebo jimi bylo pro jejich infantilní naivitu aspoň opovrhováno.
Zbytečně. Jde tu nepochybně o nedorozumění, neboť autor už od počátku mířil svými kresbičkami na ty docela nejmenší děti a důkazy toho najdeme kromě už jmenovaných Čtyřlístků i ve svazečcích číslo 43 (1975) a 48, 49 a 51 (1976), přičemž editor pana Liberdu pravidelně umísťoval až na stranu třicet, tedy na samý závěr, kde už zřejmě naprostá naivnost počinů obou trpaslíčků vzrostlejší čtenáře tak nerušila a neiritovala, jako kdyby se vynořovala mezi dospělejšími příběhy.

Čtěte také:
Střapeček a Metlička (seriál ve Čtyřlístku)
Střapeček a Metlička: časopis


1. Jak si Sřapeček a Metlička poradili
V říši sněžného muže (Čtyřlístek 43, 1975)
napsal a nakreslil Bronislav Liberda, 4 strany
Jak si udělali loďku, Jak si sestrojili žací strojek, Jak si zaskákali padákem, Jak si zařídili sprchu
Poznámka: Dotyčné artefakty jsou vyrobeny z ořechu (1), z holicího strojku (2) a ze sifonu (4)... a ke skoku padákem se hrdinové odrážejí od spínacího špendlíku. Pouze a jen tyto první čtyři části mají i souborný nazev Jak si Střapeček a Metlička poradili, který však asi není nutno vztahovat i na příběhy v následujících Čtyřlístcích...

2. Střapeček a Metlička
Na rozkaz císaře (Čtyřlístek 48, 1976)
Jak házeli oštěpem, Jak hráli tenis, Jak se opalovali, Jak pískali na píšťalu
Poznámka: Házeli jehlou, hráli přes pavučinu, opalovali se ve světle baterky a pískali na stvol pampelišky.

3. Střapeček a Metlička
Chatrč na spadnutí (Čtyřlístek 49, 1976)
napsal a nakreslil Bronislav Liberda, 4 strany
Jak hráli fotbal, Jak hráli badminton, Jak se učili bruslit, Jak sáňkovali
Poznámka: Při kopané rozbili okno (pořadí obrázků však je ve Čtyřlístku omylem převráceno), k badmintonu posléze užili větších pálek, kvůli pádům na ledě si na záda přivázali židličky a co přileb využili na saních náprstky.

4. Střapeček a Metlička
Pošlete mrak DM 1 (Čtyřlístek 51, 1976)
napsal a nakreslil Bronislav Liberda, 4 strany
Jak rozlouskli ořech, Jak si zkrášlili domeček, Jak si pěstovali vlasy, Jak oklamali nepřítele
Poznámka: Louskali rampouchem, krášlili vločkami, pěstovali pomocí březové mízy a oklamali houbaře tak, že se místo v hřibu se ubytovali v muchomůrce.

5. Střapeček a Metlička
Chyťte ho! (Čtyřlístek 56, 1977)
napsal a nakreslil Bronislav Liberda, 4 strany
Jak se připravili ke startu, Jak si rozpůlili bonbón, Jak vymalovali pokoj, Jak si rychle opravili dům
Poznámka: Před startem si vzali na dresy čísla z ciferníku, po půlení si z obalu udělali čepice, napodobili vzorek z křídel motýla a omítli svůj domek obřím lidským sprejem.

6. Střapeček a Metlička
Sedlo a stáj (Čtyřlístek 69, 1978)
napsal a nakreslil Bronislav Liberda, 4 strany
Jak si vyrobili přilby, Jak zneškodnili muchomůrku, Jak sjížděli vodopád, Jak se ukryli před sluníčkem
Poznámka: Přilby si tentokrát udělali z žaludů, na muchomůrku zavěsili obrázek lebky, před vodopád umístili varovnou značku... a schovali se pod uříznuté květy.

Asi nejpodobnější těmto Liberdovým hříčkám je kreslený seriál Stanislava Holého Pikulíci (1976-1977) ze zadní stránky časopisu Pionýr a vůbec Holého tvorba, v níž dominují knihy Procházky pana Pipa a Polibky pana Pipa... A co se pak týče Střapečka a Metličky samých, tak si ještě všimněme, nakolik "dobrodružnost" prvních dílů plyne jen a pouze z mrňavosti titulních hrdinů, přičemž tito využívají spíše rekvizity ze světa nás, "velkých" lidí.
I právě z toho se dá odvodit, že Liberdovi hrdinové nežijí v žádném vlastním světě, nýbrž v tom našem.

Ve druhém ze Čtyřlístků s Liberdovými trpy (48) však už jen s tím autor nevystačil! I musel využít i vrstev fantaskna, takže se Střapeček a Metlička svedou dohovořit i s pavoukem! Ne, na tom není v pohádce nic nesmyslného, nicméně Liberda se s touto vrstvou fantastiky bohužel nespokojil a využívá posléze i fantasmagorické pojetí fantaskna, díky němuž třeba i obyčejné světlo z baterky opaluje. Což už je diskutabilní a pro ony malé děti matoucí.

Ve třetím ze Čtyřlístků pak Liberda povětšinou a k vlastní škodě opustil hru "na veliké a malé", aby se víc věnoval sportu, přičemž díl o fotbalu zůstal naprosto bez nápadu. A redaktor a spisovatel Jan Nejedlý (nar. 1971) ho - i kvůli onomu přehození obrázků - dokonce zařadil do svého seriálu-slovníku úvah o absurdních jevech, který vydával v časopise Tvar...

Ve čtvrté sérii příběhů (Čtyřlístek 51) vlastně tak trochu došlo k další absurditě, protože nastupuje téma zimy, ač svazeček vyšel uprostřed roku. Ve třetí z příhod si pak opět všimněme i absurdního typu fantastika, která už zarazila u případu s baterkovým opalováním. Zde zase hrdinům vyrostou dlouhé vlasy...

Autor se také pojednou víc od lidských artefaktů přiklání k přírodě a opět se setkáme s ořechem a nově i s houbou. Na druhé straně však právě v tomto čísle vystoupí v seriálu poprvé člověk, a to jako nepřítel (a houbař). Nu, a vůbec poprvé tu také narážíme na určitou návaznost, když se jak ve druhé, tak i v poslední epizodě objevuje domek vydlabaný do hříbku.

V páté sérii naivit pak poprvé zjistíme i jistou nedůslednost, protože hrdinové už pojednou v houbě nebydlí, alebrž v "obyčeném" domku.

Nu, a na šesté a závěrečné sérii pak je zajímavé, jak se tu dva z příběhů staly až jakýmsi varováním dětem typu "nejezte muchomůrku červenou" a "nesjíždějte jezy", což jsou apely, které u Liberdy až dosud chyběly.
I když je pojednou nasadil, seriál stejně navždy skončil - a jistě by nestál za tolik pozornosti, kdyby nebylo opravdu nezvykle "primitivního" (i bez uvozovek) výtvarného uchopení celku, kterým tyto příběhy ze stránek Čtyřlístků skutečně vyčnívaly. A někdo je bude jistě dál pohrdavě odsuzovat, nestálo však by naopak spíše za to přimluvit se za nějaké souborné vydání zahrnující i díly ze Sluníčka? Snad i stálo.


Ještě před Střapečkem a Metličkou napsal a nakreslil Bronislav Liberda pro Mateřídoušku velmi podobný seriál - svislý tříobrázkový strip o červeném trpaslíčkovi se žlutou bambulí a růžovým nosem. Žluté má i botičky, je vousatý. Co dělá, je obdobou činností Střapečka a Metličky. Strip se objevoval nepravidelně v ročníku 30 (1973/1974) a vždy zabíral levou polovinu strany 14. Napravo byla rubrika Povídáme si.

Číslo 2, říjen 1973: Trpaslík přijde pod vinný hrozen - veze ho na trakaři - zarazil do něj pípu a z ní mu kape víno do hrnku.

Číslo 4, prosinec 1973: Skřítek jde pod vločkami - k dopadlé vločce přistupuje s pracovním klíčem a řidítky - odjíždí na bicyklu, jehož kola jsou z vloček.

Číslo 5, leden 1974: Skřítek plete či háčkuje cosi z vlny stahované z pavučiny - pavučiny ubylo, pleteného přibylo - sjíždí na saních v pleteném svetru a pletené čapce s bambulí (šedých).

Číslo 8, duben 1974: Skřítek cosi podtíná sekerou - padl vlčí mák a vysypal máky - hraje jimi kuličky.

Číslo 9, květen 1974: Z lusku před ním vypadly tři hrachy. Dalším střelí z děla. Nese na klacku sestřelenou vážku.

Číslo 10, červen 1974: Na trakaři veze šnečí ulitu velkou jako on sám - cosi u ní kutí s kladivem a kleštěmi - má heligon a fouká doň podle dvou not.

Číslo 11, červenec 1974: Na hlavu mu dopadl oranžový žalud velký jako on - s ovázanou boulí cosi kope krumpáčem - odchází od cedule POZOR! PADAJÍ OŘECHY