Příběhy se Zádrhelem 2010
napsal Ivo Fencl, upravil chrz

6 příběhů se Zádrhelem v roce 2010.
11. Tornádo (2010)
Tornádo (Čtyřlístek 490, 2010)
napsal Jiří Poborák, nakreslil Jaroslav Němeček, 11 stran

Zádrhelovi vadí, že je Myšpulín významnějším vědcem, a klopotně proto na skálu dostává ve vozíku titulní řízené tornádo,
svůj geniální vynález cíleně zchystaný proti Čtyřlístku. "Nic mě neodradí, nic mě nezastaví" opakuje doktor Zádrhel
a je to kupodivu parafráze věty padajícího Bohouše z příběhu Rychlých šípů Tlouštík uniká Bratrstvu kočičí pracky (9. dubna 1946)
"nic mě nezadrží, nic mě neporazí!" K vlastní škodě čekal ale Zádrhel s vysátím třeskoprského domku až do poledne,
a protože právě ve 12.00 domeček odkráčel díky Myšpulínem připojeným ocelovým nožičkám (poháněným sluneční energií),
hrdinové unikli útoku a dalekohledem nepřítele uvidí. Zádrhel musí tři hodiny dobíjet baterie a pak... Domek zase popoběhne včas,
a teprve poté Myšpulín vyhrabe i přistroj Anti - proti tornádům - a tento přístroj taky hned nazítří upozorní sirénou na třetí útok.
Anti vcucne tornádo i s jeho původcem, a ten se Čtyřlístku snese do koruny stromu a musí opravit vše, co poničil,
natřít plot, posekat trávu, vyplít a zrýt zahradu, zatímco hrdinové odkráčí na výlet i se svým domečkem.
12. Supí nebezpečí (2010)
Nesmrtelný Zádrhel (komiksová kniha, 2010)
napsala Martina Bobková, nakreslil Jaroslav Němeček, 15 stran

Uprostřed noci Myšpulín vynalézá vynález pro mezinárodní Salon vynálezců, ale příliš malým kladivem se mu nepodaří rozbít atom.
Ráno zato vynalezne zvukotěsnou a vyhřívanou "superpostel" s roletou, která sama mění barvu povlečení, houpá a podává jídlo.
Nazítří Čtyřlístek nový vynález uváže za vrtulí a křídly doplněné staré autíčko a letí na Salon.
Další den Pinďa zaslechne, že je superpostel jasným kandidátem na hlavní cenu, a ta taky zvítězí, jenže za autora je porotcem označen doktor Zádrhel,
který od nic netušícího Myšpulína jeho objev převzal v převleku za pracovníka Salonu. Strhne se bitka, porota netuší,
komu věřit a Myšpulín má den na předložení plánků a náčrtků. Protože nechali auto-letadlo na letišti, půjčí si k cestě tam auto,
ale Zádrhel je pronásleduje v ocelové supici, která umí shora vůz otevřít jako konzervu. Naštěstí je pro supici odtržená střecha těžká
a ona je nucena i se Zádrhelem nouzově přistát a usne. Zase se ale probudí a za Čtyřlístkem v autě-letadle vysílá z očí laserové paprsky.
Bobík ovšem udeří supici do hlavy boxerskou rukavicí a Zádrhel se chvíli řítí k zemi, ale zachrání se a počne Čtyřlístek bombardovat:
Fifinka však veškeré pumy odpálí tenisovou raketou. Zádrhel se tedy ukryje v mracích a pomocí supího pařátu unese Myšpulína.
Právě nad domečkem Čtyřlístku mu naštěstí dojde palivo a padá do zajetí sám. Myšpulín odpojí supici ruční ovládání a naprogramuje ji tak,
aby toto ovládání úplně znemožnil. Potom Čtyřlístek Zádrhela pustí a on se chce v supici ukrýt mezi čápy,
místo toho se ale s nefungujícím řízením zařadí na místo jejich vůdce a mizí kamsi do Afriky, zatímco profesor Myšpulín,
"spoluautor známého vzorce 1 + 1 =...", přebere konečně ocenění, finanční odměnu s ním spojenou však věnuje opraváři Zádrhelem zničeného auta.
Doma si Čtyřlístek pověsí na stěnu orazítkovaný "Diplom za 1. místo v soutěži o nejlepší vynález" a Bobík sice doufá,
že se o tom Zádrhel nedoví, Zádrhel však už zase číhá za oknem...
13. Zádrhel v lunaparku (2010)
Nesmrtelný Zádrhel (komiksová kniha, 2010)
napsala Hana Lamková, nakreslil Jaroslav Němeček, 15 stran

Parafráze na Ostrov doktora Moreaua. Doktor Zádrhel se stal ředitelem vlastního zábavního "Zádrhelova lunaparku" a má světový úspěch díky
panoptiku nevídaných tvorů. Jak ihned předvede i novinářům, vytváří ve speciálním inkubátoru kuriózní zvířata: tak např. z pouhých parohů
a špetky štětin stvoří oživlé, rohaté prasátko. Nazítří se ješitný dr. Zádrhel hledá v novinách Deník, ale ke své zlosti píší na titulní straně
o "Novém objevu profesora Myšpulína". Zádrhel noviny ve vzteku roztrhá a celý den se marně pokouší proniknout do jeho počítače a stáhnout si
veškerá data s Myšpulínovými vynálezy, ale výsledkem je pouze to, že se na obrazovce nakonec zjeví sám jeho konkurent s výkřikem
"hackeři celého světa, třeste se". Zádrhel tedy lunapark přestěhuje přímo do Třeskoprsk a v pronajatém krámu otevře kadeřnictví,
které přesně podle jeho očekávání navštíví Fifinka. Převlečený Zádrhel ji učeše, přistřihne a věnuje jí vstupenku na všechny atrakce.
Z ustřižené kudrlinky ovšem taky hodlá klonovat Fifinčiny dvojnice. Proces nanečisto a úspěšně vyzkouší na svém psu Azorovi
a zlikviduje pak jak Azora, tak jeho klon.
Fifinka zatím vjíždí do strašidelného hradu a Zádrhel k ní ve tmě přisedne, chytí ji do pytle a uvězní ji v kuchyni na vrcholu toboganu.
Nato vyrobí dvojnici a vybaví ji speciálním mobilem, díky kterému bude moci naslouchat. Navede pak Fininčin klon k tomu,
aby se Myšpulína důkladně vyptal na jeho vynález, a ten skutečně vyzradí, že jde o univerzální lék Bonsantin,
díky němuž nebude více docházet k nežádoucím změnám buněk a lidé se budou dožívat vysokého věku.
"Ideální poměr je jedna třetina Bonulínu a dvě třetiny Santiniku," dodává Myšpulín.
"Kdyby byly látky v obráceném poměru, došlo by k nebezpečným změnám."
Když to zádrhel slyší, rozhodne se, že se stane nejdéle žijícím člověkem a "ředitelem zeměkoule".
Poměry ovšem poplete a látkou ve spreji postříká lízátka, která hodlá rozdat v lunaparku (motiv připomínající i bondovku
V tajné službě Jejího veličenstva).
Fifinka zatím vymyslí válečnou lest: připraví večeři ze špekáčků, brambor a vína.
Zádrhel si na ní skutečně pochutná a skutečně usne jako špalek, načež Fifinka sice uprchne,
ale vybavena lízátky (podobnost s bondovkou pokračuje).
Fifinka přichází domů a setkává se s dvojnicí. Vzápětí už nikdo neví, která je která.
Naštěstí má Bobík spásný nápad: každá Fifinka musí udělat omeletu. Klon je tím prozrazen a ptá se mobilem Zádrhela, co dál.
Pak ukradne podle rozkazu Bonsantin a prchá, zatímco Čtyřlístek se pustí do lízátek. Pinďovi se prodlouží a změknou nohy,
Bobíkovi ruce a Myšpulínovi vyrostou tři hlavy. Teprve teď Čtyřlístek pochopí, že proti němu stojí Zádrhel,
a stačila by jediná pilulka Bonsantinu a všichni by byli v pořádku. Bonsantin je ale pryč.
Fifinka ho předá svému tvůrci a on ji "za odměnu" zlikviduje. Mezi lidi chce teď shodit lízátka, aby Třeskoprsky zmutovaly
a mohl je za "drahé peníze" léčit právě Bonsantinem (a mít "patent na zdraví"). To ale už přibíhá pod věž toboganu Čtyřlístek.
I když Zádrhel vypne výtah, Pinďa se svýma nohama snadno vybějne schody a obrátí tak Zádrhelovu obludnou transformaci proti němu.
Bobík zase může Zádrhela "zmydlit" svýma dlouhýma rukama a poštve na něj jeho opětovně stvořené Azory.
Zádrhel se před psy ukryje v inkubátoru - a zbudou z něj jen černé brýle. Ale "Zádrhelové jsou a budou pořád", konstatuje Bobík.
On, Pinďa i Myšpulín spolnou pilule Bonsantinu a nabudou původní podoby. Příběh je ryzí science fiction.
14. Modrý Bezzub (2010)
Nesmrtelný Zádrhel (komiksová kniha, 2010)
napsal a nakreslil Jaroslav Němeček, 15 stran

Za měsíc bude pětisté výročí založení Třeskoprsk Karlem IV. - a na radnici se rozhodnou uspořádat výstavu, k čemuž starosta pověří Myšpulína.
Ten se doma smutně radí s ostatními a kupř. Pinďa navrhne připomenout napuštění rybníku Blaťáku, uprostřed kterého stál
na místě Myšího ostrůvku hrádek rytíře Kruťase, kterého sežraly myši, když stoupla voda.
Bobík zase radí vzpomenout strašnou bitvu Třesků proti Prskům (skončila nerozhodně) a v Třeskoprskách od těch časů každoročně slaví Den rozumu.
Fifinka pak ještě připomene slavného básníka Karla Hynka Října a jeho putování těmi kraji a Myšpulín se překvapivě rozpláče:
na nejslavnějšího vynálezce si nikdo nevzpomněl.
Občané jsou rozhlasem vyzváni, aby přinesli památky na staré časy, obrazy a pohlednice a Pinďa navrhne,
aby požádali jeho strýčka o zapůjčení nesmírně drahé známky Modrý Bezzub, kterých je na světě "sotva deset", přičemž strýčkova má o zoubek víc.
Strýc se jim zdráhá raritu zapůjčit a rozhodně nepovolí dopravu autem ani letadlem.
Fifinka tedy navrhne poslat Modrý Bezzub normální poštou, přičemž Čtyřlístek pojede jako doprovod.
To se ovšem rozkřikne a doktor Kazimír Zádrhel se o přepravě známky dočte v novinách. Jednoduše skácí na trať strom, ale nepočítal s hajným,
který ho pěkně prožene. Čtyřlístek překážku odstraňuje a Zádrhel tedy nasadí bouchací kuličky: nakonec ovšem proti sobě.
Další léčkou je uvolněný most a konečně dojde i na klasický balvan, jak ho už pamatujeme z prvního Čtyřlístku.
Zádrhel balvan uvolní z vrcholu skály, ale Bobík přidá a balvan dopadne až za poslední vagón soupravy a po dalších skocích zničí Zádrhelův dům.
Zádrhel je sice zoufalý, ale tu jím blýskne geniální nápad.
Čtyřlístek uvnitř vagónu si zatím pochvaluje, že už lupiči nejsou, co bývali, a... "Kde jsou ty časy, když proti nám bojoval Zádrhel,"
vzpomíná Myšpulín. "A kdyby nám minule nezmizel v inkubátoru, měli bychom o zábavu postaráno."
Načež i připojí, že s ním byla náhodou docela legrace.
Vlak stane na nádraží v Třeskoprskách a zásilka je odvezena do skladu, když ji však Myšpulín s Fifinkou nazítří otevřou, je prázdná.
"Zdraví vás Zádrhel!" stojí na lístku a je to "opravdová záhada", sklad byl totiž zapečetěn a celou noc hlídán samotným Čtyřlístkem.
Myšpulín se ujímá pátrání. Zjistí, že všechny ostatní zásilky byly doručeny adresátům a pouze jedna jediná musela být vrácena.
"Jaká byla zpáteční adresa?" ptá se Myšpulín.
"Kazimír Lehrdáz, Vlkodlaky 007." Čtyřlístek na tu adresu míří tryskem v autíčku a ve zřícenině Zádrhelova domu najde další lístek tohoto znění:
"Balík dejte do garáže. Přijdu hned - děkuji. Lehrdáz."
Balík v domě stále leží a Čtyřlístek se tedy schová a čeká. Z balíku vykoukne špička pily a po chvíli se vynoří Zádrhel osobně.
Myšpulín ho chytí do lasa a spolu s Bobíkem jej spoutá. Pinďa zavolá policii a s obálkou v ruce skáče za ostatními do auta.
Zdá se, že zahájení výstavy nestihnou, nicméně křídla vše napraví. Jen Pinďa stále nerozumí tomu, jak se Zádrhel dostal do skladu.
Myšpulín to ovšem dávno ví. Zádrhel si na nádraží v Třeskoprskách vlezl do balíku, který měl otvor pro nohy,
a došoural se k ostatním balíkům (A to taky v komiksu můžeme zpětně objevit).
V noci vylezl, ukradl známku a zase zalezl. A proč balík poslali zpátky? Protože na něj Zádrhel napsal špatnou adresu.
15. Záhadné kruhy (2010)
Nesmrtelný Zádrhel (komiksová kniha, 2010)
napsal Jiří Poborák, nakreslil Jaroslav Němeček, 16 stran

Starosta Třeskoprsk znovu povolá Čtyřlístek a oknem mu ukáže záhadný kruh trávy ve sněhu, vespod ovšem není ani dálkové topení,
ani zasypaný kanál. Přesto je teplota země o dvacet stupňů vyšší než v okolí. Pinďa se dá do kopání a objeví minerální pramen.
Starosta ho v létě slavnostně otevře a pojmenuje po Čtyřlístku. Příští rok chce postavit kolonádu.
Zádrhel křest pozoruje a rozhodne se pramen zničit. Po několika dnech přijde se sítí do Pohádkového lesa a uloví tři trpaslíky:
Muka, Ťuka a Juka. Večer trpaslíčky zaveze k poli a jeřábem je v síti spustí mezi obilí.
Ve speciálních botkách jsou nuceni nejprve vyběhat záhadné kruhy, a potom putují zpátky do sítě.
Starosta povolá Čtyřlístek ke kruhům hned nazítří a nyní už nepůjde o pramen. Pinďa dostane strach: byli zde snad ufoni?
Možná! A zděšení lidé se počnou stěhovat z Třeskoprsk. Starosta vyhlásí noční zákaz vycházení,
ale Zádrhel za noci vyjde a zanechá po sobě výsměšné dopisy. Objevit léčivý pramen prý dokáže každý školák
a skutečné kruhy Myšpulín vysvětlit neumí, takže je "vědecký podvodník".
Nazítří se vynoří nový kruh a v noci vletí ke čtyřlístku zavřeným oknem kámen s dalším vzkazem: "Lidé, bděte!
Myšpulín si nás bere jako rukojmí. Možná, že se už spolčil s ufony! Proto nechce záhadu objasnit!"
Další den jsou objeveny i další kruhy a pramen vyschne. Myšpulín, který uzná, že jako profesor skutečně zklamal, chce na dovolenou.
Bobík ho povzbudí: po dvouměsíční dietě zhubl o deset kilo. Myšpulín se vzchopí a na mapě odhalí,
že kruhy poli postupují směrem hodinových ručiček. Vytipuje i místo kruhu příštího a večer vyjde Čtyřlístek do polí.
Skutečně přijede Zádrhelův náklaďák a trpaslíčci se dají do práce: Ťuk a Muk běhají v poli, zatímco Juk je kdesi jako rukojmí držen v kleci.
Čtyřlístek všechno odhalí, zatímco Zádrhel spí, a když se probudí, jukne na něj ze sítě Bobík a udeří Zádrhela do hlavy
padouchova kletba "kletě" upomíná na dávný ohníčkovský seriál Mořští vlci).
Fifinka propustí vězněného Juka a Z8drhel se ke všemu přizná policistovi - i pramen za noci zabetonoval.
Na Bobíkův nátlak tedy teď musí beton vlastnoručně vykopat a celé léto bude pomáhat na poli s tvrdou houskou a vodou k jídlu,
jak to dával i trpaslíkům. Strůjci strašlivého "trestu nad tresty" Bobíkovi počne ovšem při té představě kručet v břiše.
16. Pětistovka (2010)
Pětistovka (Čtyřlístek 499+500, 2010)
napsala Hana Lamková, nakreslil Jaroslav Němeček, 20 stran

Fifinka hodlá upéci dort na oslavu pětistého příběhu základní řady Čtyřlístků. Jaroslav Němeček na pětistovce pracuje ve stejné chvíli, kdy příběh teprve začíná, takže ještě neví, jak dopadne, a tu sletí k hrdinům dolů do krbu jejich domku podezřelý kominík ve fialové pláštěnce. Vyběhne, a když se umyje, poznáme Zádrhela. Žije, jak zvíme až později, v opevněném domě v Třeskoprskách, kam se nyní vrací na mechanickém opeřenci, aby si pustil zvukový záznam "špionážně" nahraný kominickou koulí. Rozhodne se, že realizaci Čtyřlístku č. 500 překazí.
Reportérka se zatím Jaroslava Němečka před kamerou ptá, proč jeho obrázky bývají jako živé. Odpověď zní, že má kouzelné pastelky, které mj. samy kreslí a... Zádrhel i tento rozhovor vyslechne oknem a pastelek se zatouží zmocnit, když se s ním ale utrhne okap. Po ráně do hlavy se padouchovi "rozbřeskne", takže se rozhodne převléci za listonoše. Kvůli tomu jde na poštu, pošle sám sobě doporučený dopis (adresa je Záhadná 13 a jméno je fiktivní) a když pošťák překvapivě kývne, že si se Zádrhelem připije na jeho narozeniny, je uspán, svlečen a vyhozen do parku, za což je propuštěn.
Zádrhel zatím přijde v jeho "roli" do Němečkova ateliéru a povede se mu pastelky odcizit, zatímco malíř hledá občanku. Zádrhel neznámým způsobem zneškodní i telefon a internet a vymění zámek ateliéru za speciální, který umí odemykat jenom on sám díky liniím na palci (jak se dovíme až později).
Němeček si už jen přečte výsměšný dopis. "Toho prevíta jsem nikdy neměl kreslit!" zuří, ale žádné spojení se Čtyřlístek ani nikým jiným nefunguje a malíř kupodivu i marně volá z okna. Taky Čtyřlístek mu několik dní marně volá i píše, když tu potkají bývalého pošťáka, jak zametá. Pošťák jim prozradí adresu, ale nezaklepou. Myšpulín radši sestrojí bezhlučnou helikoptéru a v noci přistanou v objektu vybaveni brýlemi na noční vidění. Bobík jedny dveře vytrhne a druhé prorazí, ale Zádrhel vyskočí zavřeným oknem z druhého patra a uniká na rogalu. Pronásledují ho helikoptérou až do svítání, kdy však pastelkami namaluje neproniknutelnou džungli. V ní jsou nuceni pro nedostatek benzinu přistát a jsou jí zachyceni. Naštěstí se objeví slon a helikoptéru bezděky uvolní. S Fifinkou na hřbetě je i dovede k benzinové pumpě, kde si prý Zádrhel pře chvíli koupil limonádu. Pronásledování vzduchem pokračuje, ale padouch další pastelkou vyčaruje moře s pelikánem (kterému Bobík hodí koláč). Zádrhel stvoří i hurikán a unikl by, ale Myšpulín na něj umístí štěnici (jak se opět dovíme až později).
Helikoptéru Čtyřlístku trefí blesk, všichni končí ve vlnách, ale zachrání se na hřbetech delfínů. Zmrzlinář je pak pouští pošle ke starému penzionu, ve kterém rozzuřený Bobík roztrhá Zádrhelovu pláštěnku. Sám zmrzlinář byl Zádrhelem - a má hrdiny, kde chtěl (na stole najdou i další výsměšný dopis). Polije penzion benzínem, zapálí ho další z pastelek a Čtyřlístek by nejspíš uhořel na střeše nebýt pelikána, který je jednoho po druhém snese dolů.
Myšpulínovi dojde, kdo byl zmrzlinář, a všichni se vrátí k převrženému stánku, kde najdou poslední černou pastelku, s níž to Zádrhelovi "vytmaví": vytvoří tmu a opět vybaveni brýlemi ho doženou. Padouch přizná, že Němečka zavřel v ateliéru, a chtějí ho navždycky nechat ve tmě, ale tu zdůrazní, že zámek může odemknout jenom on. Tak je Němeček sice zachráněn, ale kouzelné pastelky zůstaly fuč, takže nový příběh asi nevznikne...
Ale ano. Malíři totiž zbyla kouzelná guma, Zádrhel je vygumován a Němeček nakreslí na jeho místo pětipatrový dort, každé patro za stovku Čtyřlístků, jak už Myšpulín plánoval na začátku.