Příběhy Čtyřlístku 1974
7 příběhů Čtyřlístku v roce 1974.
Čtěte také:
Čtyřlístek 1974
O zlatého kanára
O zlatého kanára (Čtyřlístek 33, 1974)
napsala Ljuba Štíplová, nakreslil Jaroslav Němeček, 8 stran, 90 %
Bobík si v kuchyni nesnesitelně zpívá, chce se zúčastnit soutěže o zlatého kanára. Fifinka navrhne, že budou soutěžit jako hudební skupina. Myšpulín chce spravit rádio, ale ostatní se vydávají hledat na půdu hudební nástroje. Pinďa najde harmoniku, ta ale nejde roztáhnout, tak se do toho vloží Bobík a celou ji přetrhne. Fifinka najde housle a falešně na ně skřípe, naštěstí prasknou všechny struny. Bobík si najde buben, při cestě ze schodů spadne a buben prorazí hlavou. Myšpulín zkouší, jestli je už rádio spravené, vydává ale jen různé skřeky, tak ho Myšpulín zase rozebere. Nakonec zjistí, že ty zvuky vydávali kamarádi, kteří na zahradě zkoušejí své hudební číslo. Myšpulín nešťastné Fifince slíbí, že něco vymyslí. Smontuje různé hudební nástroje do jednoho hudebního automatu, se kterým rytmická skupina Čtyřlístek soutěž vyhrává.
Tajemství věčného vejce
Tajemství věčného vejce (Čtyřlístek 34, 1974)
napsala Ljuba Štíplová, nakreslil Jaroslav Němeček, 8 stran, 100 %
Fifinka telefonuje s Bukanýry, kteří se chystají přijet na návštěvu. Fifi chce upéct bábovku, potřebuje ale švestky a deset vajec. Pinďa pro vajíčka dojde, sklouzne se ale na červivých švestkách, které Bobík ze stromu shazuje, a vajíčka vysype. Pro dalších deset vajec jde Myšpulín, v obchodě je dlouhá fronta a tak se dlouho nevrací. Pinďa běží Myšpulínovi naproti, ale u ohrady se s ním srazí a vajíčka i s košíkem spadnou na zem. Pro dalších deset vajec jde Bobík, když se ale s nákupem vrací, do košíku mu přiletí fotbalový míč. Fifinka si jde naštvaně pro vejce sama, před obchodem na ni čeká Pinďa s cedulí "Pozor! Nebezpečný náklad". Fifinka rozklepává doma vajíčka do mísy, mísa se ale rozbije a je nutné dojít pro další vajíčka. Myšpulín předvede svůj nový vynález proti rozbitnosti vajec. Prodavačka už se diví, co s tolika vejci Čtyřlístek dělá. Vajíčka snadno přinesou domů, dokonce s nimi můžou házet, vajíčka ale nelze rozklepnout. Myšpulín se snaží, ale vejce jsou věčná. Pinďa a Bobík si jdou s vajíčky zahrát tenis. Přicházejí Bukanýři. Fifinka je smutná, nestihla připravit bábovku, Bukanýři naštěstí přinesli vlastní pro Fifinku. Pinďa si u svačiny s vajíčky žongluje, jedno je ale obyčejné.
Záhada bílého koně
Záhada bílého koně (Čtyřlístek 35, 1974)
napsala Ljuba Štíplová, nakreslil Jaroslav Němeček, 8 stran, 90 %
Bobík jde s taškami mrkve z nákupu. Jde ještě koupit lístky do cirkusu, mají ale už vyprodáno. Za Bobíkem jde kůň a užírá mrkev. Bobík koně odhání, ale když kůň prosí o další mrkvičku, Bobík mu nabídne, přivede ho až před dům a až pak pošle pryč. Bobík domů nepřinese žádnou mrkev a ostatní mu nevěří, že ji snědl kůň, dokud se koník neobjeví za oknem a užírá Fifinčinu begónii. Kůň uteče, Fifinka je smutná a Bobík na usmířenou umývá nádobí. Kůň se ale vrátí, zaťuká na dveře a přinese kytičku. Čtyřlístek ho tedy pozve dovnitř na svačinu. Myšpulín odhalí, že kůň umí počítat, kůň také tancuje na hudbu z rádia. Fifinka přemýšlí o tom, jestli to není zakletý princ. Ke Čtyřlístku si ale pro koně Prince přijde majitel, Princ vystupuje v cirkusu a Čtyřlístek dostane volné lístky.
Ve stínu pralesa
Ve stínu pralesa (Čtyřlístek 36, 1974)
napsala Ljuba Štíplová, nakreslil Jaroslav Němeček, 8 stran, 90 %
Čtyřlístek je na chatě, Fifinka zase zalévá na zahrádce své růže. Myšpulín připravil speciální postřik, po němž za pár hodin vyroste obrovský květák. Fifince ale kluci nakukají, že květák koupili. Květáku jsou všichni přejedení, tak Pinďa s Bobíkem odnesou kamarádce Věrce od Bukanýrů zbylé porce. Bobík pak za tmy ještě postříká Myšpulínovým přípravkem celou zahrádku, kromě Fifinčiných růží, protože se prve smála tomu, jací jsou kluci zahradníci a starala se jen o své růže. Další den ráno je ze zahrádky prales, veškeré kytky a tráva neuvěřitelně vyrostly. Myšpulín prozradí Fifince, že to všechno má na svědomí jeho přípravek. Zelení se nedá projít, ani ji protrhat. Za týden už Čtyřlístek v chatě dojídá poslední zásoby, náhle se však v chatě objeví více světla. Všechny rostliny uschly, kromě Fifinčiných růží, ty byly poctivě zalévány. Péče o zahrádku je totiž nejlepší vynález.
Strašidla táhnou
Strašidla táhnou (Čtyřlístek 37, 1974)
napsala Ljuba Štíplová, nakreslil Jaroslav Němeček, 8 stran, 90 %
Čtyřlístek je na výletě a ubytuje se v autokempu. Otravuje je tam hluk a nezbedný kluk, tak se přestěhují na louku pod hradem. U ohníčku Bobík straší Pinďu historkami o tom, že na hradě straší strašidla. Pinďa dělá, že se nebojí, a tvrdí, že by strašidla spráskal na hromadu. Když Pinďa v noci usne, ostatní se zabalí do prostěradel a straší před Pinďovým stanem a Pinďa je vyděšený. Když má Pinďa hlídku, z hradu se začne ozývat kvílení. Kamarádi nejdřív Pinďovi nevěří, pak to jdou ale prověřit. Do hradu míří spousta lidí s lampami, Čtyřlístek myslí, že to jsou lupiči, tak se vydává na hrad. Na schodech potkají falešného ducha a bezhlavého rytíře, Čtyřlístek je sváže za to, že straší lidi. Když pak ještě zajmou falešnou bílou paní, všimnou si toho návštěvníci hradu a začnou Čtyřlístek honit. Na hradě se totiž provozují noční strašidelné prohlídky a Čtyřlístek atrakci kazí tím, že likviduje všechna strašidla. Čtyřlístku se ale podaří nenápadně se vmísit mezi návštěvníky.
Pozor, zlá myš!
Pozor, zlá myš (Čtyřlístek 38, 1974)
napsala Ljuba Štíplová, nakreslil Jaroslav Němeček, 8 stran, 80 %
Fifinka je v dětském pořadu v televizi, kvůli technické poruše ale vypadne zvuk a z celého rozhovoru je slyšet jen to, že Fifinka má ráda zvířátka. Fifi se vrací domů a přivede si myšku, kterou ve studiu dostala. Fifinka se o myšku pečlivě stará. Další den přijde Fifince spousta balíků, ve kterých jí děti posílají různá zvířátka, protože v televizi slyšely jen to, že Fifinka má ráda zvířátka. Mezi zvířaty jsou veverka, kočka, mýval, pes, páv, datel... Myška je nazlobená, že už se jí nevěnuje taková pozornost, tak různě škodí (praští kočku, strčí pastičku do boty...). Když přijde Fifince slon se žirafou, je toho už moc a Čtyřlístek pošle všechna zvířata pryč. Myška už je zase hodná, už se zase Fifinka zajímá jen o ni. V neděli jde Čtyřlístek na procházku do dětského koutku Čtyřlístku, kde si hrají děti se zvířátky, co byly poslány Fifince.
Ďáblova stěna
Ďáblova stěna (Čtyřlístek 39, 1974)
napsala Ljuba Štíplová, nakreslil Jaroslav Němeček, 8 stran, 100 %
Čtyřlístek je v kině na dokumentu o dobytí hory, kam dosud lidská noha nevkročila. Myšpulín naplánuje, že Čtyřlístek taky zdolá horu - Ďáblovu stěnu. Pinďa vypůjčí horolezecké náčiní, Fifi se vymlouvá, že horolezit neumí, Bobík jí ale dá příručku. Čtyřlístek dojede motorákem na hory a dojde až k Ďáblově stěně. Nejdřív je potřeba vyhodit lano a zaklesnout. Bobíkovi se to na druhý pokus povede a Pinďa leze jako první, něco ho ale táhne. Bobíkovi se totiž podařilo chytit do lasa kozí roh. Pinďa se kamarádům dole chlubí, že nahoru to šlo úplně samo, koza ho ale trkne a Pinďa sletí dolů. Koza uteče s lanem, tak se Čtyřlístek musí vydat nahoru méně strmým srázem. Po chvíli si dají přestávku, ale Bobík chce okamžitě vyrazit dál, protože svačina horolezců je malá, jí se až na vrcholu. Čtyřlístek vyleze až na vrchol, je tam ale velká mlha. Když se rozjasní, zjistí, že na Ďáblově stěně je postaven hotel a dá se tam dostat po silnici druhou stranou. Čtyřlístek tedy sice nevylezl na horu, kam lidská noha ještě nevkročila. Nikomu to nevadí, protože tady aspoň mají zmrzlinu.