Příběhy na informačních tabulích

Krátké příběhy Čtyřlístku najdeme i na informačních tabulích turistických stezek a na výstavách.

Se Čtyřlístkem okolo Blaťáku

V roce 2012 byla okolo Máchova jezera otevřena 12kilometrová naučná stezka Se Čtyřlístkem okolo Blaťáku. Jsou na ní tři informační cedule s krátkými příběhy Čtyřlístku, které se týkají přírodních krás a pověstí kraje. Zároveň jsou k sehnání v dokeském informačním centru dvě brožurky o naučné stezce, které obsahují povídání, ale žádný komiks.
Cedule nakreslil a možná i napsal Jaroslav Němeček.

Čtěte také:
Muzeum Čtyřlístek a naučná stezka Se Čtyřlístkem kolem Blaťáku

1. cedule
Se Čtyřlístkem okolo Blaťáku (2012)
nakreslil Jaroslav Němeček
Čtyřlístek vyráží na túru kolem Blaťáku/Máchova jezera po žluté značce, na cestě jej čekají tři informační tabule. Je třeba se nejdřív řádně rozcvičit. Cestou se Čtyřlístek staví na kopci, kterému se říká Králův stolec. Myšpulín všem přečte příběh jak kopec dostal jméno podle krále Karla IV. Dál se Čtyřlístek vydává k Břehyňskému rybníku. 2. cedule
Se Čtyřlístkem okolo Blaťáku (2012)
nakreslil Jaroslav Němeček
Výlet zdárně pokračuje. Bobík by se posilnil, Myšpulín nabízí radši informace o zdejším kraji. Protější vrch se jmenuje Havířský, protože zde havíři těžili železnou rudu. Druhý kopec se jmenuje Číhadlo podle zařízení na chytání ptáků. Nejhezčí výhled bude z vrchu Borný, kde se Bobík konečně dočká svačiny. 3. cedule
Se Čtyřlístkem okolo Blaťáku (2012)
nakreslil Jaroslav Němeček
Čtyřlístek konečně dorazil do Starých Splavů. Jde se vyfotit k Jarmilině skále, ke jménu se pochopitelně váže legenda. Pak se Čtyřlístek ještě hádá o to, proč se říká Máchovo jezero, když je to rybník. A pak už se vrací Jarmilinou stezkou do Doks, kde navštíví svoje muzeum.



Naučná stezka Světecký vrch

V roce 2019 byla slavnostně otevřena Naučná stezka Světecký vrch u Tachova s informačními tabulemi, na kterých vystupuje Čtyřlístek. Stezka je zaměřena na místní geologii a je koncipována jako výlet do historie Země. V úvodu stezky se parta kamarádů vydává na výlet časem, nasedají do chronoletu, který je přenese o jednu miliardu let zpět. Ocitají se v době, kdy na našem území byla dávná pravěká moře a podmořské vulkány. Vydávají se postupně směrem zpět k současnosti, pozorují horotvorné procesy, které poznamenaly naši planetu, vysvětlují vznik místního křemene.
Informační cedule se Čtyřlístkem využívají obrázků z titulních stran starších čísel - namátkou Sopečný výbuch (Čtyřlístek 327, 2004), Klášterní tajemství (Čtyřlístek 265, 1997), Zachraňte Dina (Čtyřlístek 572,2014) - i jiné dřívější obrázky. Zatím není známo, jestli cedule obsahují nějakou originální kresbu, nicméně obrázky jsou sestaveny do nového příběhu s novými bublinami.

Čtěte také:
Naučná stezka Světecký vrch





Jehličnany

V roce 2020 proběhla v pražské botanické zahradě výstava zaměřená na jehličnaté stromy. Na osmi informačních tabulích byl připojen krátký příběh se Čtyřlístkem. Každý příběh má čtyři komiksová okénka. Tématicky jsou příběhy spjaté s výstavou, Čtyřlístek se na nich dozvídá o jehličnatých stromech doma i ve světě. Příběhy nakreslil a možná i napsal Jaroslav Němeček.

Čtěte také:
Jehličnany (výstava)

1. Rostou jehličnany i v tropech?
Jehličnany (2020)
nakreslil Jaroslav Němeček
Kluci věnují Fifince rostlinu v květináči, Bobík ji vybral na internetu. Asi to nebude květina, nechce kvést, ale rostou na ní šišky. Přesto ale nemá rostlina jehličí. Myšpulín zjistí, že je to tropický jehličnan, ten má jehlice rozvinuté jako listy listnatých stromů. Fifinka odnese zvláštní rostlinu do skleníku. 2. Od kdy jsou na světě jehličnaté stromy?
Jehličnany (2020)
nakreslil Jaroslav Němeček
Při výletě objeví Čtyřlístek ve skále zvláštní otisk jehličnanu. Myšpulínův časový přenašeč zanese Čtyřlístek do prvohor, kde se kamarádi můžou podívat na jeden z prvních jehličnanů. Pak si zaskočí ještě do druhohor za dinosury, ale v současnosti je bezpečněji. Jehličnany jsou na světě už opravdu dlouho. 3. Jak říkáme listům jehličnanů?
Jehličnany (2020)
nakreslil Jaroslav Němeček
Pinďa se popíchá o jehlice smrčku. Pak si s kamarády zjišťují, proč jehlice některých stromů píchají více a jiných méně. A proč modřín na zimu jehlice shazuje. 4. Který z našich domácích jehličnanů má modré plody?
Jehličnany (2020)
nakreslil Jaroslav Němeček
Čtyřlístek na výletě sbírá borůvky. Bobík sice našel modré plody, ale z jalovce. Pinďa si myslí, že našel brusinky, ale ve skutečnosti jde o jedovatý tis červený, naštěstí neochutnal. Jalovec a tis jsou naše původní jehličnany. 5. Které stromy mají největší šišku na světě?
Jehličnany (2020)
nakreslil Jaroslav Němeček
Čtyřlístek sbírá šišky. Pinďa je otrhává ze stromu, takové mají v sobě ještě nejlepší semena. Čtyřlístek si pak vypráví o různých druzích a velikostech šišek. Velké šišky se semeny odnesou hajnému, s malými si dají bitvu. 6. Který jehličnatý strom se u nás pěstuje v lesích nejčastěji?
Jehličnany (2020)
nakreslil Jaroslav Němeček
Čtyřlístek sbírá v jehličnatém lese houby. Myšpulín vypráví, že jehličnany se začaly vysazovat za Marie Terezie. Jehličnany rychleji rostou, bylo potřeba mnoho dřeva na zátop a do továren. Proto máme dnes smrky, kam se podíváš, ale mají mnoho škůdců a vysychají. 7. Který je nejznámější jehličnan jižní polokoule?
Jehličnany (2020)
nakreslil Jaroslav Němeček
Čtyřlístek na dovolené v Chile pozná tamní jehličnan česky zvaný blahočet. Domorodí indiáni sbírají šišky a jejich semena jedí jako oříšky. 8. Jak se nazývá zmenšený strom pěstovaný v nádobě?
Jehličnany (2020)
nakreslil Jaroslav Němeček
V botanické zahradě v Japonsku mají malé stromky v květináči, jsou to bonsaje. Mistr zahradník Čtyřlístku ukáže, jak se bonsaje pěstují a jednu Čtyřlístku věnuje.