další články z kategorie Analýzy a hodnocení
Maketa

Maketa Z knihy Čtyřlístek: První půlstoletí v Třeskoprskách (2019) jsme se dozvěděli o tom, že když přišel Jaroslav Němeček v roce 1968 do redakce Orbisu s nápadem na vydávání nového dětského časopisu, přinesl s sebou také propracovanou maketu prvního sešitu.
V tomto článku přinášíme všechny známé informace, soupis věcí neznámých a pokusy o rekonstrukci.

Čtěte také:
Historie Čtyřlístku a zajímavosti
Čtyřlístek: První půlstoletí v Třeskoprskách
Co přineslo První půlstoletí
Čtyřlístek EXTRA
Prof. Myšpulín v tajemném hradě (nultý díl)
Zajímavé obálky (zavržené obálky)


Dostupné informace

Nejprve si z knihy Čtyřlístek: První půlstoletí v Třeskoprskách (2019) odcitujeme všechny dostupné informace o maketě prvního čísla Čtyřlístku a související informace.

Na str. 19 nejprve kniha popisuje, jak na nápad vytvořit časopis sestavájící především z obrázkových seriálů přišel Jaroslav Němeček s manželkou Lucií při dovolené v Itálii. Inspiroval se tamějšími barevnými časopisy pro děti, nic podobného u nás tehdy nevycházelo. Po návratu z dovolené společně vymysleli Čtyřlístek.
Již o několik měsíců později kreslíř disponoval propracovanou maketou prvního sešitu. Kromě hlavního seriálu, jenž dal celému sešitu jméno, přitom obsahovala i přehršel dalšího obsahu: trojici jiných příběhů (vybavených samostatnými záhlavími, a tedy zamýšlených rovněž jako seriály) i kresbičky k rébusům a anekdotám. I zde, v uvažované kompozici čísla, se totiž Němeček nechal inspirovat jak tím, co zahlédl v cizích časopisech na cestách, tak tím, čeho by od dětského časopisu žádal on sám.
S touto maketou na podzim roku 1968 navštívil nakladatelství Orbis, kde byl projekt schválen a pokročil do další fáze redakčních příprav. Němečkem přinesená koncepce "veselého obrázkového čtení" zůstala takřka beze změny (str. 20-21).
Dále na str. 34 kniha popisuje obsahovou skladbu nově vymyšleného časopisu.
V západních komiksových časopisech pro děti, které Němečkovi na sklonku šedesátých let poznali při své cestě do Itálie, vycházelo vždy několik kreslených seriálů zároveň, tak aby jedno každé vydání překypovalo rozmanitostí a aby si v něm každý malý čtenář mohl nalézt něco přesně podle svého gusta. Stejný kompoziční princip si tak Jaroslav Němeček vysnil i pro svůj Čtyřlístek, a protože tehdy maketu prvního sešitu vytvářel sám jako plně autorský projekt, vytyčil si za úkol připravit i všechny tyto další cykly. Trojice seriálů, se kterou takto přišel, měla potom v prvním roce 1969 doplňovat příhody titulní čtveřice. Vlastně trochu nenápadně se tak ustavil koncept čtyř- či pětiobsahového časopisu plného "veselého obrázkového čtení", který se s jednoletou přestávkou v roce 1970 udržel prakticky beze změny až do dnešních dnů.
Na straně 25 přetiskuje kniha nerealizované obálky prvních čísel (obrázky v odkazu).
Nepoužité verze obálek prvního a druhého Čtyřlístku naznačují, jak asi vypadala prapůvodní Němečkova představa o titulních postavách. Největší změny přitom zjevně potkaly Fifinku: raná Fifi byla podle všeho mnohem větší parádnice: nosila výraznější sestřih a rty si malovala výraznou rudou rtěnkou.
Spolu s knihou vyšel sešit Čtyřlístek EXTRA, který obsahuje dříve neviděný 14stránkový příběh Čtyřlístku. V sešitu na straně 2 je v obsahu příběh uveden následovně:
Prof. Myšpulín v tajemném hradě
(scénář a kresba Jaroslav Němeček, dosud nepublikováno, cca 1968-1969)
Na zadní zadní straně sešitu (str. 44) je obsah čísla popsán trochu konkrétněji:
Jako první je zařazen čtrnáctistránkový objev 1) Prof. Myšpulín v tajemném hradě, tedy v autorském archivu nalezená raná verze příběhu 2) Prof. Myšpulín zasahuje... (kterýžto komiks - v podobě, jak vyšel v třetím sešitu Čtyřlístku v roce 1969 - rovněž připojujeme pro srovnání)
Video Co nevíte o Čtyřlístku z oficiálního youtubového kanálu nakladatelství tvrdí, že jako první nakreslil pan Němeček číslo druhé. Během tohoto povídání se objeví v záběru obálka druhého vydaného čísla a následují ukázky z nevydaného čtrnáctistránkového příběhu Prof. Myšpulín v tajemném hradě.



Domněnky

Nevíme, kdy vznikl 14stránkový příběh Prof. Myšpulín v tajemném hradě a jaký byl jeho účel.
  • Možná šlo už o součást Němečkovy propracované makety prvního čísla.
  • Nebo možná byl až rozpracovaným pokusem o náplň prvního čísla po schválení projektu. Pokusem, který byl zamítnut při hledání ideální formy.


Nevíme ani, o čem se v příběhu mluví, bubliny totiž zůstaly prázdné.
  • Předpokládáme, že strany, které se nakonec dostaly v překreslené formě do oficiálního devítistránkového příběhu z třetího čísla, mají prakticky totožné hlášky.
  • Předpokládáme, že se postavy v příběhu teprve seznamují. Takže jde o původní první díl, i když část příběhu byla později využita až pro díl třetí.


Nevíme, proč byl nakonec příběh využit ve zkrácené formě až pro třetí číslo.
  • Nejspíš proto, že Pinďa s Bobíkem se v něm vyskytují až velmi pozdě a v prvním čísle bylo nutno představit všechny postavy.
  • Fifinka v původní verzi vypadala úplně jinak a patrně se tato její podoba v redakci nelíbila, proto byl příběh zcela překreslen bez využití jediného dřívějšího obrázku.


Nevíme, proč byl příběh zkrácen ze 14 na 9 stran, případně proč byla zavržena představa, aby časopis obsahoval takto dlouhý seriál.
  • Předpokládáme, že si redakce uvědomovala, že s takto dlouhými komiksovými příběhy nemají doposud české děti zkušenost a byly by pro ně zkrátka moc dlouhé. (Alespoň pro začátek, protože jak víme, druhý ročník obsahoval třicetistránková dobrodružství Čtyřlístku.)
  • Možná panovala obava, že bude pro autory těžké psát takto dlouhé příběhy.
  • Vzhledem k tomu, že časopis měl zpočátku 24 stránek, zabíral by Čtyřlístek neúměrně mnoho stran. Stran, na které se musel vejít i úvodník, stránky s různými hříčkami a také ilustrované povídání od jiného autora (možná trochu vnucené pro obsahovou pestrost a snadnější schválení). A nezapomínejme taky na dobové problémy s přídělem papíru.


Nevíme, jaký byl účel dvou nerealizovaných obálek prvních čísel.
  • Výjev na první obálce pasuje k 14stránkovému příběhu Prof. Myšpulín v tajemném hradě. Myšpulín s brašnou a Fifinka s mapou k pokladu přesně odpovídá tomu, co se odehrává v druhé polovině příběhu. Podle všeho jde tedy o původní obálku prvního sešitu, který by obsahoval původní 14stránkový příběh. Není známo, proč si autoři knihy Čtyřlístek: První půlstoletí v Třeskoprskách nevšimli této spojitosti, nebo proč ji nezdůraznili.
  • Výjev na druhé nerealizované obálce neodpovídá žádnému příběhu v prvním ročníku a už vůbec ne příběhu z vydaného druhého čísla. Není známo, jestli existoval ještě nějaký další 14stránkový příběh, který by odpovídal druhé obálce a který se nakonec ztratil.
  • Zkusíme předpokládat, že druhá obálka byl jen pokus pro ukázání, jak by vypadaly další titulní stránky nově zvažovaného časopisu. Případně šlo o upoutávku na další číslo, k němuž by byl příběh doplněn později.


Nevíme, co znamená tvrzení z videa o Čtyřlístku, že jako první nakreslil Němeček číslo druhé.
  • Jedná se asi o omyl, nikde jinde nebyla tato informace uveřejněna. Správně mělo být řečeno, že jako první nakreslil pan Němeček příběh, který nakonec nebyl vydán, ale jeho část byla přepracována pro číslo třetí.
  • Jako méně pravděpodobné by bylo, že Němeček nakreslil příběhy v následujícím pořadí:
    1) Prof. Myšpulín v tajemném hradě (14 stran, parádivá Fifinka, nevydáno),
    2) Čtyřlístek mezi piráty (Bitva s piráty, normální Fifinka, 9 stran, uveřejněno v 2. čísle),
    3) Čtyřlístek (Vynález prof. Myšpulína, 9 stran, normální Fifinka, nový pokus o příběh, kde se dá parta dohromady, uveřejněno v 1. čísle).
  • Ještě méně pravděpodobněji nám zní, že nejprve nakreslil Němeček nějaký příběh, který se nedochoval a který byl nakonec přepracován do podoby, jakou známe z druhého čísla.




Rekonstrukce makety na základě domněnek

Z dostupných informací i domněnek zkusíme zrekonstruovat Němečkovu maketu prvního čísla. Bohužel nevíme, jestli údajně propracovaná maketa obsahovala úplně nakreslené příběhy, nebo jen nástin. Je tedy možné, že v této kapitole ve skutečnosti nerekonstruujeme maketu, ale až první redakční pokusy o první sešit. Podle dostupných komiksových i nekomiksových stran jsme se v pokusu dostali na 26 stran, které jsme pokusili doplnit tak, aby byl počet stránek dělitelný čtyřmi.

Následující text je fanouškovská spekulace. Napište nám vaše nápady a ohlasy a my zkusíme ještě pátrat, bádat, dotazovat se a zjišťovat.

Maketa má 28 stran. Na rozdíl od vydaného prvního čísla je o 4 strany delší, obsahuje původní - delší příběh Čtyřlístku, ale neobsahuje textové povídání Z vyprávění afrického lovce od jiných autorů. Všechny doplňkové seriály z makety se dostaly do prvního čísla beze změny. Už maketa obsahuje stránky s hříčkami a kvízy.


maketa titulní strana
alternativní obálka #1

Obálku makety prvního čísla máme k dispozici, i když kniha Čtyřlístek: První půlstoletí v Třeskoprskách, která ji přetiskla, o ní mluví jako o nepoužité verzi obálky prvního Čtyřlístku. To je jistě pravda, ale v tom prvním Čtyřlístku byl zároveň jiný příběh.

maketa strana 2
číslo 1 strana 2

Úvodník v maketě je v podstatě stejný jako úvodník vydaného prvního čísla. Maketa neobsahuje vyplněný text.

maketa strana 3
obsah čísla

Na třetí straně makety nacházíme obsah čísla. Tato praxe se do Čtyřlístku dostala až později - od 13. čísla (1971).

maketa strana 4
číslo 1, strana 24

Čtvrtá strana makety nám přináší příběhy Svetříka. Časopis začíná hrdinou, kterého děti už znají, a to z Mateřídoušky a leporel. Maketa ale nemá vyplněné bubliny.

maketa strana 5-18
14stránkový příběh

Dalších 14 stran makety zabírá příběh Čtyřlístku Prof. Myšpulín v tajemném hradě. Příběh začíná celobarevnou stránkou a pokračuje dvěma stránkami jednobarevnými, to odpovídá začátku na straně 5.
Do vydaného prvního čísla se tento příběh nedostane. Ve zkrácené a překreslené formě se objeví až v třetím čísle. A v původní delší a nepřekreslené verzi jej čtenáři spatří až po 50 letech.

maketa strana 19
číslo 1, strana 15

Jednostránkový příběh Kryštofka a Pidivízka. Ve stejné formě se dostal z makety do prvního čísla Čtyřlístku. Maketa ovšem neobsahuje vyplněný text.

maketa strana 20-25
číslo 1, strana 16-21

Pětistránkový příběh kouzelníka Huryjáše a navazující stránka s Huryjášovou hádankou. První číslo Čtyřlístku obsahuje totéž. Maketa nemá vyplněný text v bublinách.

maketa strana 26-27
číslo 1, strana 22-23

Hříčky a legrácky jsou přítomny už v maketě. První číslo Čtyřlístku obsahuje prakticky totéž.

maketa strana 28
alternativní obálka #2

Poslední strana časopisu obsahuje upoutávku na další číslo, i když kreslíř v době přípravy makety nemá příběh připraven. Praxe přetiskování náhledu následujícího čísla se objeví ve Čtyřlístku až od roku 1992.



Čtěte také (5 náhodně vybraných článků)
Toto nejsou oficiální stránky časopisu Čtyřlístek, ty najdete na adrese www.ctyrlistek.cz
Toto nejsou oficiální stránky časopisu Čtyřlístek, ty najdete na adrese www.ctyrlistek.cz

nahoru