Zajímavosti z rozhovorů

Různé zajímavosti z rozhovorů s autory Čtyřlístku. Všelijaké postřehy, které nebyly zařazené k jinému tématu.

Reparát Šípkové Růženky


V rozhovoru pro časopis Živel (1999) Ljuba Štíplová uvedla, že se na ni v začátcích Čtyřlístku obrátil Orbis s prosbou, aby zvýšila úroveň tehdejší produkce nakladatelství. Podle ní to bylo opravdu potřeba, protože tam tehdy vydali i leporelo o Šípkové Růžence, krásné a něžně nakreslené, s nezapomenutelnými texty typu: "Cupy dupy k tomu zámku přijíždí princ jako v tanku."
Zmiňovaným titulem je leporelo (tvrdá knížka) Šípková Růženka z roku 1969, které napsal Antonín Jiráček (1925-2000) a nakreslil Zdeněk Kondelík (ze Čtyřlístku známký dvoudílným seriálem Koza Mékalka). Text je ale trochu jinak: "Ze šípků plot kolem zámku, neprojedeš ani v tanku."

Co ale v rozhovoru neznaznělo je, že v roce 1971 vydal Orbis stejnojmenné leporelo a opět ilustrované Zdeňkem Kondelíkem. Kresby byly nové, tentokrát to bylo prostorové leporelo a verše připravila právě Ljuba Štíplová (ač pod pseudonymem Miloš Štípl). Řešenou pasáž pohádky pojala takto: "Prosekal se po sto letech jeden princ až do hloží, našel zámek spící v květech a v něm dívku na loži."
Pro úplnost dodejme, že v roce 1969 vydal Orbis ještě jedno leporelo (tvrdou knížku) s názvem Šípková Růženka. Napsala ho Milena Marková, ilustrovala Edita Plicková. Tam princ přichází k zámku takto: "Za sto let jel tu mladý král - cosi jej vábí dál a dál, až našel v růžích zámek spící a v něm zakletou krasavici."





Ljuba Štíplová

• Ljuba Štíplová prožila dětství na pražském Zlíchově, po svatbě se přestěhovala do Střešovic. (Česká televize 2008)
• Ljuba Štíplová začala používat pseudonym (jméno manžela) Miloš Štípl, protože ministerstvo začalo kontrolovat, jestli si někdo moc nevydělává (ne kvůli zákazu, jak se někdy uvádí). Za hlavní práci, kterou chtěla dál dělat pod svým jménem, bylo psaní básniček. Čtyřlístek, které považovala za boční práci, podepsala pseudonymem. (Česká televize 2008)
• Ljuba Štíplová (podle tiráže) nastoupila od 7. čísla, nejdříve pod pseudonymem Miloš Štípl. Přesto je v Některých rozhovorech zmíněno už 5. nebo 6. číslo. (Český rozhlas 2013)
• Jaroslav Němeček trvdí, že před Ljubou Štíplovou napsala několik Čtyřlístků Helena Sýkorová. (Český rozhlas 2013) Jindy přímo říká, že televizní dramaturgyně Helena Sýkorová napsala třetí a čtvrtý díl a pak doporučila Ljubu Štíplovou. (Magazín MF Dnes 2013) O tom, že by Helena Sýkorová napsala příběhy Čtyřlístku, ovšem jiné zdroje i časopis samotný mlčí. Ve Čtyřlístku se objevila až v roce 1971 jako scenáristka seriálu Péťa Světošlápek.
• Podle Němečka bývala paní Štíplová na termíny nejhorší, dávala pozdě úplně všechno. Udělali to s ní mazaně a stanovovali jí termíny o 14 dní dřív, takže to vždycky přinesla akorát. Ale pro jistotu se jí ještě připomínali. (Ego 2017) Příběhy, které nosila, byly perfektní a nic se v nich nemuselo opravovat - měla zkušenosti s psaním kreslených filmů a ctila formu. Její příběh měl správný rozsah přesně podle toho, jak bylo vyžadováno. U nových autorů prý není největší problém je najít, ale aby znali řemeslo a formu. (Květy 2019)

Rodina

• V době seznámení s Jaroslavem Němečkem hrála Lucie (za svobodna Polívková) v kolínském divadle. (Česká televize 2017)
• Lucie Polívková-Němečková pracovala v TV jako komentátor, jako spíkr pro divadlo Rokoko a dabing (Český rozhlas 2010) nebo dokonce hrála v Rokoku. (Český rozhlas 2013)
• Lucie je "holka ze statku", takže vymyslet příběh o zvířátkách nebyl problém. Měla kočičku jménem Fifinka. (Frekvence 1 2019)
• Myšpulín vznikl jako poslední. Nejdřív to byl i kouzelník, aby příběhy měly nadpřirozené prvky, nakonec tato témata zastává vynálezce. Jméno Einstein nebylo vhodné, proto manželka navrhla jméno Mišpule, podle rostliny, jejíž plody mají podobné ostré fousky jako nakreslený kocour, a která rostla v dětství u Lucie na zahradě. Mišpule ale znělo moc žensky, proto je Myšpulín. (Český rozhlas 2019)
• Když se Lucie Polívková a Jaroslav Němeček brali, byla už slavná čtyřčata na světě. (Magazín Práva 2019) Tím se myslí vymyšlena, první číslo vyšlo časopisu vyšlo až později.
• Lucie Němečková říká, že krátké příběhy do Vlasty začala psát redaktorka Vlasty Vlasta Horáková. Pak prožíval Čtyřlístek to, co Němečkovi v reálném životě - když jim ukradli auto nebo vykradli chalupu, tak i Čtyřlístku. (Český rozhlas 2010, Frekvence 1 2019) To je krásná historka, ale takové krátké příběhy z Vlasty neexistují.
• V roce 2010 přišla do studia i Němečkova fenka - pražský krysařík Betynka, je zobrazena na jednom razítku. (Český rozhlas 2010)
• Němečkovi se nelíbí výraz "psice" pro jeho fenku. (Český rozhlas 2010)
• Lucii Němečkové vrátili koňskou farmu Laka na Kokořínsku v restituci (poznámka: tam se odehrávají příběhy Ahoj, tady Fifi a s kobylkou Mišel). (Český rozhlas 2010)
• Časopis Ahoj, tady Fifi vznikl na základě přání Němečkovy vnučky Veroniky, která poptávala časopis jen pro holčičky. (Instinkt 2017, Květy 2019)
• Dle informací z roku 2018: Nakladatelství funguje jako rodinná firma - manželé zakladatelé, syn ředitel, snacha referent pro vše. Firma je stabilní, roce 2017 vykázala čistý obrat dosahující téměř 27 milionů korun a zisk přes milion. Celkem se na aktivitě podílí kolem 25 výtvarníků, textařů a dalších profesí. (Index 2018, Květy 2019)
• V mnoha příbězích se objevuje Fifinčina bábovka. Na tu má prý patent Lucie Němečková, její výbornou bábovku s oříšky miluje celá rodina. Jaroslav Němeček umí jenom štrúdl a ten se zatím v příbězích neobjevil. (Magazín Práva 2019)

2x ztracení čerti

Podle rozhovoru pro časopis Týden (2019) dostal Jaroslav Němeček ve dvaceti letech (1964) práci v televizi. "Kreslil jsem Čertovské pohádky pro režiséra Hofmana, tenkrát ještě černobílé. Každý týden jsem musel nakreslit jednu pohádku, kterou v neděli hned odvysílali. Tohle tempo jsem vydržel rok a půl, až jsem odpadl vyčerpáním a jednoho dne jsem prostě nepřišel," popisuje své začátky v televizi. Patrně je tím míněn režisér Eduard Hofman, takový titul se nepodařilo ovšem dohledat ani v programu ani v databázích (pokud byl součástí nějakého dětského pásma, bude to ještě složitější).
Podle publikace J. Němeček: Ilustrace, keramika (1988) vytvořil Jaroslav Němeček v roce 1970 sedm večerníčků Čertík Bertík. V dané době se vysílalo několik pořadů s čertíkem Bertíkem, takže není zřejmé, který z nich by to mohl být (Pohádky na přání, Bertíkův pohádkový kolotoč, Bertíkův zvěrokruh nebo jiný), jestli na dalších dílech pracovali další výtvarníci a podobně. Filmové databáze tyto pořady (které se dlouho nereprízovaly, nebo jsou ztracené) detailně nepopisují.
Pokud se tyto informace nemýlí, jedná se hned o dva ztracené animované seriály s čerty od Jaroslava Němečka. Třetím a neztraceným Němečkovým seriálem pro televizi byly Šibalské pohádky, které natáčel (opět) s režisérem Hofmanem v roce 1980.


DALŠÍ ZAJÍMAVOSTI BUDOU BRZY DOPLNĚNY