Knihovnička Čtyřlístek » Základní informace » Historie Čtyřlístku a zajímavosti
další články z kategorie Základní informace
Historie Čtyřlístku a zajímavosti

Historie Čtyřlístku a zajímavosti Historie čtyř přátel - Fifinky, Bobíka, Myšpulína a Pindi začala v roce 1968, kdy se v redakci nakladatelství Orbis objevil 24letý Jaroslav Němeček s návrhem na vytvoření dětského časopisu sestávajícího z obrázkových seriálů. První číslo časopisu pojmenovaného podle hlavního seriálu Čtyřlístek vyšlo v květnu 1969. Zájem čtenářů byl hned od začátku velký a zajistil novému časopisu úspěšný start.

Čtěte také:
Éry Čtyřlístku
Vydavatelé Čtyřlístku a adresy redakce

Odkazy a zdroje:
Události a rozhovory (odkazy na články a rozhovory o Čtyřlístku)
kniha Čtyřlístek: První půlstoletí v Třeskoprskách (2019, str. 17-27)
Na skok do minulosti ~ Fenomén Čtyřlístek (1969) (video)


První tři příběhy Čtyřlístku si vymyslel Jaroslav NěmečekVladimírem Urbanem, později mu ale s vymýšlením všech těch žertů a dobrodružství, vynálezů a pohádkových situací pomáhali i další spisovatelé. Jedním z prvních spoluautorů byla Ludmila Kolářová - Junková, poté Dagmar Vránová, Petr Karmín (Pavel Šrut) a Zuzana Brodová. V roce 1970 začala psát scénáře Čtyřlístku legendární Ljuba Štíplová (nejprve podepsané jménem svého manžela Miloše) a vytvořila základní povahové vlastnosti postaviček. Pokud byl ilustrátor Němeček duchovním otcem Čtyřlístku, tak tou pravou matkou jim byla spisovatelka Ljuba Štíplová. Po roce 1991 se připojili další autoři: Libuše Koutná, Hana Lamková, Josef Lamka, Jiří Poborák, Karel Ladislav (Jiří Čehovský) a další.

Čtyřlístek běžíPříběhy Čtyřlístku nebyly však jen dobrodružství Fifinky, Bobíka, Pindi a Myšpulína. Již od prvního čísla byly provázeny dalšími kvalitními seriály, které se staly nedílnou součástí časopisu: Kouzelník Huryjáš, Alenka a Vašek, Polda a Olda, Strašidelný pradědeček, Káťa a Škubánek, Sherlock Holmes a mnoho dalších.
Objevovala se zde jména výborných spisovatelů i malířů pro mládež: Adolf Born, Miloš Nesvadba, Radek Pilař, Vladimír Jiránek, Václav Junek, Jaroslav Malát, Svatopluk Hrnčíř, Věra Faltová, Dagmar Lhotová, Vojtěch Steklač, Karel Franta a mnozí další. Příběhy Čtyřlístku vycházely v časopisecké edici Knihovnička Čtyřlístek 6-9x ročně a jeho náklad se koncem 80. let vyšplhal na 220 tisíc výtisků v jednom vydání, a i při tomto vysokém nákladu zůstal Čtyřlístek podpultovým zbožím. Stal se skutečným kulturním fenoménem.

V roce 1978 převzalo po Orbisu formálně vydávání časopisu nakladatelství Panorama. V roce 1990 vzniklo soukromé nakladatelství Čtyřlístek pokračující v tradici. Dnes vychází Čtyřlístek 16krát ročně (8 normálních čísel a 4 dvojčísla) a mimo hlavní časopis se objevují jeho hrdinové i v magazínu Čtyřlístek Speciál (od roku 1993) Čtyřlístek CD-Romek (v letech 2001-2005), nebo Ahoj, tady Fifi (v letech 2012-2019) a Čtyřlístek mini (od roku 2019). Každoročně vychází několik knižních titulů a reedic, jeden z nich vždy s původními novými příběhy. Nejúspěšnější z nich, Muž z budoucnosti (1991) Štíplové a Němečka, dosáhl nákladu 60 tisíc. Čtyřlístek je časopis pro celou rodinu, a když se dostane do domácnosti, určitě si ho přečtou i rodiče. Není výjimkou, že si jej objednávají a čtou lidé důstojných povolání, dávno odrostlí dětské literatuře. Zachovali si však kus dětského vnímání, a to je dobře.



Zrod seriálu a časopisu
Na nápad vytvořit časopis, který se bude skládat především z obrázkových seriálů, přišel Jaroslav Němeček s budoucí ženou při předmanželské cestě do Itálie v roce 1968. V Itálii bylo podobných časopisů hodně, u nás nikoliv, a tak si usmyslel připravit jeden takový českým dětem. Jména hrdinů i jejich charakteristiky vymysleli za jediný večer. Několik měsíců po dovolené už měl Jaroslav Němeček připravenou maketu nového časopisu, s ní se vypravil do nakladatelství Orbis, se kterým již spolupracoval a vyšlo mu tam několik leporel a dětských knih (blíže v článku Maketa). Na podzim roku 1968 byl Čtyřlístek schválen a pokročil do fáze redakčních příprav, a to navzdory tomu, že doba přestávala podobným projektům po srpnu 1968 přát.
Okolnosti vzniku časopisu jsou zmiňovány skoro v každém rozhovoru s Jaroslavem Němečkem, pokaždé se přidá nějaký další detail, ale někdy si taky informace začnou protiřečit, jak to u legend bývá.



První díl
První sešit v nákladu 50 tisíc výtisků vyšel ve čtvrtek 15. května 1969.
Zpočátku se reagovalo velmi pružně na potřeby čtenářů. Němeček ostatně sám přiznává, že se nejdřív vůbec nevědělo kolik příběhů vyjde. Časopis se tehdy nečísloval prostě proto, že nebylo předem známo, jaký bude mít úspěch (viz též Který Čtyřlístek má číslo 4). Vydalo se v rychlém sledu šest čísel (1 - květen 1969, 2 - červen, 3 - červenec, 4 - srpen, 5 - září, 6 - říjen) a Orbis čekal co se bude dít. Když se objevil úspěch, oslovili tehdejší propagační pracovnici Ljubu Štíplovou (1930), aby napsala scénáře k dalším příběhům pro rok 1970. Paní Štíplová psala první příběhy pod jménem svého manžela Miloše (a možná i jinými jmény). Vzhledem k neustálému hledání tváře pro nový dětský časopis (viz naprosté rozdíly vzhledu u ročníků 1., 2. a 3.) byly mezi tím, co vyšlo číslo 6. a 7. (potažmo 12. a 13.) relativně velké časové prodlevy (několik měsíců).



Hrozba zániku
Čtyřlístku hrozil zánik v přituhujících společenských poměrech prý už po konci prvního ročníku. Naštěstí naštvané i plačtivé děti "soudruha ředitele", který s nápadem přišel, svého tátu přemluvily. Není známo, jestli je tento příběh zcela pravdivý, každopádně se odpovědné redaktorce časopisu Ludmile Kolářové-Junkové podařilo dojednat kompromis - Čtyřlístek nebude periodická publikace a nepůjde tudíž předplatit. Ale na druhou stranu se díky tomu do jisté míry vyhne nutnosti cenzurního schvalování.
Protože Čtyřlístek svým vysokým nákladem vyčerpával nedostatkový papír plánovaný spíš pro dobově poplatné publikace, měl dětský časopis občas problémy. I na Čtyřlístek se od stranických funkcionářů naléhalo, aby zapojil do propagace socializmu. Ljuba Štíplová, která tou dobou už převzala po Jaroslavu Němečkovi psaní scénářů ke Čtyřlístku, vtipně tyto úvahy uťala. Soudruhům vysvětlila, že prasátko Bobík jako pionýr nebo účastník prvomájového průvodu není nejlepší způsob jak posloužit propagandě, a byl klid.



Rozpory a nepřesnosti
  • Často se uvádí, že první číslo Čtyřlístku vyšlo v nákladu 30 tisíc výtisků. Tiráž ale prozrazuje, že to bylo 50 tisíc.
  • První číslo vyšlo prý 15. května 1969. (První zmínku o tomto datu jsme dohledali v článku z roku 1998.) Soukromé nakladatelství Čtyřlístek má jako datum vzniku v obchodním rejstříku zapsáno 15. května 1990. Zdá se až neuvěřitelné, že by se trefili na den přesně na 21. výročí. Mohli bychom spíš uvažovat, že už nebylo možné datum prvního čísla zjistit. Předpokládáme, že aspoň ten květen jistý je, a nějaké přesné datum bylo asi zpětně stanoveno, aby měl Čtyřlístek kdy slavit narozeniny. (Ostatně v rozhovoru v roce 2008 Jaroslav Němeček uvedl, že datum není známé, ale udávají právě 15. května 1969.)
  • Přesvědčení o tom, že s druhým číslem se původně nepočítalo a pokračování si vynutil až zájem čtenářů, sice pochází z některých rozhovorů s tvůrci, ale nejeví se pravděpodobné (a z jiných materiálů je patrné, že se rovnou počítalo minimálně se 3 nebo dokonce 6 čísly). Už úvodník a rozvržení prvního čísla napovídají, že se chystá delší série, protože vyzývá čtenáře, aby napsali, jak se jim nový časopis líbí. V prvém čísle také najdeme první část čtení na pokračování Z vyprávění afrického lovce. V sedmi následujících měsících do konce roku 1969 stihlo vyjít dalších 5 čísel, není tedy možné, že by se příprava dalších čísel rozeběhla až po nečekaném úspěchu "jednorázové publikace".
    Pravda bude trochu jiná, méně senzační a v podstatě obecně platná pro většinu časopisů: Připravovala se vícedílná série, ale nebylo na začátku zřejmé, jak velký bude zájem čtenářů a kolik čísel se v návaznosti na to vydá.
  • Nemusí být přesná informace o tom, kdy přesně byl Čtyřlístek na chvíli zrušen než proaktivního soudruha ředitele neumluvily jeho děti. Kniha Čtyřlístek: První půlstoletí v Třeskoprskách (2019) vychází ze vzpomínek Jaroslava Němečka, že to bylo již po konci prvního ročníku 1969. Nicméně by lépe odpovídal čas po konci druhého ročníku 1970: Čtyřlístek se vyhnul zrušení i tím, že to nebude periodický časopis, ale jen příležitostná knihovnička, a "knihovnička Čtyřlístek" (alespoň takto napřímo pojmenovaná) přišla až s třetím ročníkem 1971.
  • To vyvolává jinou otázku - jako co byl Čtyřlístek veden před svým přerodem na neperiodickou publikaci - knihovničku? Běžný časopis to nebyl, předplatit si Čtyřlístek nešlo. Je možné, že kompromis odpovědné redaktorky se soudruhy spočíval v tom, že Čtyřlístek ani nadále nebude periodickou publikací, neboli že zůstane na svém, i když si pomýšlel na povýšení mezi periodika.
  • V mnoha článcích o Čtyřlístku se dočteme, že Ljuba Štíplová využívala na začátku 70. let 20. století pseudonym z toho důvodu, že měla zakázáno publikovat. To ale není pravda, naopak publikovala tak moc, že by se nemuselo líbit, jak moc si vydělá, tak se naoko rozdvojila.




První reklama
Úplně první reklama na Čtyřlístek vyšla 1. listopadu 1969 v časopise Větrník 3/1969. Inzeruje čísla 1, 3, 4, 5 a 6, takže potvrzuje, že první ročník stihnul vyjít už do listopadu.
Obsáhlá kniha Čtyřlístek: První půlstoletí v Třeskoprskách (2019, str. 47) přetiskuje návrh na reklamní poutač, skrze který měla jednotlivá prodejní místa moci inzerovat místní dostupnost Čtyřlístku. Na obrázku se Čtyřlístkem v listu čtyřlístku vystupuje "kolportér" Svetřík s pejskem Flikem. Nápis hlásá "Zde dostanete Čtyřlístek". Nápis je vyveden podle loga prvního ročníku, Němečkův seriál se Svetříkem taky vycházel jen v prvním ročníku. Návrh byl tedy nejspíš vytvořen už v roce 1969, ale není vůbec potvrzeno, jestli došlo k faktické realizaci.



Zajímavosti


zdroj (upraveno a doplněno)
Čtěte také (5 náhodně vybraných článků)
Toto nejsou oficiální stránky časopisu Čtyřlístek, ty najdete na adrese www.ctyrlistek.cz
Toto nejsou oficiální stránky časopisu Čtyřlístek, ty najdete na adrese www.ctyrlistek.cz

nahoru