Knihovnička Čtyřlístek » Události a rozhovory » Psali kdysi o Čtyřlístku
další články z kategorie Události a rozhovory
Psali kdysi o Čtyřlístku
napsal Ivo Fencl, upravil a doplnil chrz

Psali kdysi o Čtyřlístku Za mého dětství v sedmdesátých letech jste se v tisku nebo časopisech o Čtyřlístku nedočetli. Ani osmdesátá léta mnoho nezměnila, tedy aspoň do roku 1984, kdy snad poprvé došlo k určitému zlomu, a tedy i rozhovory s tvůrci Čtyřlístku v Československé televizi (té skutečné i v časopise) v souvislosti s patnáctým výročím prvního čísla.
Mediální zájem se znásobil až po roce 1989. Nové články hodnotily seriál i historii (například při příležitosti 200. čísla v roce 1992), porovnávaly českou klasiku s konkrurencí komiksů valících se ze zahraničí, aby nakonec mohly prohlásit, že Čtyřlístek obstál a vyhrál.
V tomto přehledu se podíváme na články, článečky a letmé zmínky o Čtyřlístku v novinách a časopisech zhruba do roku 2000.


Čtěte také:
Dobová kritika
Akce a události 1969-2010 (včetně novinových zpráv)
5 krátkých rozhovorů (rozhovory s tvůrci ve starých časopisech)
Články a rozhovory s tvůrci (další články a rozhovory)
Rozhovory s tvůrci - odkazy (další články dostupné na internetu)



Panorama dětem
časopis Tvorba 21/1986, 28. května 1986, "ks"

Článeček se zabývá nakladatelstvím Panorama a jeho produkcí pro děti. Šestý odstavec článku:
Jeden z nejpopulárnějších tisků Panoramy - Čtyřlístek - nemusí mít obavy z roku 2000. Náklad 170 000 výtisků by mohl vyrůst na čtvrt miliónu. Ale o to nejde, spíš aby mu vznikla konkurence - vždyť česká kultura se chlubí tradicí kresleného seriálu, připomeňme jen Ladu a Sekoru. Čtyřlístek si přeložili i v Řecku a nejenže obstál, ale vytlačuje seriály americké provenience. Stal se i předmětem nostalgie a Panorama vyšla vstříc čtenářům, malým i dospělým, kteří zatoužili po starých číslech, a vydala soubor 20X Čtyřlístek, soubor ceněný nejméně jako játra! Teď by se redaktoři Panoramy rozzlobili, a právem, neboť nechtějí svoji produkci vydávat za zboží, nýbrž za kulturní statek. A dělají pro tento predikát, co mohou, a často je to práce obtížná...


Literatura pro děti a mládež
týdeník Nové knihy, 25. června 1986, J. Halamková

Rozhovor s "vedoucí redaktorkou redakce dětské užité grafiky" v nakladatelství Panorama Zuzanou Šmerglovou. Dotazovatelka-redaktorka J. Halamková se v úvodu přiznala, že nemá přesnou představu, co vlastně z redakce "vychází" (tj. ven), na což se jí dostalo této odpovědi:
Stručně řečeno: užitá grafika pro děti. Jinými slovy - omalovánky, vystřihovánky, vysekávané skládačky (puzzle), křížovky pro mládež, sešity Pohádkových lístečků, Zvonečky, řada Chvilky pro kutílky, dětské kalendáře, sešity Klokánek a Z Klokánkovy kapsy, Čtyřlístek a ilustrované sešity...
Ilustrované sešity měly být správně psány s velkým I, protože se jednalo o sešitovou edici věnovanou mj. komiksu.
Druhá otázka J. Halamkové končila poté větou ve smyslu, co "pěkného" připravují v oné redakci pro menší děti a jejich rodiče, kteří jsou samozřejmě "v první řadě", tj. ještě před Jiskrami, vedoucími pionýrů a školními družinami. Odpověď uzavíral tento odstaveček:
Jim a dětem starším je určen známý sešit kreslených seriálů Čtyřlístek...
Z dnešního hlediska jde pouze o banální zmínky, ale věřte či vzpomínejte, že i ty byly roku 1986 stále ještě výjimkou.


Obrázkové čtení
noviny Svobodné slovo, 9. července 1986, Marta Švagrová

Článek v rubrice Nad dopisy čtenářů pojednává o kreslených seriálech u nás i ve světě (včetně historie) a mj. zmiňuje Foglarovy Rychlé šípy. Ještě předtím tu ale najdeme odstavec věnovaný Čtyřlístku:
Zkušenost většiny rodičů a prarodičů samozřejmě mluví pro Čtyřlístek. Alespoň pokud bereme v úvahu fakt, že děti každé jeho vydání nedočkavě vítají. V zájmu objektivity však budiž řečeno, že není prostě jiný sešit kreslených příběhů, jemuž by děti mohly svou přízeň věnovat, popř. jehož srovnáním by mohly svůj výběr třeba i korigovat. V nakladatelství Panorama nás informovali, že po více než dvanácti letech vydávání Čtyřlístku patří tento titul k naprosto nejoblíbenějším, že jeho náklad 170 tisíc výtisků rozhodně nepostačuje poptávce, a kdyby mělo nakladatelství dostatek vhodného papíru, s klidem by uplatnilo i náklad 250 000. Na tiskové besedě o dětské produkci Panoramy jsme se navíc dozvěděli, že Čtyřlístek má např. svou velmi úspěšnou řeckou verzi a že nakladatelství nemá v úmyslu rozšiřovat autorský ani tematický okruh kreslených seriálů. Možná, že právě v tom je ten "zakopaný pes". Zajímalo nás, nebude-li na onen markantní hlad dětí po vtipných kreslených seriálech (jež nepochybně mohou být kvalitním oddechovým doplňkem vážné četby) reagovat také některé z našich dalších nakladatelství.
Možná vás (i mne!) zarazilo, že se o prázdninách 1986 hovoří teprve o dvanáctém ročníku Čtyřlístku, ale vysvětlení je nasnadě. Mluvčí brala v úvahu pouze produkci od roku 1974, kdy vzniklo nakladatelství Panorama, které ovšem fakticky začalo fungovat přejmenováním nakladatelství Orbis.


Do redakce došlo
časopis Vlasta 2/1988

Rubrika o nově vydaných knihách pro dospělé i děti z různých nakladatelství. Co do redakce došlo z Panoramy:
Ljuba Štíplová, Jaroslav Němeček - Haló, tady Čtyřlístek
Dvacet kreslených příhod čtyř přátel - Bobíka, Fifinky, Myšpulína, Pindi.

Richard Lauda - Radosti malých
Řada 24 obrázků doplněných říkadly je svědectvím o tom, jak si kdysi hrávaly naše prababičky, když byly ještě docela malé. Doslovem určeným malým čtenářům knížku opatřila Ilona Borská.


Z nových knih
noviny Rudé právo, 25. října 1988

Rubrika o nově vydaných knihách pro dospělé i děti. Podívejme se, jaké dětské knížky vyšly společně s "komiksovým románem" Čtyřlístku:
Pro mládež vydává Vladimír Brandejs sbírku básní Zlaté peří (Kruh). Dva příběhy hrdinů čtyřlístkových knih nazvali autoři Ljuba Štíplová a Jaroslav Němeček Poklad kapitána Kida, Jak se chodí do pohádky. Albatros nabízí dva svazky, knihu o morálce, sebepoznání a vztazích mezi lidmi od Iriny Medveděvové nazvanou Šeptání do vrby (překlad z ruštiny Hana Konečná) a bohatě ilustrovanou encyklopedii botaniky, zoologie a mineralogie Pestrá příroda od autorů L. J. Dobroruky, Z. Podhajské a J. Bauera.


Ferda Mravenec, český superman...
týdeník Květy, číslo 11/1993, Jaroslav Jurajda

  • Na mušce přihlouplých seriálů jsou naše děti
  • Český Čtyřlístek dusí zahraniční kýče
  • Jde v životě opravdu jen o peníze a násilí?
"My holky z jedný školky," řekla mi Hana Polášková, učitelka mateřské školy z Brna, "jsme si udělaly mezi našimi dětmi takový malý průzkum. Ptaly jsme se jich, jaký comics by si s sebou vzaly, kdyby měly odjet na týden samy třeba k babičce. Víte kdo vyhrál? Žádní želváci Ninja, ale starý dobrý český Čtyřlístek!"
Po tomto úvodu třístránkový článek doplněný spoustou obrázků vystupuje kriticky k přívalu cizích comicsových příběhů, kterými až okatě opovrhuje. Situaci na začátku roku 1993 popisuje jako dobu, kdy už porevoluční vlna zájmu o cizí comicsy opadla, všechno už se neprodá. A děti se vracejí k osvědčené klasice a vybírají si.
"Moji kluci jsou plně normální," říká trafikantka z Proseka. "Když se jich zeptám, jaké comicsy chtějí na prohlížení, řeknou - všechny. Ale když si mají vybrat třeba jenom dva sešity, to se jejich šestileté hlavičky zapotí. Obvykle nakonec sáhnou po Čtyřlístku a méďovi Pusíkovi."
Dále se článek věnuje "comicsové negramotnosti" čtenářů způsobené předešlými desetiletími, ve kterých vycházel prakticky jen Čtyřlístek, i když česká comicsová tradice existuje a tvoří ji například "český superman" Ferda Mravenec nebo Rychlé šípy a "osamělý prorok" Kája Saudek. Pak následuje odstavec věnovaný Čtyřlístku.
Před listopadem 1989 býval Čtyřlístek příležitostně napadán - prý je laciný, podbízivý a nic dobrého dětem nedá. Po listopadu odpůrci Čtyřlístku rychle ztichli, protože se na nás zvenčí začaly valit postavičky, vedle nichž je žravý čuník Bobík oduševnělým velikánem.
"Sami jsme byli trochu překvapeni," řekli nám vydavatelé Čtyřlístku, "Jak dobře se náš titul drží v konkurenci slavnějších jmen. Chtěli jsme také vydávat zahraniční comicsy - ovšem jen ty skutečně dobré, hlavně z Francie. Ale lidé o tento druh comicsů ještě nemají zájem. Proto jsme se zase soustředili na Čtyřlístek. V každém sešitě dnes máme několik žánrově odlišných příběhů - od pohádkového až po detektivní - takže si u nás něco pro sebe najde každé dítě ve věku do deseti let."
Zůstaňme při zemi - Čtyřlístek není nic epochálního. Ale je to věc spolehlivě vkusná, laskavá, vtipná a nezaměnitelně česká. Nechce děti děsit a šokovat, chce rozesmát. Když ve Čtyřlístku vystupuje kostra, tak se na konci příběhu musí ukázat, že to byl jen převlečený padouch...
Většina anglosaských comicsů naopak naše děti nelítostně vhazuje do drsného světa s nepatrným množstvím vtipu. "Už odmalička se tak děti učí," říká profesor Oadley z kalifornské UCLA, "že v životě hrají hlavní roli peníze a násilí. Každý buď peníze máme, nebo nemáme, buď jsme obětí násilí, anebo sami někomu ubližujeme. Je to darwinovský boj: kdo nesežere, bude sežrán."
Článek pokračuje kritikou překladatelské práce, například v sešitech Růžového pantera do řeči prosakuje slovenština kvůli slovenskému vydavateli, méďa Pusík má zase těžkopádnou germánskou češtinu... Následuje dopis od čtenáře, který nechce dětem vysvětlovat materialismus strýčka Skrblíka a jak můžou postavičky donekonečna přežívat kruté a zjevně smrtelné údery. Autor článku vidí jediné východisko, být dětem po boku a svým chováním jim sloužit za příklad v normálně fungující rodině. A do prvních comicsů se začíst společně s dětmi a vysvětlovat.
Článek - na sudých stránkách barevný - obsahuje na liché stránce černobílou reprodukci části strany z komiksového příběhu Strašidla v nesnázích z roku 1992, na které Myšpulín odhaluje, že tajemství přízraku kostlivce spočívá v černém převleku. Doplněn je následují popisek:
Mnozí prorokovali stařičkému Čtyřlístku rychlý konec. I v konkurenci světových jmen si však tento časopis vede překvapivě dobře a má zřejmě zdaleka nejvyšší náklad. U dětí vyhrává tím, že není drastický - když se v příběhu vyskytne strašidlo, pak je hned vzápětí demaskováno a můžeme se mu zasmát...


Čtyřlístek odolal úředníkům i Šmoulům
Bobík je Jaroslavu Němečkovi nejbližší, ale svou přízeň autor rozděluje spravedlivě
Lidové noviny, 14. listopadu 1998, Marie Homolová

V pravidelné rubrice Seznamte se s (ne)známými autory známých děl se v Lidových novinách dostalo v roce 1998 i na Jaroslava Němečka a Čtyřlístek, pár měsíců před třicetinami komiksového časopisu a seriálu. Nejspíše úplně poprvé se zde dozvídáme datum vydání prvního čísla Čtyřlístku 15. května 1969.
Jsou nejtrvalejším českým komiksem všech dob. Vyrostlo na nich již několik generací a dodnes své čtenáře nenechávají chladnými. Podle neoficiálních průzkumů se k nim vracejí především vysokoškoláci, a z nich hlavně počítačoví inženýři. Když jim z computerů šumí v hlavě, sáhnou pod stůl stejně, jako kdysi ve škole pod lavici. A Čtyřlístek je tam.
Článek shrnuje historii Čtyřlístku. Tehdy nejspíš mezi prvními přináší dnes už velmi známé informace - datum vydání prvního čísla, předobraz Třeskoprsk v Doksech, zelený nábytek v modřanském domečku Němečkových a pokračování vynucené velikou čtenářskou odezvou.
Dobrý kšeft, řekl by dnešní vydavatel. Ne tak tehdejší. O existenci či neexistenci časopisu v oněch letech nerozhodovalo jen autorské nadšení, ale mnoho dalších věcí. Například shora daný a tvrdě odpočítaný příděl papíru.
Dětský časopis měl být okrajovou zálěžitostí nakladatelství. Navíc komiks, pro jistotu pojmenovaný jako veselé obrázkové čtení. Svou bitvu Čtyřlístek vyhrál, ale aby se mu přistřihla křídla, směl to být jen občasník bez statutu časopisu, zkrátka "knihovnička". Ke Čtyřlístku se brzy připojila i nepohodlná satirička Ljuba Štíplová (o které Václav Lacina řekl: "Kdyby ses podepsala pod hymnu, tak ji zakážou."), která ale směla psát pro děti.
O tom, že hned první koncepce čtveřice zvířátek byla povedená, svědčí i to, že se jejich podoby a role usadily velmi rychle. Někdy od třicátého čísla vypadaly a jednaly přesně tak, jak vypadají a jednají dneska.
Jejich síla byla ve vtipných dobrodružstvích, a ten humor byl zásadně laskavý. Výtvarník ani textaři nepřipustili nic z toho, čím překypuje drsná americká komiksová škola. Ve čtyřlístkovém příběhu je zločinec potrestaný jen tím, že se zcela znemožní, ale krev nikdy neteče. Na začátku se sice objevil gangster Zádrhel, ale Ljuba Štíplová se rychle postarala o jeho zrušení. "Měla jsem vidinu rodinného seriálu, který jako máma můžu dát dětem do rukou, aniž bych ho předem četla. Kdysi mi na Moravě jedna dobrá paní vyprávěla, že Čtyřlístek si nechává posílat její bratr, jinak významný kazatel americké metodistické církve, protože ho na rozdíl od tamějších komiksů shledal lidským."
Čtyřlístek nemoralizuje, výchovný účinek spočívá v přátelství hlavních hrdinů, kteří ovšem mají své chyby. Jaroslav Němeček věnuje všem stejnou péči, přesto má nejradši Bobíka. Čtyřlístek bojoval o svou existenci za minulého "východního" režimu (mimo jiné brojil proti "pokleslému buržoaznímu žánru" činovník svazu spisovatelů Otakar Chaloupka), stejně jako si musel vydobýt své místo v devadesátých letech s přívalem konkurence ze Západu. Čtyřlístek ovšem vlnu Šmoulů a ostatních přestál. Článek končí konstatováním, že si Čtyřlístek dokázal zachoval tvář a nezabředl v reklamě jako třeba Rumcajs.



Další články

Nejvýznamnější popřevratové články a rozhovory se čtyřlístkovskou tematikou:
  • Štěpán Kopřiva, Jiří Pavlovský a Ivan Adamovič: Čtyřlístek: Raději rakety s volantem (ŽIVEL č. 15/1999, str. 18-25, včetně rozhovoru s Jaroslavem Němečkem a Adamovičova komiksu Myšpulix na str. 24-25, ke třicátému výročí)
  • Jiří Houdek: Šokující zpráva: Třeskoprsky existují! (Nedělní Noviny z 19. března 2000, str. 19, rozhovor s Jaroslavem Němečkem)
  • Blanka Kovaříková: Vzhůru do Třeskoprsk (Vlasta 4/2004 z 21. ledna 2004, k pětatřicátému výročí)
  • Lukáš Kašpar: Bozi z Třeskoprsk (REFLEX 5/2004, 24. ledna 2004, rubrika Fenomén, stránky 30-35, k pětatřicátému výročí)
  • Jan Nejedlý a Ivo Fencl: Úvod do čtyřlístkologie (Mladá fronta Plus 5/2004 z 6. února 2004, str. 34-35, v tomtéž čísle na straně 50 vyšel i žertovný text Iva Fencla o deseti otázkách Znáte Čtyřlístek?, k pětatřicátému výročí)
  • a další články a rozhovory dostupné na internetu

Kniha Čtyřlístek: První půlstoletí v Třeskoprskách (2019, str. 270-271) se zmiňuje o článcích z 90. let, které hodnotily seriál i historii (Svobodné slovo 30. 11. 1992 - "Dvoustý Čtyřlístek"), přemítaly o budoucnosti (Plzeňský deník 7. 12. 1995 - "Přežijí hrdinové z Třeskoprsk americkou komiksovou invazi?"), která nakonec dopadla pro časopis dobře (Lidové noviny 14. 11. 1998 - "Čtyřlístek odolal úředníkům i Šmoulům" - viz výše). Za vrcholný materiál kniha považuje rozsáhlý text Ivana Adamoviče z časopisu Živel č. 15 z roku 1999 "Čtyřlístek: Raději rakety s volantem", který kromě zasvěceného povídání, rozhovoru s autory a seznamu všech dosavadních čísel přinesl i originální komiksový příběh Čtyřlístku Myšpulix.
Čtěte také (5 náhodně vybraných článků)
Toto nejsou oficiální stránky časopisu Čtyřlístek, ty najdete na adrese www.ctyrlistek.cz
Toto nejsou oficiální stránky časopisu Čtyřlístek, ty najdete na adrese www.ctyrlistek.cz

nahoru