Bambas a Kryšpín: rozbor
napsal Ivo Fencl

Sedmidílný seriál o dvou psích detektivech Bambas a Kryšpín vytvořili pro Čtyřlístek básník Pavel Šrut (1940) a výtvarnice Eva Průšková (1932) známá i co ilustrátorka učebnic nebo tzv. Hančina zápisníku v Mateřídoušce (psala Dagmar Lhotová). Průšková vytvořila i poměrně dlouhý komiks Bivojova rytířská dobrodružství pro čtrnáctideník Ohníček, jehož byla výtvarnou redaktorkou - ale k Bambasovi a Kryšpínovi.

Čtěte také:
Bambas a Kryšpín

Většinu jejich příběhů (až na ten vůbec poslední a pátý) napsal Pavel Šrut pod krycím jménem Petr Karmín, které už mu sloužilo už i při práci na komiksu Rendlík a Hopík anebo pro vydání dvou příběhů s Myšpulínem, Pinďou, Bobíkem a Fifinkou známých jako Veselo je na pouti a Za tygří kůží (oba 1972).
Samo zvučné jméno Bambas pak autor převzal od legendárního překladatele krvavých románů Václava F. Bambase (1822-1904), o kterém se v Lexikonu české literatury dočítáme: "V 70. letech 19. století produkoval mnohasvazková díla, údajně překlady anonymních dobrodružných románů se spletitým dějem plným intrik a vražd, v němž se střetává i spolupracuje nejvznešenější společnost se světem lidské spodiny. Bez oprávnění není domněnka, že je psal Bambas sám. Pro odpor, který tyto práce vyvolaly, se však v osmdesátých letech odmlčel."
Přejděme však od bambasovského dobrodružna zpět k čistému detektivnu série, která ve Čtyřlístku následovala Komisaře Drábka a předjímala Čechurova Sherlocka Holmese. A takto se jmenovaly tituly oněch sedmi epizod z let 1973-1974:

1. Bambas a Kryšpín řeší případ krásného Valentina (26, 1973)
2. Bambas a Kryšpín řeší případ toulavého Filka (28, 1973)
3. Bambas a Kryšpín řeší případ zmizelé hlavy (podle obálky Čtyřlístku!) (30, 1973)
4. Bambas a Kryšpín řeší případ v Boubínském pralese (32, 1973)
5. Velký psí den (33, 1974)
6. Bambas a Kryšpín řeší případ v přestrojení (36, 1974)
7. Bambas a Kryšpín na dostihové dráze (38, 1974)

Kromě prvního z příběhů zdobí všechny tyto díly kreslené záhlaví, na němž vidíme v různých situacích titulní hrdiny. A skoro všechny díly také končí podobným obrázkem objímajícího se Bambase a Kryšpína. Toto jejich i jinde zřetelné přátelství je přenesením obdobných citů mezi Sherlockem Holmesem a dr. Watsonem, ale za zmínku stojí, že ti dva mají (místo paní Hudsonové) i půvabnou kočičí sousedkou-vykladačkou karet (viz 2. díl)...
"Tušení mě nezklamalo!" Tak zní pro tento seriál nejtypičtější sentence, kterou opakovává především Bambas, a to obvykle až ve finále.
Druhou typicky se opakující větičkou pak je rovněž dosti permanentní Bambasovo "ujímám se případu"... A cyklus má přitom opravdu hodně společného s Koptovým a Malátovým seriálem o komisaři Drábkovi. Co třeba?
Zatímco v něm bojoval kocour proti různým hlodavcům, v Bambasovi a Kryšpínovi pasou dva poctiví psi po jiných, zločinných psech, ale pozor, oba cykly se při tom všem kupodivu odehrávají v lidmi obývaném světě.
Závěrem už jen stručně poukažme na odlišnost rasy Bambasovy (buldok) od té Kryšpínovi, a věnujme se aspoň stručně dějům, které vynikají až neobyčejnou zhuštěností. Té dosáhnout i u takto detektivních příběhů, vůbec není lehké. Tím spíš ne, že se Šrutovi i na tak malém prostoru podařilo výtečně odstínit Kryšpínovu "watsonovitost" v protikladu s Bambasovými cestami mysli...

1. Bambas a Kryšpín řeší případ krásného Valentina
Záhada obrazovky (Čtyřlístek 26, 1973)
napsal Petr Karmín, nakreslila Eva Průšková, 4 strany
Titulní hrdina tohoto dílu Valentin je pes, který se ztratí holčičce. Kryšpín po něm pase poněkud naslepo, ale Bambas ne. Ten vyjde z údaje, že Valentin dělal před zmizením "obličeje" do zrcadla, a navštíví psí kadeřnictví. "Tušení mě nezklamalo," slyšíme vzápětí poprvé, a tato slova se skutečně stanou charakteristickou celého cyklu.
Jenže napoprvé tušení zklame a Bambas je místo nalezení Valentina naondulován. A tak je to přece jen Kryšpín, kdo konečně narazí na pravé místo pobytu zmizelého, jímž je psí revue, ale ještě než se hlavní hrdinové stihnou Valentina zmocnit, vrhá už se stejně do náruče své malé paní, která revue náhodou navštívila.

2. Bambas a Kryšpín řeší případ toulavého Filka
Boj o zlato (Čtyřlístek 28, 1973)
napsal Petr Karmín, nakreslila Eva Průšková, 4 strany
Druhý příběh se točí okolo úvahy, kolik lidí vlastně neví, co dělat v neděli. Toulavého psa Filka hledají Bambas a Kryšpín v lesích, ale nakonec on najde je, respektive Kryšpína. Ten ho zneškodní pomocí na hlavu naraženého batohu.

3. Bambas a Kryšpín řeší případ zmizelé hlavy
Pod velkým totemem (Čtyřlístek 30, 1973)
napsal Petr Karmín, nakreslila Eva Průšková, 4 strany
Třetí díl je pátráním po vepřové hlavě ukradené z rozbité výlohy. Zatímco Bambas si pochutnává na jitrničkách, Kryšpín hledá. Ale bezmyšlenkovitě, a tak je brzy pronásledován čuníkem, jehož bezděky pustí z chlívku. Bambas je naopak opět "psem mysli" - a upoutá ho zavázaná tlapka psího sochaře Fon Huberta. Nechá se pozvat do jeho ateliéru a odhalí, že jeho sochy pochutin jsou vlastně skutečnými voňavými dobrotami.

4. Bambas a Kryšpín řeší případ v Boubínském pralese
Honba za Orlíkem (Čtyřlístek 32, 1973)
napsal Petr Karmín, nakreslila Eva Průšková, 4 strany
Detektivům na šumavské dovolené je odcizen batoh. Bambas tedy zkoumá nitro starého dubu, ale pachatel, pašerák Pankrác zatím k témuž stromu přiváže Kryšpína. Naštěstí nadechnutě nadmutého. Po výdechu se Kryšpín osvobodí.
Bambas už zatím ve stromě objevil "poklad" sestávající z vuřtů a jitrnic, pašerák však pátrače lapí do klece. Sám naštěstí neunikne Kryšpínovu "triku s hadí smyčkou".

5. Velký psí den
O zlatého kanára (Čtyřlístek 33, 1974)
napsal Pavel Šrut, nakreslila Eva Průšková, 4 strany
Velký psí den je soutěží krásy doplněnou o autodrom, na kterém Bambas vozí jednu ze soutěžících. Ta se při srážce se psem řídícím jiné autíčko sice ušpiní, i tak však v soutěži zvítězí. Jenže onen lotr v autíčku uloupí předaný jí stříbrný pohár, a to i s uvnitř spícím Kryšpínem. Bambas ničemu pronásleduje po tramvajových kolejích stokilometrovou rychlostí a zloděj se schová za vrata. Ale to už "se případu ujme" Kryšpín, vyskočí z poháru a vrata otvírá. Přátelé se tím znovu setkávají a vše dobře dopadne.

6. Bambas a Kryšpín řeší případ v přestrojení
Ve stínu pralesa (Čtyřlístek 36, 1974)
napsal Petr Karmín, nakreslila Eva Průšková, 4 strany
Z vězení uprchl lupič Knírač. V noci zcizí Bambasovu fotografii a varuje s její pomocí další dva zločinné psy. Pak všichni tři lačně vykrádají masnu.
Bambas je náhodou nablízku, ale pod falešným knírem je Kryšpínem považován za Knírače a uvězněn přímo v prodejně. Její mříž však prorazí kýtou jeden z lupičů, když na Bambase zezadu zaútočí, a oba titulní hrdinové se poznají a všechny zloděje zajmou.

7. Bambas a Kryšpín na dostihové dráze
Pozor, zlá myš (Čtyřlístek 38, 1974)
napsal Pavel Šrut, nakreslila Eva Průšková, 4 strany
Na dostizích Kryšpín náhodou zaslechne číšníka, když nějakému muži slibuje, že znemožní vítězství koně Vánka s jezdcem Kvídem. A taky že onen ničema Kvída uspí, a to pomocí kofoly a prášků na spaní Hajín.
Bambas se však za Kvída převlékne a - byť otlučen - v dostihu zvítězí. A Kryšpín zatím usvědčuje číšníka.

Závěrem už bych jen rád poznamenal, že sám autor Pavel Šrut si zřejmě svých čtyřlístkovských děl příliš nepovažuje, a když jsem se ho na ně pokusil vyptat, odbyl mě slovy, abych na Čtyřlístek "zapomněl", protože do něj psal před třiceti lety jen z toho důvodu, že nemohl po roce 1968 publikovat jinak a jinde. Jistě je to pravda, ale na slušné úrovni Bambase a Kryšpína to určitě nic nemění.