Příběhy se Zádrhelem 2014-2015
napsal Ivo Fencl, upravil chrz

9 příběhů se Zádrhelem v letech 2014-2015.
27. Zlatý skarabeus (2014)
4 detektivní příběhy Čtyřlístku (kniha Edice 4, 2014)
napsal a nakreslil Jaroslav Němeček, 15 stran

Ráno je před domečkem bílo, Bobík a Pinďa odklidí sníh do pěti sněhuláků, jenže potlesk Myšpulína či i Fifinky uvolní lavinu na střeše a čeká nová práce. Myšpulín lituje, že praotec Čech "nedošel dál". Asi byl ovšem rád, že se vůbec vyškrábal na Říp. Vidět Alpy, západně ho odradila "krušnost" hor, z východu hrozily hory Hunů a jen pod Řípem zrovna vše kvetlo.
V místním tisku ("Třeskoprsky. Dobrá adresa") se Myšpulín dočítá, že CK Třeskoprsky pořádají zájezdy do Egypta. Stojí za slyšení zpěv tamních kolosů? Možná, ale zajímají je také další záhady a Myšpulín doma dokonce má celé regály knih jen o faraonech či mumiích.
Zmocní se ho nadšení, zatímco Pinďa si vyjede na lyžích. Nezajímá ho to? Jak se ukáže, byl rovnou pro čtyři letenky do Káhiry.
Ředitelem tamního muzea je Myšpulínův kamarád z "Oksvordu" Johan, i padnou si do náruče, ale ztratil se zrovna zlatý skarab, nejcennější exponát, i když teprve před týdnem koupený od anonymního nálezce. Zvláštní, že chladicí vitrína je netknuta a zámky neporušeny. Čtyřlístek se nechá v muzeu zamknout, ale neodhalí krom zle nastaveného termostatu nic. Pokud se ovšem nevynoří stopa do tří dní, vedení muzea ukončí Johanovu kariéru.
Čtyřlístek tedy pátrá na místě nálezu. Myšpulín zví, že skarabea objevil nějaký zmrzlinář a dal ho nejprve do svého mrazáku. Dle popisu to byl Zádrhel - "mistra převleků", ale vlastně stále stejně oblečený. Obdržel obrovské nálezné a je tedy konečně "za vodou", ale Čtyřlístek kupodivu najde jeho stopy směřující do pouště i tou nejkratší cestou k vodám Středozemního moře (naštěstí má Bobík splněného Bobříka stopování).
Ale ve vedru nedojdou daleko a Pinďa s Bobíkem usednou vyčerpáni už na tlapě Velké sfingy v Gíze. Stopy ovšem stejně záhadně zrovna tady a Bobík "do toho" kopne a propadne se do neporušené hrobky. Leží tu i Zádrhelův plášť, a když probouraným otvorem prolezou dál, objeví faraonovu mumii. Ta ožije a volá, že jí někdo ukradl skarabea. Chce Čtyřlístek zničit, ale pak se rozbrečí. Ač od faraonova pohřbu uplynulo dvacet tisíc roků, prý je skarabeus jeho duší, bez které se "nikdy nedostane ke svým bohům". Bobík mu tedy slíbí, že Zádrhele zaživa roztrhne (což je i znázorněno), a pozlacená mumie Čtyřlístek propustí s tím, že nesmí zapomenou na slib, "jinak". Pinďu přitom varuje i tím, že mu zapálí uši, ale Fifinka má později pocit, že se jim vše jen zdálo.
Podle dalších stop opouštějí podzemí zužující se chodbou, ale stěny na konci nepropustí objemnějšího Bobíka. Naštěstí Myšpulín venku na stěně objeví tlačítko, a když ho stiskne, zdi okolo Bobíka se rozestoupí. Hrdinové pokračují po stopách pouští, před písečnou bouří se kryjí balvany, ale stejně jsou zasypáni. Stopy zaváty. Někdo volá: "Pomóóóc!," a je to žíznící Zádrhel, zasypaný až ke krku.
Blouznící Bobík mu vyhrožuje, že bude hasit žízeň jeho krví, ale Myšpulín ho zadrží. Zádrhel se vzápětí vymrští a jak atlet se žene k vynořivšímu se mořskému pobřeží s palmami a parníkem. Je to jen fata morgana, ale voda tu je a on se zřítí do studny. Bobík Zádrhelovi slíbí, že ho vytáhnou, jen pokud vydá skaraba, a to se stane, takže Myšpulín podá Zádrhelovi dolů svůj červený fráček. Lotras se div neutopil uprostřed pouště.
Ze studny se napijí díky skládacímu pohárku, který Myšpulín vždy nosí na cesty. Fifinka má při občerstvování přednost. Myšpulín vypráví, že se před dvěma tisíci lety vzbouřil velitel faraónových vojsk, a když prohrál bitvu, prchl do ukryté oázy, kam za ním faraon vyslal velké vojsko. To cestou zakopalo amfory s vodou nutnou pro návrat, ale písečná bouře pohřbila jak vojáky, tak oázu, kterou našel až Zádrhel.
Na obrubě studny objeví Myšpulín šipku ukazující směr pochodu dávného vojska a sami se vydají opačným směrem a Zádrhel vysvětlí, že brouka uzmul z hrobky a odlil formu, kam vlil vodu, tu nechal zmrznout a falešného skaraba pak skryl do zmrzliny, zatímco pravého nabídl muzeu a během instalace ho nenápadně vyměnil za odlitek. Pokud by správně fungovalo chlazení, nepřišlo by se na nic, takhle ovšem kopie roztála a tím se vypařila z uzavřené vitríny i místnosti. Na policii vrací Myšpulín za Zádrhela peníze a oznamuje, že Čtyřlístek pravého skarabea vrátí faraonovi. A trest? Johan nechá padoucha zametat písek v chodbách Egyptologického muzea, zatímco Čtyřlístek se chystá vyřešit i záhadu "zpívajících kolosů", na které ovšem Bobík nevidí pranic zvláštního. Jen vítr asi "zpívá" a podle Fifiky je dobře, že praotec zůstal v místech, kde prší, sněží a kvetou i louky.
28. Zádrhelův zádrhel (2014)
Zádrhelův zádrhel (Čtyřlístek 576, 2014)
napsal Jiří Poborák, nakreslil Jaroslav Němeček, 9 stran

Na nedělním výletě si Čtyřlístek vyšlápne na Kamzičí vrch s Čapí rozhlednou. Dojde mu ale benzín. Okolo prosviští motorka s Kazimírem Zádrhelem, který se předvádí na zadním kole. Skončí v potoce a vyteče mu palivo, takže musí stroj tlačit k pumpě. Zatímco Čtyřlístek u ní zrovna platí, načerpá Zádrhel plnou a do koní práskne bez placení. Není to poprvé a čerpadlář skočí ke Čtyřlístku, aby ho dohonili.
Zádrhel se chce skrýt v davu okolo rybníka a Čtyřlístek se zdrží tím, že mu chtěli nadjet, ale uvízli ve vodě na konci slepé cesty. Zádrhel zatím skryl motorku do rákosí, dal si párek s hořčicí a znovu jde krást. Teď sebere ze šňůry specifické dámské plavky a čepeček, zatímco pruhované triko je mu zabaveno jeho pánským majitelem. Přestrojí se tedy, do čeho může, ale děti ho mají za hastroše. Prahl po zmizení, ale naopak je nápadný a maminka dětí z pláže navíc identifikuje své plavky. Padouch tak skončí vysvlečený do poslední nitě, a protože má jen poslední drobné, může si v půjčovně pořídit jen příliš malé plavky. Voda mě ukryje! ví ovšem. Jde se potápět. Bobík ovšem Zádrhela spatří z místa, kde předtím uvízli, dalekohledem, skočí rovnou do vln a plave k němu.
To čerpadlář si radši půjčí loďku. U Zádrhela je první, ale netuší, že je Kazimír mistr potápění, takže se může na chvíli ukrýt u dna. Nato vyplave za loďkou a chystá se čerpadláře vyklopit a snad i utopit, když tu ho chytí Bobík.
Ale zloduch se opět ponoří, i vypátrají radši motorku.
Tu se přižene hasičské auto. Požárníci zvou na závody mezi pátou a šestou odpolední. Po tu dobu bude i zákaz koupání, vyhlásí amplionem, nicméně Zádrhel už je na břehu. V klidu se chce převléknout do "civilního" dresu v malé maketě hořícího domu, když tu jeden z hasičů odstartuje výstřelem z pistole závod v rozvíjení hadic. Jedna závodnice se do hadic zamotá, ale vítěz již hasí a zádrhel je "turch". Uhání mokrý aspoň pro motorku a místo ní naň udělá "Kuk" z houští číhající Bobík. Stroj Zádrhelovi vrátí, jen když zaplatí, on však nemá ani vindru, takže musí dluh odpracovat s trakařem a lopatou. Pro odjíždějící Čtyřlístek byla ta neděle krásná, pro Zádrhela naopak nepovedená.
29. Pozor, natáčíme! (2015)
Pozor, natáčíme! (Čtyřlístek Speciál 1/2015)
napsal Richard Svitalský, nakreslil Jaroslav Němeček, 11 stran

Třeskoprsky pořádají filmový festival. Den před uzávěrkou se hlásí jako režisér i Zádrhel.
Chce vyhrát a stát se dík tomu váženým občanem. Jen proto, aby k tomu nedošlo, se tedy Čtyřlístek pustí
i bez jakýchkoli zkušeností do vlastního filmu, navíc s časovým limitem pouhých 24 hodin.
Pinďa najde na půdě kameru a Myšpulín vymyslí téma. Bude to pro celý svět o Třeskoprskách.
V první scéně má Fifinka diváky naučit, jak se dělají třešňové knedlíky, ale nepřipadá si upravená.
Zatímco se snad hodinu češe, vymění jí Zádrhel oknem pudřenku a ta jeho Fifince zdevastuje účes.
Zádrhel škodí i při natáčení v exteriérech, a když Bobík zvedne těžký kmen, zapne škůdce antigravitační pole a strom unáší siláka k zenitu.
Myšpulín a Fifinka sice Boba chytí do plachty, ale ta se protrhne, takže si nabije.
V Třeskoprskách se pak rozhodnou nafilmovat i kostel s historickým portálem Mistra Bonifáce, ale Fifinku i Pinďu tu vyděsí duch.
Ve skutečnosti je to Zádrhelův robot. Čtyřlístek si s ním poradí, a právě Zádrhelovo dopadení by navíc mohl být skvělý závěr.
Lotr se ale Bobíkovi vytrhne, vypustí filmovou mlhu a zahájí natáčení vlastního filmu akční jízdou na motorce, při které se zpředu filmuje sám.
Právě kvůli umělé mlze však havaruje, skončí v rybníce a odepíše si kameru.
Myšpulín se snaží sestříhat film z dosavadních záběrů a v místním kině pak rozhoduje tříčlenná porota (žena a dva muži).
Akční Zádrhelův film získá dvě trojky a čtyřku od dámy, naopak dílo Čtyřlístku posbírá jedničky.
Hollywoodský producent jim nabídne práci za hodně peněz, ale odmítnou, vždyť filmování je dřina a neopustili by kamarády.
Stačí jim cena zde, pohár a mísa čokoládových bonbónů. Zádrhel ostrouhal a má pocit, že se z toho zblázní.
Vždyť Čtyřlístek vlastně vyhrál díky němu. Jak to? Základem vítězného filmu jsou scény s bouchací pudřenkou, antigravitací,
s likvidací robota v duchově rouše a s tápáním v umělé mlze.
30. Výlet na Slovensko (2015)
Výlet na Slovensko (Ahoj, tady Fifi 10, 2015)
napsal a nakreslil Jaroslav Němeček, 8 stran

Chlapci Jožo a Laco ze Slovenska si postavili po Myšpulínově vzoru letoauto a zvou Čtyřlístek přes internet na návštěvu. Ten je zván i tamní akademií na observatoř do Panské Vsi, aby Myšpulín vypustil družici Magion 16, a tak Fifinka musí nastudovat z příručky řízení letoauta a vypraví se na cestu jen klisnou Mišelkou.
Nejprve ovšem doletí nad Prahu. Fifince navíc uletí mapa, ale Mišelka jí poradí, aby se orientovala podle dálnice D1, tak jako všichni piloti v nouzi.
Přeletí Brno, posléze spatří krásně opravený Bratislavský hrad, ale dochází jim benzín. Naštěstí je Jožo spatří na radaru, s kamarádem jim letí naproti svým letoautem, umožní jim natankovat ve vzduchu a navedou je na přistání, které ovšem Fifi provede začátečnicky, takže zdeformuje vrtuli. Jožo a Laco ji opraví přes noc, zatímco Fifinka spí pod prachovou peřinou a Mišelka ve "fajnovém" seně.
Fifinka ráno kluky zpraví, že družice vypuštěná Myšpulínem do výše dvacet kilometrů bude ovlivňovat počasí v celé střední Evropě. Chtějí ukázat jí a Mišelce Slovensko z ptačí perspektivy. Letí nad Váhem, míří k Tatrrám a Magion skutečně už hlásí počasí, a to skvělé. Mišelku však nebaví se držet stále za chlapci, tak je Fifinka předletí. Nato sestoupí nad Oravský hrad, aby si ho prohlédly, a chce podletět tamní most i navzdory Jožově varovnému vysílání. Dotknou se přitom řeky a smetou slovenské děti z voru. Slováci mají za to, že jim to jistě provedl někoho s "vltavskou krví", nejspíš Pražáci, ale poznávací značka letoauta odhaluje pravdu: Třeskoprsky XYZ O7 CZ.
Most Fifinka sice podletí, ale je to mezinárodní ostuda.
V řídícím centru v Polomených horách zatím Myšpulín zaregistruje podivné zprávy od Magionu. "Nad Tatrou se čerti žení a divo sa blýska." Bojí se o Fifinku a Bobík již tuší zádrhel. A skutečně. Magion dostal pod kontrolu právě Zádrhel.
Hodlá ovládat počasí a vyvolá sněžení. Fifinka a Mišelka mají za to, že to je jejich konec, a volají na pomoc Laca s Jožem. Jen díky nim šťastně přistanou u jedné salaše a Bobík zatím zprudka otevře okno, aby vyvětral, a udeří tím Zádrhela s vysílačkou, která se rozlomí.
Pro Fifinku a Mišelku zajede zbytek Čtyřlístku vlakem a prázdniny všichni tráví v Tatrách, zatímco Magion 16 hlásí slunečno, bezvětrno a bezpečno. Slováci plánují přijet na podzim na oplátku na českou farmu Zlatá Podkova.
31. Bobík z vosku (2015)
Bobík z vosku (Čtyřlístek 588, 2015)
napsal Stanislav Havelka, nakreslil Jaroslav Němeček, 9 stran

Čtyřlístek chce navštívit výstavu buchet a koláčů v místním muzeu, nicméně exponáty zplesnivěly. Správce by lidi rád nalákat na cokoli jiného, ale "široko daleko" neznámého. Fifinka svolá schůzi, zasedá v komisi a hlásí se Zádrhel. Vystavme motorky! navrhne. Zamítnuto jako moc časté.
Bobíkův nápad na panoptikum z vosku naopak projde. Ale budou umět zhotovit figuríny? Majitel motocyklu Zádrhel nevěří, ale Fifinka má výtvarné nadání, v podkroví maluje obrazy, a to nejen abstraktní, a Bobík se první přihlásí jako její model k soše. Sice se vrtí, ale po pěti hodinách je figurína hotova. I když ukusuje housku, není to ono. A tak Myšpulín přistoupí k problému vědecky. Uloží Bobíka v trenýrkách do sádry, namažou jej omastkem, do úst mu vloží trubičku a on musí vydržet deset minut pod tuhnoucím materiálem, než je vyklopen. Myšpulín vlije do sádrové formy horký vosk, posléze je vyklopena figurína a Fifinka se uplatní, když ji vzorně obarví. Výsledek působí jako živý Bobík.
Jen jedna figura ovšem nestačí. Myšpulín se obrátí na jejich sběratele a nepravý Bobík bude pouze stát u vchodu. Ostatně je ze Čtyřlístku podle průzkumů nejpopulárnější. Dokonce sběratel cení věrohodnost jeho figuríny, ale Zádrhel hlásá, že je v Třeskoprskách slavnější, přiřítí se k muzeu na motorce a chce na ní být i vyveden ve vosku. Sběratel mu řekne, že motocykly mezi náměty pro figuríny z vosku nenáleží, ale padouch si nedává říct, tasí nápis "nejoblíbenější občan" a již jej vidí na budoucí soše. Dupe jako dítě, ale podle sběratele na figuríny nápisy nepatří, Zádrhele vyhodí co osla a konečně má klid, aby instaloval. Rovnou celé "muzeum voskových figurin".
Fifinka si vybírá šaty a její kamarádi zavrhnout i ty žluté, i ty modré, takže vyrazí do muzea tradičně růžová. U dveří nelze skutečného Bobíka rozeznat od voskového, alespoň než reálný cvrnkne Myšpulína do nosu. Sběratel uvítá Čtyřlístek, vede iniciátory projektu do prvního ze sálu. Mezi "svou pýchu". Ouha. Místnost je plna stvůr.
Vyděsí nejvíc Pinďu. Bobík mezi nimi naopak chce klidně zůstat do rána. Setmí se. Tu oknem skočí do muzea Zádrhel. Nemá tu figurínu, i nesmí tu být ani Bobíkova. Ale zaměnil figuru se skutečným Bobíkem, kterého marně roztavuje plamenometem. Sice mu zapálí kalhoty, ale hrdina se ubrání a Zádrhel má naivně za to, že ožila figurína-"zombí". Uprchne.
Fifinka Bobíkovi nese slíbenou večeři, on už má hlad a pustí se do buchet. Sice se prý v muzeu v noci nudí, ale ví, že ráno nastane naopak veselo.
32. Záhada na Housce (2015)
4 strašidelné příběhy Čtyřlístku (kniha Edice 4, 2015)
napsal a nakreslil Jaroslav Němeček, 15 stran
V okolí vyschly studny, takže Bobík zaléval celý rok dýně vodou z okapů. Stačilo to, vyrostly řádně. Mají s Pinďou plné ruce práce, aby jednu uřízli pilou. Dušičky jsou tu, Myšpulín dýni vydlabe a Fifi zavaří v vydlabaniny kompot.
I když má Pinďa celotýdenní zákaz četby hororů, přistihne ho Bobík s knihou Tichá hrůza. Měl bys prožít opravdický horor, ujistí kamaráda, vklouzne do dýně a vyděsí jej. Sice oba upadnou, ale dýně ideální pro halloweenský průvod vydrží.
Kompoty Myšpulín uloží do spíže. V noci Bobík tajně vstane a pořádá u televize chleba se sýrem. Pije meduňkový čaj. Vysílání mu ozřejmí, že na hradě Houska objevili různé anomálie. Dunění, záhadnou zář... Bobík kvůli tomu všechny probudí.
Myšpulín ráno studuje knihu Strašidelné hrady z Třeskoprsk a okolí. Stojí tam psáno, že to, co zedníci při stavbě Housky za dne postavili, bývalo vždy přes noc pobořeno. Z propasti pod puklou podlahou kaple se navíc ozývaly "strašné zvuky" a někdy tamodtud vyletovaly "smrduté potvory". Tolik aspoň pověsti.
Bobík naplní batoh jídlem a uhánějí autíčkem luštit záhadu. Z rádia Třesk a prsk cestou slyší, že i okolo Housky vyschly prameny. Taky hradní kašna je prázdná a nepršelo už dva měsíce. Podlaha v kapli se navíc propadla (na hradě zanedbali údržbu) a vítá je sirný puch, jako by se skutečně otevřela cesta do pekla.
U brány Čtyřlístek zjistí, že je hrad zavřený. Právě kvůli suchu. Fifinka přesto zazvoní a otevře údajný vedoucí průzkumu geopatogenních zón. Hned Myšpulína obejme a prosí o pomoc. Návštěvníci se totiž na Housku bojí.
Uvnitř je i restaurace zvaná Peklo a v podzemí zbrusu nová expozice strašidel Oživlé peklo. "Šéf průzkum" tam Čtyřlístek zabouchne.
Naši hrdinové spatří model mučírny včetně figur kata, oběšence a mučených. Taky tu je mj. figurína upíra. Dojdou k atrapě rakve. Kdo do ní usedne, tak se prý "pěkně projede", dočte se Myšpulín. Všichni nastoupí a jde o vozík strašidelné dráhy. Ten se rozjede a všichni nakonec skončí ve vlnách. Zachytí se na jakémsi potrubí a tím je i odhalena záhada zvuků. Potrubím někdo odčerpává zdejší vodu. A tu Fifince s Myšpulínem dojde, že hradní "vrátný" je Zádrhel. Vždyť záhada "nese jeho rukopis".
Bobík nicméně prostě otočí velkým kolem a udělá odčerpávání přítrž. Jak čekali, je Zádrhel brzy u nich dole, dokonce v tradičním kostýmu. Bobík mu podrazí nohu a Pinďa jej sváže. Bobík před ním schválně svačí, ale teprve poté, co Fifi začne vyhrožovat lechtáním, svolí Zádrhel, že vše řekne.
Za posledních dvacet let se okolo Housky rozrostla města a on se dočetl v Myšpulínově odborném článku "Propasti a jeskyně v okolí Třeskoprsk" o podzemním jezeře. To mu vnuklo plán: odvedl vodu potrubím do měst a tam ji prodával vodárnám. Hladina podzemní vody ovšem klesala a s ní cena pozemků. Lidé se stěhovali pryč, ani srny a laně neměli co pít, vyschla i říčka Pšovka a Harasovská tůň, odešli rybáři. A Zádrhel skoupil za babku Polomené hory.
Bobík se rozzuří a chce, aby padouch vše vrátil. I slíbí jim, že jim svůj "poklad" ukáže, ale zabouchne je v kobce a ďábelsky se tomu za noci směje.
Naštěstí nosí Myšpulín na vnitřní straně saka jisté "drobnosti" poslední záchrany. Zamřížovaným okýnkem tak může vystřelit kotvu, ta zasáhne jejich autíčko a Myšpulín je na dálku i nastartuje. Tenké lanko omotané kolem vězeňské lavice stačí, aby vůz vyrval zeď.
V noci odjíždějí a Fifi vysvětluje původ názvu hradu. Na tamních schodech je totiž opravdu houska, ale z kamene, a když do ní strčila, houska se zvedla a byla pod ní skrýš Zádrhelových peněz. Čtyřlístek dá část školce na hračky a část na vyčistění suché hradní kašny. Ale jak potrestat Zádrhela?
Jelikož mají zahradu plnou obřích dýní, dají se s místními dětmi do vyřezávání těch co možná nejstrašidelnějších masek. Zádrhel je známý strašpytel, sdělí dětem Pinďa, a vede je potmě ke hradbám. Padouch pochopí, že se před podobným průvodem neschová, a vezme nohy na ramena. A dokonce předtím sám osvobodí vodu. Kašna má opět vodotrysk, děti si tu pouštějí lodičku i rybu na klíček a na nádvoří cvrnkají kuličky. V ten večera je hrad otevřen jen pro ně a pohoštění v "Pekle" mají zdarma. I Čtyřlístek si bude s nimi hrát.
33. Jubileum 600 (2015)
Šestistovka (Čtyřlístek 599+600, 2015)
napsala Hana Lamková, nakreslil Jaroslav Němeček, 15 stran

Myšpulín předloží ostatním dosavadní vázané Čtyřlístky. Bude jich "brzy" tisíc, pro Bobíka důvod k hostině. Chtějí i pozvat veškeré kamarády a Pinďu napadne uspořádal koloběžkové závody kolem Blaťáku. Fifinka zas upeče šestipatrový dort a "pro větší slávu" vymalují. Jenže předtím jsou nuceni vynést knihy a při četbě svých příběhů zavzpomínají, jak letěli balonem či byli v zajetí Indiánů. Jak Fifinka čekala, změnil se úklid knihovny ve čtenářský klub.
Řadí také své příběhy podle čísel, ale Pinďa nemůže tři najít. Myšpulín zas pláče pro jedničku. Asi třicet příběhů zmizelo. Myšpulín už kamarády vede do místní knihovny, aby je oskenovali. Jenže i tam čísla postrádají, někdo je nevrátil. Co hůř, ani na celém internetu nejsou. Neexistují v e-shopech ani v antikvariátech, a tak Čtyřlístek vypíše odměnu.
Za vším ovšem byl Zádrhel. Právě příběhy s ním zmizely. Takže jejich cena poroste. "Zisk i slávu," toť Zádrhelovo heslo. A mění texty i obrázky ve zmizelých Čtyřlístcích tak, aby byl nejpůsobivějším hrdinou.
Jako dr. Hell vítězně zpraví Čtyřlístek, že ztracená čísla má, a vypíše anketu o nejoblíbenější postavu časopisu. Až se kvůli tomu skoro pohádají a Myšpulín spočítá, že dobrá polovina čtenářů, tj. všechna děvčata, jistě bude fandit Fifince. Ale není tomu tak. Vede on, druhý je Bobík a až poslední Pinďa (zoufá si).
Zatím Zádrhel napíchne wifi Čtyřlístku a naslouchá. Kamarádi chystají ohňostroj, Fifi udělá slíbený dort a připravují hudební vystoupení. Jenže do čela ankety se dostal Zádrhel. Teď teprve Myšpulínovi dojde, že jde o Hella, a padouch vyzve děti, aby přišly na oslavu v podobě svého neoblíbenějšího hrdiny. Čeká sebe, ba armádu Zádrhelů.
Do místní knihovny přišla zatím chybějící čísla Čtyřlístku. Myšpulín je veze domů a běda, ty příběhy jsou předělané. Zádrhel tu poráží Myšpulína, v jiném je nesmrtelný a všude je největší hrdina.
Na oslavu ale nepřichází jako vítěz: nejhustší je zástup Bobíků. Zádrhelů přijde asi jen sedm. Ničema je zklamán, převlékne se za Bobíka, tajně navštíví domek Čtyřlístku a rozladí hudební nástroje. Jenže právě příšerná slavnostní předehra oproti očekávání uspěje.
Paní knihovnice zas pochválí Čtyřlístky se Zádrhelem za originalitu (další zklamání). Zádrhel aspoň povolí kolečka koloběžek a Bobík končí s boulí na hlavě. Jenže dostane i nápad. Vyhlásí závod, ve kterém jsou koloběžky neseny na start. A zas je to úspěch. Opět zklamaný Zádrhel aspoň osolí dort, jenže ten lze užít pro šlehačkovou bitvu. Zádrhel vymění pár raket ohňostroje, škrtne... a odpálí sebe a řítí se do Blaťáku.
Utonul by (neumí plavat), ale Čtyřlístek jej vtáhne do loďky. Ví, že dobrodružství bez něj by byla "jako guláš bez papriky". A děti přejí Čtyřlístku, ať žije ještě sto let.
34. Osel Bobíkem (2015)
Šestistovka (Čtyřlístek 599+600, 2015)
napsal Tomáš Srb, nakreslil Jaroslav Němeček, 15 stran

Mrzne, a tak Myšpulín navrhne odjet do Polynésie, kde je Oslí ostrov, ostrov Bez návratu a také Zátoka pirátů. Najmou člun, ale Myšpulín se tam nudí. Ostatní ani ne a Bobík dokonce píše na laptopu příběh o Zádrhelovi. A Zádrhel je také sledoval.
Bobík odrazí od jachty a vesluje na pramici do přístavu. Blíží se bouře. Zádrhel rozjede motorový člun, dohoní Bobíka a ohrožuje jej pistolí. Zbytek Čtyřlístku pluje kamarádovi na pomoc, ale přižene se tajfun. Zádrhel končí v oceánu, Bobíka bouře vyvrhne na písčinu, kde jej objeví domorodci. Jde o ostrov Bez návratu a každý cizinec tu musí pracovat na poli "od vidím do nevidím": i Bobík musí zůstat, dokud za sebe prý nenajde náhradu. Ale na ostrově není signál. Takže kope "jako nevolník".
Čtyřlístek jej zatím volá ze své jachty, avšak odpovědí je pouze oslí hýkání. Po chvíli volající spatří kmen stromu na moři a na něm osla. Zachrání jej a zvíře hýká vždy, když je vysloveno Bobíkovo jméno - jmenuje se taky Bobík. A tak jsou v jistém smyslu zase všichni čtyři pohromadě.
Pinďa spatří ostrov Bez návratu a tamní domorodec je vítá, nicméně Bobík je varuje, aby nevystupovali. Divoch přizná, že pracanta jako Bobík už asi nenajdou, ale zbytek Čtyřlístku mu věnuje osla Bobíka. A tak mohou odplout do Zátoky pirátů a oslavit kamarádovu záchranu, jen Pinďa se bojí Zádrhelova návratu.
Zádrhel vesluje po moři na trosce a vskočí s pistolí na jachtu Čtyřlístku. Nutí kamarády, aby dali ruce vzhůru, ale nejsou všichni. Chybí Bobík a Fifinka tvrdí, že pracuje na ostrově Bez návratu. A tak Zádrhel zase na trosce odvesluje. Jak je ostatně odhaleno, jeho pistole je pouze na vodu.
Bobík byl jen schovaný a jako kuchař zve přátele na zmrzlinové poháry i buchty. Zatím Zádrhel dorazí k ostrovu Bez návratu a tam je nucen pomáhat oslu Bobíkovi. Ten ho ovšem nakopne.
Domorodci prý Zádrhela (zřejmě ne tak dobrého pracovníka) propustí, pokud se za něj kdokoli přimluví, ale ten nemá žádné kamarády. A to je tedy konec. Chtěl být zeměpán, bude jen zemědělec.
Myšpulín se zatím shání po Bobíkově příběhu o Zádrhelovi, jenže ten se ztratil za bouře, a tak Myšpulín začne raději (pro redakci Čtyřlístku) líčit to, co právě prožili.
A Zádrhel se zesměšnil sám.
35. Čtyři kamarádi (2015)
Šestistovka (Čtyřlístek 599+600, 2015)
napsal a nakreslil Jaroslav Němeček, 15 stran

Taje sníh. Čtyřlístek se vrhá do práce na zahradě, Myšpulín opravuje auto. A vzpomene na vynalezení ruchadla, na které v dílně překová meč, jenž Pinďa získal za první místo v šermu.
Zatímco někdejší bratranci Veverkové zkoušeli orat parním strojem, jenž explodoval, Čtyřlístek zapřáhne do ruchadla svůj benzínový vůz. A buduje golfové hřiště. To pozoruje a chce překazit Zádrhel.
Když Pinďa běží do krámu pro trávu, podrazí mu Zádrhel nohy. Do krabice mu přidá semínko "nesváru" a netušící nic Fifinka je zaseje. Protože však se jí smáli, jdou spát bez večeře, a ona ráno ujede k mamince. Nesváry začaly!
Zbytek Čtyřlístku hospodaří celých čtrnáct dní jako trojlístek - a jde to ztuha. Nicméně (takřka) anglický trávník vyroste. Myšpulín nastoupí se sekačkou, ale tu zničí o jakousi nezdolnou květinu, kvůli níž se Bobík s Pinďou opět zbytečně poperou.
V knihách Myšpulín zjistí, že podobná květina vůbec neexistuje, ale vrátivší se Fifinka ji s láskou zasadí do květníku. Stěžuje si, že zbytek Čtyřlístku nechápe její duši a stále se jen hašteří, tak ona bude mít aspoň květinu.
Ta jí ovšem sebere mašli. Fifinka podezírá kamarády, opět neuvaří a oni se zmohou jenom na brambory na loupačku. - Bobík při jídle vypráví o pradědovi-lovci orchidejí. Jednu objevil u Amazonky, byla masožravá a pohltila prý krokodýla. Avšak i Zádrhelem k nim nasazená květina útočí - na Pinďovo ucho. Kousnutý nechtě rozbije nádobí a Fifinka mu to vyčte. Květinu nepodezírá a uloží ji do Myšpulínovy laboratoře, ve které však nesvár zničí jeho "výzkumy". Myšpulín obviní ze škody posilujícího Bobíka a ten chce odejít po vzoru Fifinky z party. Ještě předtím však zjistí, že mu někdo snědl buřty. Kdo? Myšpulín je přece "zapřisáhlý vegetarián". Nebo ne? Dojde k další potyčce a odstěhovat se teď hodlá jejich vynálezce. Kdo je to všechny očaroval? A jak to zjistit?
Myšpulín zahraje na housle (podobně jako Sherlock Holmes v podobných případech), ale preluduje tak, až se stěhují myši pryč. Konečně Čtyřlístku dojde, že působí zlá kytka, s níž si Fifinka povídá místo vaření. Tu neřád počne jejich kamarádku svými šlahouny upoutávat k židli. Jsou nuceni vyrazit dveře, aby ji zachránili. Fifinka květinu má za nepovedený Myšpulínův vynález a on nakopne květináč s ní. Zbytek Čtyřlístku s ním za to za trest nemluví a Bobík mu dokonce sní knedlíkový oběd a narazí na hlavu hrnec. Myšpulín uteče z domku i zahrádky. Zato se "Trojlístku" hlásí Zádrhel - a prý jim od kytky pomůže. A vyzradí, že tato nesnáší lásku mezi lidmi a teprve na její přítomnost umírá.
Květina mezitím pronásledovala a spoutala Myšpulína, ale zbytek Čtyřlístku jej přece jen má rád a zachrání ho: Zádrhel může puknout. "Nesvár podloudný" se do něj navíc pustí - za to, že mu nedal slibované "hory doly". A pronásleduje Zádrhela, až jsou oba "v čudu".
Myšpulín ovšem ví, že se Zádrhel zase vrátí. Než se tak stane, hrají golf. Aspoň na jednojamkovém zahradním hřišti.