Svatopluk Hrnčíř o Semtamťukovi, Alence a Vaškovi
napsal Ivo Fencl

V letech 1969-1982 vyšlo ve Čtyřlístcích 33 obrázkových příběhů o spolužácích Alence a Vaškovi. Mám je moc rád. Onen seriál měl sci-fi charakter a v patnáctém pokračování Kouzelné pilulky (1974) děti zachránily postaršího vynálezce Semtamťuka. Právě ten se nedávno stal i hrdinou dalších šestnácti epizod (2000-2004), jenže Alenka s Vaškem jsou z jeho zahrady ti tam a on sám je sice opět zachráněn, ale už jinými dětmi. Klárkou a Jakubem.


Čtěte také:
Alenka a Vašek (seriál ve Čtyřlístku)
Alenka a Vašek: reedice
Alenka a Vašek: rozbor
Semtamťuk (seriál ve Čtyřlístku - volné pokračování)
Semtamťuk: reedice
Semtamťuk: rozbor
Semtamťuk: animovaný seriál
Cour a Courek
Seriály Svatopluka Hrnčíře

Odkazy:
Semtamťukovi se nepodobám
Zemřel Svatopluk Hrnčíř, nenápadný titán českého komiksu


Proč ta změna, pane Hrnčíři? A jak jste své hrdiny vymyslil?

Jsem rád, že se vám můj čtyřlístkový seriál líbil, ale moje odpověď bude rozpačitá. Každou knížku jsem před napsáním promýšlel a mohl bych o tom leccos napsat. Ale seriál? Tenhle seriál o Vaškovi a Alence? Vůbec jsem netušil, že bude mít první příběh nějaké pokračování. Zkrátka - redaktorka Čtyřlístku mě vyzvala a já vymyslel Vaškův příběh s Bílou paní, přesněji řečeno s "bílou holčičkou". Samozřejmě bylo štěstím, že jsem jako kreslíře získal Adolfa Borna, se kterým jsem se už tehdy znal. Po dvaceti letech mě pak redakce požádala, abych Semtamťuka oživil, a vzhledem k tomu, že Alenka a Vašek za tu dobu museli vyrůst, objevila se jiná dvojice.

Ovlivnilo něco tento váš seriál?

Když teď dodatečně přemýšlím, co mé seriály jako takové ovlivnilo, vzpomínám si, že jako kluk jsem ve Slovíčku (příloha Českého slova) v roce 1937 sledoval seriál Josefa Lady o Frantíku Klinděrovi, který se dokázal proměňovat v nejrůznější zvířata. Od Lady tam dále vycházela Dobrodružství Tondy Čutala a měl jsem rád i seriály Ondřeje Sekory, které se v dřívějších letech objevovaly v Lidových novinách: Cvoček, Voříšek a spol., Jéminek, Příběhy oživlého sněhuláka, Malí robinsoni... Vystřihoval jsem si je a schovával. Když jsem vymýšlel příhody Alenky a Vaška, nevím, že bych na tyhle seriály myslel, ale teď dodatečně připouštím, že mě asi ovlivnily.

Před deseti lety konečně vyšlo čtrnáct příběhů Alenky a Vaška v knize Kouzelná koloběžka (1995), ale vzadu avizovaného pokračování Vynálezy pana Semtamťuka už jsme se nedočkali. Tak kdy?

Dlouhá léta se kolem těch seriálů nic nedělo, ale pak se zájemce objevil a Kouzelná koloběžka vyšla k Vánocům 1995. Jenomže nakladatelství zjistilo, že se knížka pomalu prodává, a tak Vynálezy pozastavilo, odložilo. Jakási malá naděje, že knížka přece jen vyjde, však ještě je.
Pozn.: Knížka Vynálezy pana Semtamťuka se sebranými příběhy 15 - 33 vyšla v roce 2006 až po rozhovoru.

Dobrodružství Alenky a Vaška mají čtyři fáze: řadu cest časem, řadu cest světem, řadu cest do pohádek a nejdelší řadu s aplikacemi neuvěřitelných vynálezů.

Aby se dvojice mohla dostávat do světa, do minulosti nebo do pohádky, přimyslel jsem kouzloběžku, a aby se příhody oživily, vymyslel jsem později Semtamťuka, s jehož podivnými a potřeštěnými vynálezy se dalo leccos zažít.

Tato dobrotivá figura se stala tak populární, že inspirovala i název hudební skupiny Ponožky pana Semtamťuka. Vzpomněl jste kdysi při volbě toho jména i na Semtamkuka, zvíře s dvěma hlavami z Čukovského Doktora Bolíta?

Potěšilo mě, že jméno Semtamťuk využila hudební skupina, protože tak trochu potvrdila popularitu seriálu. Škoda, že "Ponožky" zřejmě zanikly a že jsem se s tím souborem nikdy neviděl. O Semtamkukovi však od vás slyším poprvé a Čukovského jsem nečetl. Z dětství si pamatuji na Bolítova předchůdce, kterým byl doktor Dolittle, v českém překladu Málodělal. V těchto knihách Hugha Loftinga (1886-1947) se však Semtamkuk nevyskytoval.

Jistě, u Čukovského šlo o plagiát. A ve starém překladu se vyskytuje jen "šupsem-huptam" s malým š, ale chci se ptát hlavně na kouzloběžku. Ve třetím pokračování Alenky si ji Vašek zrobil z obyčejné koloběžky tím, že řídítka nahradil větví kouzelného stromu z nádvoří hradu. Poslyšte, tak mě napadá, nenecháte si slovo kouzloběžka aspoň dodatečně patentovat? A jméno Semtamťuk? Vymýšlíte rád nová česká slova?

Otázka mě pobavila. Nikdy jsem o takovém patentování neuvažoval. Ale nová slova si vymýšlím rád. Anebo slova používám v jiném významu. V jedné mé knížce kluci skáčou do vody, a tak mě napadlo, že skokům po nohou budou říkat "ponožky" a skokům po hlavě "pohlaváři". V jiné knize existuje "ostrov Chu", což je přesmyčka názvu nedaleké obce Chroustov (která v mém rodném kraji skutečně je). A jak vzniklo jméno Semtamťuk? Můj podivín přeskakuje z vynálezu na vynález, takže ťuká tady, ťuká tam. Zkrátka zničehonic byl Semtamťuk na světě.

Alenku a Vaška nakreslil Adolf Born. A když měl později ztvárnit Macourkova Macha a Šebestovou, vlastně jen pozměnil VAŠE hrdiny. Mluvili jste o tom někdy? Anebo s Milošem Macourkem? Je tu souvislost?

Moji a Macourkovu dvojici kreslil jeden výtvarník. Jinou souvislost tu nevidím, a tak jsem o tom s Bornem nemluvil. S Milošem Macourkem jsem se bohužel nikdy nesetkal, ale jeho humor a fantazii velice obdivuji. A moc dobře vím, že se s ním srovnávat rozhodně nemůžu.

Nastala éra digitálních triků a dokonce i Mach a Šebestová už byli ve filmu ztvárněni živými herci. Potká to jednou třeba i vaše hrdiny. Kdo ví! Koho byste potom nejradši obsadil do Semtamťukovy role?

Hrdinové mých seriálů nebudou ztvárněni živými herci. A nikdy mě ani nenapadlo, že by k tomu mohlo dojít.

Představuji si, že se při psaní se Semtamťukem trošku ztotožňujete, a tak se i ptám, zda mu kreslíři neposkytli i něco z vaší vizáže?

Nevím o tom, že bych se se Semtamťukem ztotožňoval a rozhodně se mu nepodobám. Ani oba dětské páry, se kterými se setkává, nemají existující předlohy. Zato jsem podle skutečných příhod a osob psal některé své prózy.

Proč začala po dvaceti letech kreslit pokračování vaše dcera Lenka Vybíralová? Born odmítl? (S dcerou nyní Hrnčíř pokračuje ve spolupráci seriálem Adélka a Zelíčko pro měsíčník Sluníčko.)

S Adolfem Bornem jsem spolupracoval čtvrt století. Pro Sluníčko jsme například deset let připravovali příhody Coura a Courka. Zcela pochopitelně nadešel čas, kdy se významný výtvarník začal víc zaměřovat na grafiku, na knižní ilustraci a film. Požádal mě, aby pro nedostatek času mohl svou práci pro Čtyřlístek a Sluníčko přerušit, a současně připomínal, že by měl poskytnout příležitost mladším kolegům. A když mě redakce po dvaceti letech vyzvala, abych si nového kreslíře našel sám, navrhl jsem Lenku Vybíralovou. Čtyřlístek souhlasil.

Ve Čtyřlístku vaše obrázkové příběhy vždy vynikají mistrně komprimovanými ději, poutavostí a spádem. Učil jste se tomu od někoho, anebo našel tu schopnost letu už v sobě?

V dětství jsem náruživě četl a sledoval i seriálky v novinách. V těch Lidových jsem objevil komiksového Ferdu Mravence, který mě zaujal víc, než jeho pozdější knižní podoba.

Děkuji za rozhovor.