Zajímavosti z rozhovorů

Různé zajímavosti z rozhovorů s autory Čtyřlístku. Všelijaké postřehy, které nebyly zařazené k jinému tématu.

Ljuba Štíplová

• Ljuba Štíplová prožila dětství na pražském Zlíchově, po svatbě se přestěhovala do Střešovic. (Česká televize 2008)
• Ljuba Štíplová začala používat pseudonym (jméno manžela) Miloš Štípl, protože ministerstvo začalo kontrolovat, jestli si někdo moc nevydělává (ne kvůli zákazu, jak se někdy uvádí). Za hlavní práci, kterou chtěla dál dělat pod svým jménem, bylo psaní básniček. Čtyřlístek, které považovala za boční práci, podepsala pseudonymem. (Česká televize 2008)
• Ljuba Štíplová (podle tiráže) nastoupila od 7. čísla, nejdříve pod pseudonymem Miloš Štípl. Přesto je v Některých rozhovorech zmíněno už 5. nebo 6. číslo. (Český rozhlas 2013)
• Jaroslav Němeček trvdí, že před Ljubou Štíplovou napsala několik Čtyřlístků Helena Sýkorová. (Český rozhlas 2013) Jindy přímo říká, že televizní dramaturgyně Helena Sýkorová napsala třetí a čtvrtý díl a pak doporučila Ljubu Štíplovou. (Magazín MF Dnes 2013) O tom, že by Helena Sýkorová napsala příběhy Čtyřlístku, ovšem jiné zdroje i časopis samotný mlčí. Ve Čtyřlístku se objevila až v roce 1971 jako scenáristka seriálu Péťa Světošlápek.
• Podle Němečka bývala paní Štíplová na termíny nejhorší, dávala pozdě úplně všechno. Udělali to s ní mazaně a stanovovali jí termíny o 14 dní dřív, takže to vždycky přinesla akorát. Ale pro jistotu se jí ještě připomínali. (Ego 2017) Příběhy, které nosila, byly perfektní a nic se v nich nemuselo opravovat - měla zkušenosti s psaním kreslených filmů a ctila formu. Její příběh měl správný rozsah přesně podle toho, jak bylo vyžadováno. U nových autorů prý není největší problém je najít, ale aby znali řemeslo a formu. (Květy 2019)

Reparát Šípkové Růženky


V rozhovoru pro časopis Živel (1999) Ljuba Štíplová uvedla, že se na ni v začátcích Čtyřlístku obrátil Orbis s prosbou, aby zvýšila úroveň tehdejší produkce nakladatelství. Podle ní to bylo opravdu potřeba, protože tam tehdy vydali i leporelo o Šípkové Růžence, krásné a něžně nakreslené, s nezapomenutelnými texty typu: "Cupy dupy k tomu zámku přijíždí princ jako v tanku."
Zmiňovaným titulem je leporelo (tvrdá knížka) Šípková Růženka z roku 1969, které napsal Antonín Jiráček (1925-2000) a nakreslil Zdeněk Kondelík (ze Čtyřlístku známký dvoudílným seriálem Koza Mékalka). Text je ale trochu jinak: "Ze šípků plot kolem zámku, neprojedeš ani v tanku."

Co ale v rozhovoru neznaznělo je, že v roce 1971 vydal Orbis stejnojmenné leporelo a opět ilustrované Zdeňkem Kondelíkem. Kresby byly nové, tentokrát to bylo prostorové leporelo a verše připravila právě Ljuba Štíplová (ač pod pseudonymem Miloš Štípl). Řešenou pasáž pohádky pojala takto: "Prosekal se po sto letech jeden princ až do hloží, našel zámek spící v květech a v něm dívku na loži."
Pro úplnost dodejme, že v roce 1969 vydal Orbis ještě jedno leporelo (tvrdou knížku) s názvem Šípková Růženka. Napsala ho Milena Marková, ilustrovala Edita Plicková. Tam princ přichází k zámku takto: "Za sto let jel tu mladý král - cosi jej vábí dál a dál, až našel v růžích zámek spící a v něm zakletou krasavici."





Jaroslav Němeček

• V 10-11 letech nakreslil tuší Jaroslav Němeček na okénka fotografického filmu krátký film o tom jak černý a bílý cestoval jedou po Nilu. (Český rozhlas 2010)
• Na střední škole Němečka učil propagační grafiku profesor Pípal, ve třídě bylo 21 děvčat a 3 chlapci. (Český rozhlas 2013) Studia dokončil v roce 1962. (Sborník 1988)
• Jaroslav Němeček se po střední uměleckoprůmyslové škole, kde studoval propagační tvorbu, nedostal na vysokou. Musel na vojnu a tam se brzy "prokeclo", že umí malovat. Kluci, když posílali dopisy svým holkám, za ním chodili a říkali: "Jardo, přikresli mi sem nějakýho vojáčka." Denně namaloval všelijaké figurky, výborně se rozkreslil, a tam prý někde vznikaly zárodky postaviček Čtyřlístku. (Magazín MF Dnes 2013)
• Němeček se probouzí mezi 4. a 5. hodinou. Dostával na vojně tuto v tuto době strážní službu (určenou pro "zlobivé vojáky") a dodnes se toho nezbavil. (Český rozhlas 2019)
• Podle Němečka se v témže roce zamiloval, oženil, porodili syna a koupili chalupu v Doksech. Opustili velkoměsto - nakreslil příběh a pak odjeli na chalupu, kde až tři měsíce míchal maltu, podával cihly a mezitím kreslil další příběh. (Instinkt 2017)
• Němeček nejdřív kreslil moderní obrazy, jeho syn jimi má vyzdobený byt. (Český rozhlas 2019)
• Kreslířskými vzory Němečka jsou Josef Lada a karikaturista Bidlo. (Český rozhlas 2019)
• Manželka říká, že Jaroslav je Myšpulín, protože vymýšlel různé zlepšováky, předělával traktůrky či sekačky. (Český rozhlas 2019, Česká televize 2019)

Svetřík ve filmu

Jaroslav Němeček tvrdí, že jeho kreslený hrdina Svetřík měl účinkovat v kresleném filmu. (Instinkt 2017) Figurky ovšem určitě neskončily na zadní straně Mateřídoušky až jako následek neuskutečněného filmu kvůli okupaci v roce 1968. Seriál Kramula a Svetřík vycházel v Mateřídoušce v letech 1966-1967. Tři leporela se Svetříkem (už bez Kramuly) vyšla v letech 1967-1968. Seriál Svetřík a Flik vycházel ve Čtyřlístku v roce 1969. Kromě toho bylo připravováno ještě čtvrté leporelo Svetřík na Divokém západě, které možná souvisí s připravovaným kovbojským filmem, nebo je taky možné, že byl námět přepracován na čtyřlístkovský příběh Bobík šerifem (1969).


2x ztracení čerti

Podle rozhovoru pro časopis Týden (2019) dostal Jaroslav Němeček ve dvaceti letech (1964) práci v televizi. "Kreslil jsem Čertovské pohádky pro režiséra Hofmana, tenkrát ještě černobílé. Každý týden jsem musel nakreslit jednu pohádku, kterou v neděli hned odvysílali. Tohle tempo jsem vydržel rok a půl, až jsem odpadl vyčerpáním a jednoho dne jsem prostě nepřišel," popisuje své začátky v televizi. Patrně je tím míněn režisér Eduard Hofman, takový titul se nepodařilo ovšem dohledat ani v programu ani v databázích (pokud byl součástí nějakého dětského pásma, bude to ještě složitější).
Podle publikace J. Němeček: Ilustrace, keramika (1988) vytvořil Jaroslav Němeček v roce 1970 sedm večerníčků Čertík Bertík. V dané době se vysílalo několik pořadů s čertíkem Bertíkem, takže není zřejmé, který z nich by to mohl být (Pohádky na přání, Bertíkův pohádkový kolotoč, Bertíkův zvěrokruh nebo jiný), jestli na dalších dílech pracovali další výtvarníci a podobně. Filmové databáze tyto pořady (které se dlouho nereprízovaly, nebo jsou ztracené) detailně nepopisují.
Pokud se tyto informace nemýlí, jedná se hned o dva ztracené animované seriály s čerty od Jaroslava Němečka. Třetím a neztraceným Němečkovým seriálem pro televizi byly Šibalské pohádky, které natáčel (opět) s režisérem Hofmanem v roce 1980.


Rodina

• V době seznámení s Jaroslavem Němečkem hrála Lucie (za svobodna Polívková) v kolínském divadle. (Česká televize 2017)
• Lucie Polívková-Němečková pracovala v TV jako komentátor, jako spíkr pro divadlo Rokoko a dabing (Český rozhlas 2010) nebo dokonce hrála v Rokoku. (Český rozhlas 2013)
• Lucie je "holka ze statku", takže vymyslet příběh o zvířátkách nebyl problém. Měla kočičku jménem Fifinka. (Frekvence 1 2019)
• Myšpulín vznikl jako poslední. Nejdřív to byl i kouzelník, aby příběhy měly nadpřirozené prvky, nakonec tato témata zastává vynálezce. Jméno Einstein nebylo vhodné, proto manželka navrhla jméno Mišpule, podle rostliny, jejíž plody mají podobné ostré fousky jako nakreslený kocour, a která rostla v dětství u Lucie na zahradě. Mišpule ale znělo moc žensky, proto je Myšpulín. (Český rozhlas 2019)
• Když se Lucie Polívková a Jaroslav Němeček brali, byla už slavná čtyřčata na světě. (Magazín Práva 2019) Tím se myslí vymyšlena, první číslo vyšlo časopisu vyšlo až později.
• Lucie Němečková říká, že krátké příběhy do Vlasty začala psát redaktorka Vlasty Vlasta Horáková. Pak prožíval Čtyřlístek to, co Němečkovi v reálném životě - když jim ukradli auto nebo vykradli chalupu, tak i Čtyřlístku. (Český rozhlas 2010, Frekvence 1 2019) To je krásná historka, ale takové krátké příběhy z Vlasty neexistují.
• V roce 2010 přišla do studia i Němečkova fenka - pražský krysařík Betynka, je zobrazena na jednom razítku. (Český rozhlas 2010)
• Němečkovi se nelíbí výraz "psice" pro jeho fenku. (Český rozhlas 2010)
• Lucii Němečkové vrátili koňskou farmu Laka na Kokořínsku v restituci (poznámka: tam se odehrávají příběhy Ahoj, tady Fifi a s kobylkou Mišel). (Český rozhlas 2010)
• Časopis Ahoj, tady Fifi vznikl na základě přání Němečkovy vnučky Veroniky, která poptávala časopis jen pro holčičky. (Instinkt 2017, Květy 2019)
• Dle informací z roku 2018: Nakladatelství funguje jako rodinná firma - manželé zakladatelé, syn ředitel, snacha referent pro vše. Firma je stabilní, roce 2017 vykázala čistý obrat dosahující téměř 27 milionů korun a zisk přes milion. Celkem se na aktivitě podílí kolem 25 výtvarníků, textařů a dalších profesí. (Index 2018, Květy 2019)
• V mnoha příbězích se objevuje Fifinčina bábovka. Na tu má prý patent Lucie Němečková, její výbornou bábovku s oříšky miluje celá rodina. Jaroslav Němeček umí jenom štrúdl a ten se zatím v příbězích neobjevil. (Magazín Práva 2019)

Časopis a komiks

• Názvy Bezzub, Blaťák, Zádrhel prý vymýšlel Jaroslav Němeček s manželkou. (Český rozhlas 2019) Vzhledem k tomu, že Bezzub a Blaťák se objevily až v příbězích Ljuby Štíplové, možná to nebude úplně tak.
• Němeček tvrdí, že zrušení Čtyřlístku hrozilo už po desátém čísle, ale ředitele umluvily jeho děti. (Instinkt 2014) Jindy vypráví, že hrozba zániku byla po 150 číslech, ale přitom přidá stejnou historku o plačících dětech ředitele nakladatelství. (Magazín MF Dnes 2013)
• V prvních 12 číslech se prý celobarevné dvojstrany střídaly s jednobarevnými, aby si oči dětí odpočinuly. (Frekvence 1 2019)
• Honorář v 70. a 80. let byl (pokud si Němeček dobře vzpomíná) asi 500 korun za jednu stránku. (Český rozhlas 2019)
• Po osamostatnění nakladatelství v roce 1990 byly prý nápady, že by v časopise byly jen příběhy Čtyřlístku. (Český rozhlas 2013)
• Němeček tvrdí, že padouch Zádrhel měl "8 let" pauzu. (Český rozhlas 2019) Případně že Zádrhel se 10 let odmlčel a na nátlak obecenstva byl obnoven. (Český rozhlas 2019) Ve skutečnosti do bylo 22 let.
• V roce 2010 měl prý Čtyřlístek 5000 předplatitelů. (Český rozhlas 2010)
• Náčrtky příběhu Netopýří nápoj. (Česká televize 2012)
• Do knihy První půlstoletí Čtyřlístku se autor Pavel Kořínek pídil po raritách, i když se k některým kresbám už Jaroslav Němeček moc vracet nechtěl. (Květy 2019) Například kresba Fifinky jako modemanky. (Český rozhlas 2019) V knize je pravděpodobně zmiňovaná kresba na straně 52.
• Němečkovi neřekli, že do čísla 664+665 byly naplánovány další seriály, ve kterých se objevily postavy Čtyřlístku. (Český rozhlas 2019)
• Starostce Doks se nelíbí, že se pro Máchovo jezero použil název Blaťák, protože se o něj město stará. (Český rozhlas 2019)

Křížek

Jak je zmíněno například v rozhovoru pro Seznam Zprávy (2019), Jaroslav Němeček nechtěl skrývat do komiksu žádné vzkazy a jinotaje pro dospělé, ani nechce dělat politickou satiru. Ale za minulého režimu prý byl problém, pokud do obrázku s kostelem nakreslil křížek. Bylo nutné křížek vymazat.
Není známo, jak často se to stalo v jiné Němečkově ilustrační a komiksové tvorbě, ale v příbězích Čtyřlístku se nám podařilo najít jediný podezřelý případ. Na konci příběhu Racek volá SOS z roku 1980 vypadá věžička u špičky zvláštně upravovaně, možná to byl původně kostel s křížkem.
Vyobrazené třeskoprské náměstí opravdu připomíná náměstí Republiky v předlohových Doksech, zejména díky cukrárně a radnici na rohu. Věž kostela svatého Bartoloměje a Panny Marie Montserratské je ve skutečnosti o kousek dál a vypadá jinak, než by napovídala kresba, ale můžeme si alespoň prohlédnout, jak by případně křížek vypadal, pokud by chtěl být Němeček věrný originálu.





Jak dostali povolení

O tom, jak soukromé nakladatelství Čtyřlístek dostalo povolení jsme se dozvěděli z více rozhovorů. Vybíráme čtyři z nich, pokaždé mírně odlišné.

Květy 2019: Magazín Práva 2019: Ego 2017: Český rozhlas 2013: Nakladatelství Čtyřlístek bylo oficiálně zapsáno 15. května 1990. První publikace vydalo na konci téhož roku, základní řadu Čtyřlístku vydává od roku následujícího.
Jaroslav Kořán byl od 1. února 1990 do 13. září 1991 primátorem Prahy. Nepodařilo se nám zjistit, který seriál a pod jakým falešným nebo vypůjčeným jménem pro Čtyřlístek napsal a jestli vůbec pro Čtyřlístek přispíval.